Písecký svět

Zdánlivě pouhá formální věc, která se z počátku může jevit jako banální formální transformace o. p. s. na organizaci příspěvkovou, je ale krokem zásadním. Proč? Jedná se o klíčový subjekt na poli písecké kultury, a proto si tento krok zaslouží náležitou pozornost.

Kultura v Písku

Na celou oblast kultury v Písku se vynakládá z obecní pokladny v současnosti přibližně 35,7 milionů korun, to jest asi pět procent rozpočtu města. V porovnání s jinými městy v České republice nedáváme ani málo, ani nijak výrazně moc (v roce 2013 u 42 obdobných obcí velikosti 20-50 tis. obyvatel činil průměr 1200 Kč na osobu; v Písku je to 1257 Kč/os. Zdroj: www.rozpocetobce.cz).

V kultuře máme v našem městě tři silné hráče: Centrum kultury Písek o.p.s. s ročním příspěvkem od města zhruba 10,4 mil. Kč. (29% všech prostředků na kulturu ve městě), Sladovnu Písek, o.p.s., s 9,27 mil. Kč (26%) a příspěvkovou organizaci Městská knihovna – 8,89 mil. Kč (25%). Tyto tři organizace  čerpají celkem asi 80 procent všech prostředků na kulturu ve městě.  Zbylých přibližně dvacet procent (tzn. 7,17 milionů) se rozděluje převážně na podpory v grantovém řízení a na zajištění gratulací seniorům, vítání občánků, psaní kroniky chod odboru a podobně.

Centrum kultury je tedy klíčovým hráčem, který čerpá největší díl z veřejných prostředků.  Za tyto peníze zajišťuje provoz a činnost kulturního domu, divadla, kina, letního kina, výstavní síně Portyč, koncertní síně Trojice, organizuje některé akce v Palackého sadech, městskou slavnost, ples města apod.

Je třeba také zmínit, že příspěvek od města činí pouze zhruba 43% příjmů Centra kultury. Zbývající část tvoří převážně (56%) příjmy ze vstupného a z pronájmů svěřených prostor (14,75 mil. Kč, tedy průměrně asi 160,-Kč na jednoho návštěvníka akce CK). Necelé 1% tvoří příjmy z darů a grantů. Celkové příjmy byly v roce 2013 26,39 mil. (zdroj: výroční zpráva za rok 2013).

Knihovna, Sladovna, změny…

Je třeba si uvědomit, že v současné době se na poli kultury dějí poměrně zásadní změny. Klíčoví hráči usilovně pracují na svém rozvoji či transformaci. Knihovna se bude přesouvat a rozšiřovat, což znamená nejen nové prostory v bývalé Komenského škole, ale hlavně rozšíření její činnosti, aby vybudovala knihovnu pro 21. století. Sladovna v současnosti postupně otvírá právě dokončenou nově zrekonstruovanou středovou části a veřejně projednává zásadní vizi dokončení a naplnění celého domu.

Bezprostředně po volbách došlo na městském úřadě k reorganizaci a personálním změnám odboru, pod který spadá kultura. V současnosti se horečně pracuje na změně městského grantového programu na podporu kultury. A najednou, jakoby z čistého nebe, překopáváme podstatu fungování centra kultury. To se ale vše děje bez předloženého a jakkoli projednaného konceptu, nebo řekněme bez strategické vize, jak to vše má podle představ nového vedení města vlastně fungovat.

Stávající bezzubý, nekonkrétní Strategický plán rozvoje kultury města Písek do roku 2020 (pocházející z roku 2005, upravený v roce 2008) je již nepoužitelným materiálem. Ostatně tento dokument nikdy nebyl koncepčním materiálem, dle kterého by se kultura v Písku jakkoli strategicky řídila. Místo toho odbor podrobně projednává reformu grantového řízení, které je z pohledu vyčleněných financí pouhou marginálií.

Kulturní veřejnost se diví

Již řadu let se u nás vede v odborných kulturních kruzích rozsáhlá debata na téma nutnosti transformace nevyhovujících příspěvkových organizací působících v kultuře na novou právní formu, takzvané Veřejnoprávní instituce v kultuře. Zjednodušeně řečeno by se mělo jednat o samostatné instituce, které svým charakterem řízení a správou budou daleko blíže současným obecně prospěšným společnostem (jež od 1. ledna 2014 už není možné založit), než organizacím příspěvkovým.  

