Písecký svět

Kancelář destinačního managementu (KDM), která od roku 2012 spolu s infocentrem úspěšně fungovala ve Sladovně a rozjela řadu aktivit na propagaci Písku, upadla u nového vedení města v nemilost. Kvůli chybějící podpoře a špatné spolupráci pak podaly obě její pracovnice výpověď. Vedení radnice zveřejnilo svůj záměr tuto kancelář zcela zrušit a založit novou organizaci s právní formou s.r.o. Současně vznikl živelný nápad přesunout turistické informační centrum do budovy budoucí knihovny v bývalé Komenského škole na Alšově náměstí s odůvodněním, že na to bude dotace. Likvidace fungující kanceláře a odchod jejích zaměstnanců v praxi znamená přerušení celé kontinuity činností i profesních kontaktů, na kterých tato práce stojí a po třech letech právě začala přinášet plody v rostoucím počtu turistů. Celá záležitost budí dojem, že se jedná o akt bezhlavého bourání toho, co vzniklo v předchozím volebním období?

Podle bývalého starosty Ondřeje Veselého fungovala KDM velmi dobře, byla kvalitně personálně obsazená a navázala dobré kontakty, takže se Písek etabloval i v rámci jihočeské koncepce cestovního ruchu. „Pro mě z nepochopitelných důvodů se podařilo znechutit a nakonec i přimět k odchodu vedoucí KDM Ing. Bočkovou, která ještě mohla částečně předat své zkušenosti Mgr. Holé, ale ani s tou se nepočítá. Nyní tedy začínáme na zelené louce a vracíme se o tři roky zpět.“

Zastupitelstvo rozpolceno?

Návrh současného vedení města na založení nové organizace destinačního managementu pod názvem Píseckem s.r.o. nebyl na zastupitelstvu 5. listopadu schválen. Písek tak momentálně nemá tým schopných lidí, kteří by pracovali na jeho propagaci pro příští turistickou sezonu, a je zřejmé, že úředníci na to nestačí. Rozbít jednu fungující organizaci a přitom nebýt schopen na její práci plynule navázat, to je doslova hazard s cestovním ruchem v Písku, který je do značné míry klíčový pro celou řadu místních podnikatelů.

Návrh založit s.r.o. připravila narychlo pracovní skupina, jejíž složení nebylo zveřejněno. Nová nezávislá organizace má mít působnost pro celé Písecko. Společnost s ručením omezeným sice může nezávisle podnikat, má však omezené možnosti žádat o dotace z veřejných zdrojů. To by mělo podle starostky Evy Vanžurové vyřešit pozdější založení pobočné organizace ve formě spolku, který si na dotace sáhne bez problémů. S.r.o. by pak podle předkladatelů mohla fungovat jako servisní organizace spolku. Podle Ondřeje Veselého by ale bylo v takovém případě logické založit jako první spolek silných subjektů a teprve později jeho servisní organizaci.

Samotné založení s.r.o. je v zásadě dobrá myšlenka, v Písku však byla uchopena diletantsky. Nepodařilo se získat silné partnery, například obce, profesní organizace nebo podnikatele v cestovním ruchu, což je hlavním principem fungování obdobných organizací v zahraničí.  Mají sice zájem o spolupráci, ale o účast v s.r.o. nestojí.

Luboš Průša, který upozornil, že návrh nepřipravoval, uznává, že: „obce i podnikatelé jsou v dnešní době velmi obezřetné v tom, aby vstupovaly do spolků nebo s.r.o. Myslím si, že teď je móda spíš vystupovat, protože se tam tlachalo a žvanilo a nedělalo se tam nic pořádného. Nejdříve musí být činnost nastartována, aby byla získána důvěra.“

Jiného názoru je však Ondřej Veselý: „Model, kdy by sama obec založila s.r.o. a doufala, že do něj vstoupí podnikatelé a budou si kupovat podíly, podle mě fungovat nebude.“. Ani narychlo zformulovaný opoziční návrh na založení zapsaného spolku zastupitelé neschválili.

Podle Marka Anděla je problematické už samotné financování nové organizace: „Nerozumím jedné věci. Založíme s.r.o, to je komerční společnost a co bude jejím příjmem? Protože pokud bude mít zaměstnance, tak mzdové náklady budou jen mínusy, ale kde budou plusy? Nedovedu si představit, že si vydělá na mzdu byť i jediného zaměstnance.“

Ačkoli by hlavním smyslem založení s.r.o. mělo být vícezdrojové financování, vedení města předpokládá prozatím její financování z městské kasy na základě smluvního vztahu. Představuje si úspory v tom, že novou kancelář obsadí namísto dvou pouze jednou pracovní silou, která se stane ředitelem i jednatelem, obstará veškeré činnosti a navíc bude získávat partnery. Dosavadní zkušenosti však ukázaly, že dva zaměstnanci jsou i pro základní provoz naprosté minimum. „Pokud se má uspořit jeden plat a přitom by měl být zachován marketing města minimálně v současné kvalitě, tak nevidím možnost, jak bude jeden člověk schopen vyvíjet ještě další obchodní aktivity“, obává se ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová. Podle ní byla při analýze silných a slabých stránek dosavadní KDM hlavní výhradou nízká spolupráce se subjekty v kraji. Proto pracovní skupina doporučila založení nové organizace minimálně dvěma až třemi členy. To se však nedaří.

Neposlušná trojice?

V celé kauze nemá jasno ani koalice samotná a pro návrh zvedlo ruku pouze jedenáct koaličních zastupitelů. Nepřipravenost byla natolik zřejmá, že se Marek Anděl, Miroslav Krejča a Miroslav Sládek připojili k opozici a poslali návrh na založení s.r.o. ke dnu.

Jak se věci ve skutečnosti mají, naznačuje vyjádření dosavadní ředitelky KDM Karolíny Bočkové, které jsme se zeptali, proč vlastně z kanceláře odešla? Z pozice vedoucí KDM jsem odešla z osobních důvodů. Nicméně, dlužno říci, že neutěšené podmínky pro práci mi toto rozhodování velmi ulehčily. Mezi KDM a novým vedením města vznikla nedlouho po volbách atmosféra velké nedůvěry. Došlo k tříštění kompetencí, za město jednalo v cestovním ruchu najednou několik subjektů. Partneři byli zmateni. Za takové situace nebylo pro mne možné dále důvěryhodně prezentovat město Písek a naplňovat stanovenou strategii KDM  – zapojovat Písek do strategických partnerství, vyhledávat slibné cílové skupiny turistů, motivovat je k návštěvě města a vytvářet pro ně atraktivní nabídku.

Chybí vize, kontinuita i vůle?

Současnou tristní situaci cestovního ruchu v Písku hodnotí Karolína Bočková těmito slovy: „Podívejte, jenom domácí cestovní ruch vydělá České republice ročně kolem devadesáti miliard korun. Pokud by Písek resp. Písecko fungovalo jako úspěšná destinace, část těchto peněz přiteče přes útraty turistů do našeho regionu. Otázka je, proč o to v Písku nikdo seriózně nestojí?  Jak je možné, že se dlouhodobě s tímto perspektivním ekonomickým oborem zachází tak lehkovážně? Organizace cestovního ruchu se tady zakládají a ruší jak na běžícím pásu. A současná situace může být posledním hřebíčkem do rakve turismu v Písku. Chybí jasná vize, kontinuita, chybí vůle zohledňovat potřeby návštěvníků, chybí partneři,“