Ekonomická one-man-show Tomáše Sedláčka
Obrovský zájem vyvolala v Písku návštěva ekonoma Tomáše Sedláčka. Divadlo Fráni Šrámka, kam se z důvodu velkého zájmu veřejnosti přednáška přesunula z knihovny, doslova praskalo ve švech. A po dvouhodinové one.-man-show mediální hvězdy asi většina návštěvníků odcházela nadšena.
Sedláčkovu knihu "Ekonomie dobra a zla," podle níž se celá akce jmenovala, sice podle reakcí publika četl z přítomných jen málokdo, ale vzhledem k režii představení to nevadilo. Sedláček se snažil především ukázat, že vědu (nejen ekonomii) nesmí lidé vnímat jako moderní náboženství a oázu jasné pravdy, že v samotných jejích základech a předpokladech jsou mnohdy velké problémy a konflikty, a že všechny, kteří se tváří jako nezpochybnitelní a nedotknutelní odborníci, je třeba podrobovat kritickému myšlení i selskému rozumu.
Tomáš Sedláček ale především představil své pojetí ekonomie, resp. pojetí ekonomie verbální metodou morální filosofie (jeho slovy "kecací ekonomie téměř bez čísel"). Právě s tímto pojetím ale zatím u většiny "kolegů z branže" naráží a bylo jedním z důvodů, proč se svou prací, která se mírně pozměněná stala výše zmíněným bestsellerem, neobhájil dizertaci a musel ukončit doktorské studium na Institutu ekonomických studií FSV UK.
O ekonomii se toho v úterý v Písku vlastně návštěvníci příliš nedozvěděli, ale to by taky bylo mnohem, mnohem nudnější... Na otázky odpovídal Sedláček pohotově a se šarmem, je vidět, že hrát divadlo před stovkami diváků mu problém nedělá. Z jeho odpovědí na dotazy týkající se světové krize vyplynulo, že ekonomové vlastně vůbec za nic nemohou, že celý systém, v němž žijeme, se tak nějak řídí nějakými svými vlastními, neodhalitelnými pravidly, že krize byla nevyhnutelná a ekonomové to jen z dálky popisují... A pokud někdo za vznik krize může, tak to jsou státy, které v době nadbytku nešetřili a neodkládali (řečeno biblicky) na sedm let hubených. Bohužel vůbec nic nebylo řečeno o skutečné úloze bankovního sektoru - což ale nelze očekávat od zaměstnance nadnárodní banky. Hlavní makroekonomický stratég ČSOB jednoduše nemůže jít proti zájmům svého chlebodárce. Snad i proto jakékoliv zmínky o úloze bankovního sektoru tak nějak "vyšuměly", a snad i proto se Sedláčkovy novinové články, dříve plné bystrých aktuálních ekonomických úvah mění víceméně v plytčejší obecné filozofování.
K tomu jen vyberu krátký úryvek z jedné zajímavé recenze Sedláčkovy knihy: "Kritika (států) je oprávněná, ale neúplně až neupřímně působí vzhledem k tomu, že autor je makroekonomickým stratégem Československé obchodní banky – a o bankovním sektoru taktně mlčí. (...) Což nemají právě banky včetně ČSOB u nás a jejich levné, rychlé, takzvaně bezúrokové půjčky na zadlužování obyvatel a přehřívání ekonomiky lví podíl? Což není tento podíl jednak přímý – jeho dopadem je obrovská vnitřní zadluženost občanů; kdo dnes nesplácí hypotéku? – a jednak nepřímý, etický, řečeno s farizejským výrazivem autorovy knihy? Což nepřímo nevytvářely právě banky uměle poptávku po spotřebě na dluh v době, kdy nebylo třeba trh stimulovat nadmíru? Bezmezný hon za ziskem zisku, růstem růstu byl i v tomto případě na vině..." (více zde)
Zpátky k úterní přednášce: Bonmot střídal bonmot, proloženo citáty Oscara Wilde, Einsteina, TGM a pár světových ekonomů, mladý ekonom se také neopomněl pochlubit zkušenostmi ze světa i ze zasedání NERVu, jehož je řádným členem. Historka o Kalouskovi, který (po vzoru amerického termínu "předprivatizace" pro faktické znárodnění bank) půjde "předvystřízlivět", na diváky zafungovala skvěle, stejně jako mnohá biblická podobenství.
Méně vzdělaným dal mírně pocítit převahu intelektuála, když "jen tak zhruba" probral kvantovou fyziku a kolaps vlnové délky... Jako určitý vrchol sdělil, že "Kapitalismus funguje, když funguje, a nefunguje, když nefunguje - a my nevíme, ve které fázi se právě nacházíme" - a že ministr má, stejně jako ministrant ("jak ti, kdo mezi námi umí latinsky, vědí...") sloužit a "administrovat bolest", pročež se nás prostě ekonomické reformy bolestně dotknout musí.
Celkově šlo určitě o povedenou show, která dokládá, že Sedláček je výborným popularizátorem a umí si uchvátit a udržet pozornost posluchačů, kteří se převážně chtějí bavit. A většina určitě odcházela nadšená.
PhDr. Tomáš Sedláček (* 23. ledna 1977, Roudnice nad Labem) je český ekonom a vysokoškolský pedagog. V minulosti byl poradcem prezidenta Václava Havla a ministra financí Sobotky (2004–2005). Působí jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB, přednáší ekonomii a dějiny ekonomických teorií na Fakultě sociálních věd UK a na University of New York in Prague. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). (Zdroj: Wikipedie)
Související články:
Diskuze k článku 
Musím uznat, že to show byla. Avšak na moje dvě otázky pan Sedláček neodpověděl. První zněla "Jaký je jeho názor na jednoduché opatření ústavně uzákonit povinnost vyrovnaných veřejných rozpočtů", což by zákonitě vedlo k vytváření rezerv v dobách ekonomicky dobrých. Druhá otázka "Jaký je jeho názor na vznik centrálních bank a jejich ovlivňování přirozeného trhu v bankovních systémech?"… Jeho přímé a jasné odpovědi jsem se nedočkala…Avšak náznak, že proč by to měl být zrovna "on(rozuměj politik), kdo by měl upouštět přehradu.." mne dostala. Ale má pravdu, pokud odpovědnost od politiků nebudou občané požadovat(..tedy aby byla jasně a tvrdě v zákonech zakotvena a dohlíženo na ni), pak nemohou očekávat jakékoliv změny. Tedy nás čekají ohromné škody, abychom pochopili, že musíme ty zákony radikálně změnit? A to není vůbec jednoduché, když sociopatologická neodbornost se prolíná téměř všemi zákony a zavádí "méně odpovědné" do ještě většího bahna a zvyšuje náklady odpovědným, pracovitým a doufajícím lidem, kteří věří, že žijí v právním státě.