V programovém prohlášení současné vlády z února 2014 se jasně píše (v části 3.10 Ministerstvo kultury): „Vláda přijme zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování…“ Tento závazek je potvrzen i ve Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017. Rozhodnutím koaličních zastupitelů našeho města, jmenovitě viz www.piseckysvet.cz, jdeme ale nepochopitelně proti proudu. Jsme opravdovou raritou v rámci celé republiky, a to i v kontextu dění v okolních státech EU, např. v Německu či Rakousku; v situaci, kdy se očekává nejpozději do dvou let vydání nové právní úpravy na fungování kulturních organizací, my v Písku transformujeme kvalitativně lepší právní formu obecně prospěšné společnosti, zajišťující činnost Centra kultury, na zastaralou a přežitou příspěvkovou organizaci.

Nejspíš nás tedy čeká v horizontu dvou až čtyř let další transformace příspěvkovky na veřejnoprávní instituci v kultuře. O vytváření stabilního prostředí a dobrých podmínek pro dlouhodobé fungování Centra kultury se v případě Písku tedy nedá mluvit.

Jak hlasovali naší zastupitelé o záměru zahájení likvidace společnosti Centrum kultury Písek, o.p.s.

Proč tedy?

Ptejme se tedy, proč vedení města a koalice tvrdošíjně prosazuje přeměnu na „příspěvkovku“ místo stávající o.p.s. V materiálu pro jednání zastupitelstva, na jehož základě byla 23. 4. schválena transformace, se vše jeví jako jednoznačně výhodná záležitost. Píše se zde v podstatě jen o pozitivech, jako by transformace nepřinášela téměř žádná negativa. 

Materiál uvádí výčet konkrétních výhod příspěvkové organizace jako je: přímé řízení prostřednictvím odboru, přímý vliv na chod organizace, přehledná a rychlá zpětná vazba. Všechny tyto „výhody“ ale ve skutečnosti zvyšují negativní politickou závislost organizace s přímým spojením s vládnoucí garniturou. Dlouhodobě problematické je také přímé navázání na rozpočet města, které může vést v důsledku k neefektivnosti a nehospodárnosti, a to také díky vnitřním předpisům města. Jedná se například o nutnost dodržet tabulkové platy, nemožnost větší motivace k výkonům, dle vnitřních směrnic města každou záležitost nad 40 tisíc musí projednat rada města – to všechny procesy velice komplikuje.

Také se zmiňuje přehlednost a lepší kontrola – to je ale velmi sporné, příspěvková organizace například nemá povinnost veřejně vydávat pravidelné výroční zprávy o své činnosti, včetně auditu a výsledků hospodaření za příslušný rok. Hloubkovou kontrolu užití příspěvku ze strany města je možno činit již dnes. Ostatně současná rada v květnu projednala bez připomínek plnění rozsahu služeb, které si v roce 2014 město objednalo u Centra kultury.  

V důvodové zprávě jsou uvedeny pouhé dvě nevýhody. Větší administrativní náročnost pro odbor – nutno doplnit také pro vedení organizace a vedení města, které to nebylo doposud ochotno dělat u zřízených o.p.s. K tomu se váže druhá zmiňovaná nevýhoda: podstatně více projednávaných materiálů v radě města.

Chybí ale také zásadní výčet toho, oč transformací o. p. s. na příspěvkovou organizaci přijdeme. Jedná se zejména o pružnost, flexibilitu, větší volnost řízení organizace, téměř nemožné zajištění vícezdrojového financování vlastní činnosti (nebude možné žádat o dotace, granty z jiných než městských prostředků – což se ku škodě věci pod dosavadním vedení Centra kultury prakticky nevyžadovalo, firemní dárcovství). Místo toho nás čeká množství legislativních překážek omezujících fungování příspěvkových organizací, přijde o svébytnost a zajištění kontinuity fungování organizace – negativní je přímé spojení s volebním čtyřletým cyklem, podléhající přímým politickým vlivům z vedení města…

Kratší opratě

Oč tady jde ve skutečnosti? Ve zdůvodnění, proč zahájit proces transformace, se píše: „…bylo zahájeno šetření, zda činnosti Centra kultury Písek, o.p.s., není výhodnější poskytovat jako příspěvková organizace, a to v souvislosti s možnostmi rozsáhlejší přímé kontroly a transparentnosti účetnictví společnosti.“

Z výše uvedeného vyplývá, že hlavním transformačním důvodem není ani tak snaha o hlubší reformy, ale potřeba současného vedení města získat přímý vliv na řízení organizace. V současnosti totiž je obecně prospěšná organizace samostatný subjekt, který vede jeho ředitel. Ten je jmenován správní radou, která rozhoduje o základních koncepčních otázkách fungování organizace. Ředitel má velké pravomoci, ale také velkou odpovědnost. Odvolává ho správní rada.

Zakopaný pes bude asi v tom, že současná správní rada je složená převážně ze zástupců opozičních stran – tři za ČSSD (předseda Ondřej Veselý, Roman Ondřich, Jindřiška Kudrlová) a pirát Martin Brož. Koalici reprezentuje Michal Drnec (TOP 09) – je zajímavé, že jako jediný člen koalice pro transformaci nezvedl ruku; šestým členem je Otakar Dvořák. Správní rada se obměňuje dle zákona postupně, ideálně po jedné třetině zástupců. Funkční období členů je tříleté. Změnit vedení organizace běžným způsobem je tedy proces dlouhodobější.

Vedení města je ale netrpělivé a evidentně nechce čekat na postupné ovládnutí správní rady. A proto zvolilo cestu zrušení celé o.p.s a zřízení nové příspěvkové organizace, kde je přímý vliv z podstaty zajištěn. V ten okamžik totiž ředitele řídí rada města. Toto řešení ale vůbec není nutné. Dle nálezu ústavního soudu je zřizovatel oprávněn vyměnit téměř kdykoliv celé osazenstvo správní rady; odůvodňuje to tím, že právo zřizovatele na zajištění výkonu jeho zájmů je právem nadřazeným. Ač to na radnici dobře vědí, nemají k tomu dostatek politické odvahy, proto se celá věc zaobaluje do hávu „transformace“.  

Co nás to ale bude stát?

Dle podkladů pro dubnové zastupitelstvo budou transformační náklady v roce 2015 činit pouhých 75 tisíc korun + eventuální odstupné a další náklady, které zatím nelze vyčíslit. Podmínkou je schválení rozpočtové změny – úspora mzdových nákladů na ředitele o. p. s. ve výši 303 tisíc.

Správní rada Centra kultury nechala následně vyčíslit předpokládané náklady spojené s likvidací a zrušením o. p. s. – jsou odhadovány na 4,1 mil. (0,5 mil. náklady likvidace, 1,6 mil. odstupné zaměstnancům, 2 mil. náklady spojené s převodem majetku o. p. s.). O tomto materiálu bude na popud předsedy správní rady, zastupitele Ondřeje Veselého, zastupitelstvo jednat 11. června. Zároveň ale bude z podnětu starostky Evy Vanžurové projednáno schválení těchto transformačních nákladů a navrženo jmenování likvidátora o. p. s.

Výběrové řízení: na koho?

Jak u o. p. s., tak u příspěvkové organizace je pro dobré fungování klíčové mít dobrého ředitele s jasnou vizí.  K 31. březnu 2015 ze zdravotních důvodů ukončil svou dlouholetou činnost dosavadní ředitel Ctirad Havel. Město vypsalo výběrové řízení na nového ředitele. Co ale po něm vlastně budeme chtít? Chceme „údržbáře“ stávajícího stavu, nebo vizionáře, který oživí kulturu ve městě a přinese nové progresivní pojetí? Co má zajišťovat, co má reformovat, čeho se má zbavit a co nového od něj očekáváme? To se věru nikde nedočteme, vedení město v tom zřejmě nemá jasno. 

Na takto vypsané výběrové řízení ale těžko seženeme kvalitní uchazeče. Nevíme, co chceme, jak si to tedy máme dokázat vybrat? Nový ředitel je velkou příležitostí pro podstatné změny a také pro nastavení nové, efektivní spolupráce mezi městem a Centrem kultury. Toto výběrové řízení ale tuto příležitost maří. Celé to umocňuje fakt, že se nehledá ředitel o. p. s., ale zastaralé příspěvkové organizace. Člověka znalého art-managementu to nejspíš odradí.

Co by mělo vedení udělat?

Pokud budeme předpokládat, že platí definovaná vize kultury ze strategického plánu: „V dlouhodobém horizontu se chce město Písek stát centrem kultury, které má významné postavení jak v regionálním, tak republikovém a mezinárodním měřítku“, je třeba jasně definovat, co vlastně město chce. Prostředků do kultury je dáváno relativně dostatek na to, abychom vytčenou vizi naplňovali. Je ale nezbytné přijmout dlouhodobý závazek města udržet financování kultury na úrovni přinejmenším 5 % z celkového rozpočtu města. Jedná se o veřejnou službu pro nás i naše město, která navíc dokáže i generovat další zisk, např. podporou cestovního ruchu, zvyšuje atraktivitu města, buduje jeho dobrou image, vytváří ekonomický potenciál, přináší druhotně příjmy do obecní kasy prostřednictvím daní, které zaplatí všichni, kdož na akcích utrácejí své peníze anebo poskytují jakékoliv služby.

Jak na to? Minimální služby…

Podle mne je třeba urychleně začít strategicky plánovat a definovat nezbytné minimální kulturní služby, které vytvoří základní kostru kultury ve městě. Definované minimum by poté měli odsouhlasit zastupitelé, a následně je musí i adekvátně zajistit, či zadat jejich realizaci u jiných subjektů.

Abych byl konkrétní, jedná se například o výpůjční služby knihovny, výstavní činnost Sladovny, zajištění provozu kulturního domu, promítání v kině, činnosti divadla, zajištění velkých kulturních akcí a žánrové pestrosti (např. Koncerty: vážná hudba, dechovka, jazz, alternativa…). Tyto kulturní služby však musí být definovány jen v co nejmenším, nezbytném minimu. Co jde zajistit efektivně jinak, ideálně soutěží konkrétních záměrů, nedávejme nikomu napřímo, ale nechme o to soutěžit všechny poskytovatele kulturních akcí v již fungujícím grantovém řízení.

Muselo by ovšem dojít k posílení grantového systému na úkor přímo rozdělovaných příspěvků. Je totiž jednoznačné, že velké molochy většinou jsou mnohem dražší pro pořízení těchto služeb. Je to logické, platí se obrovský aparát organizace, nemají motivaci zajišťovat věci na dobrovolnické bázi a nepotřebují shánět dofinancování z jiných zdrojů.  Naopak v grantovém řízení dokážeme efektivněji vybrat nejkvalitnější produkt za přijatelné peníze.

Příkladem jsou třeba dětská divadla, rockové koncerty, minoritní žánry, které lze zajistit různými provozovateli v mnoha zařízeních. Je přitom třeba hlídat, abychom z veřejných peněz nepodporovali například nepřeberné množství rockových koncertů na úkor např. vážné hudby či folklórních vystoupení. To ale je možné jednoduše regulovat. Definované kulturní služby zajišťují minimum a město to musí adekvátně finančně zajistit. V grantech dostává přednost to, co v definovaných kulturních službách zajištěno není a v rámci finančních možností se vybírá pestrá skladba žánrů a akcí.

Právě definování minimálních kulturních služeb je základem pro tvorbu nového strategického plánu kultury. Chceme kino každý den, máme provozovat divadlo vlastními silami, musíme za každou cenu udržet kulturní dům, není v Písku příliš galerií financovaných z města, do jaké míry zajistíme, aby si jednotlivé organizace zřizované nebo placené městem vzájemně „nelezly do zelí“? To jsou otázky, na které je třeba hledat urychleně odpovědi. Z toho nám následně vyplyne, co máme, či nemáme z veřejných prostředků financovat, abychom měli ve městě pestrou a co nejkvalitnější kulturní nabídku.  Na místo toho však odbor a vedení města činí nekoncepční kroky, jako třeba reformu grantových pravidel bez širšího kontextu řízení celé oblasti kultury, nebo nesmyslnou transformaci Centra kultury bez jasného zadání, co očekává od chystané změny.

Prosím, vytvořme nejprve smysluplnou vizi kultury, a pak teprve čiňme příslušné systémové kroky změn jednotlivých organizací.

Závěrem

V současné situaci je navrhovaná transformace Centra kultury, naprosto nepřipravená, nekoncepční a drahá rozmařilost, a to jen proto, aby mohlo vedení města napřímo ovládat tento subjekt. Toho se  ale stejně tak dá dosáhnout ve stávající o. p. s. za nulových nákladů. Místo toho všichni zaplatíme zbytečný rozmar současné koalice, vyčíslený správní radou až na 4,1 milionu. Navíc lze očekávat, že za pár let nás čeká nová transformace Centra kultury za opětovných nemalých finančních výdajů.

V takovém systému se ale nedá smysluplně tvořit jakýkoli dlouhodobější koncept fungování kulturní organizace. Lituji tedy nového ředitele a nás všechny, které postihne několikeré rozmetání toho, co i přes všechny neduhy alespoň nějak funguje již deset let. Navrhované změny rozhodně k lepšímu nevedou. Lze doporučit jen jediné. Zastavte započatou transformaci Centra kultury a věnujme se hledání funkčního mo­delu budoucího fungování a financování kultury v našem městě.  Ještě je na to čas.

Tento článek také vyšel v tištěném měsíčníku Písecký svět  6-2015