Budete volit v komunálních volbách stranu, nebo jednotlivé osobnosti?

6. 10. 2010 | Martin Zborník | Diskuze (16) | Věci veřejné

„Volby do obecních zastupitelstev mají nejsložitější mechanismus ze všech voleb v České republice. A hlavně: systém se tváří jinak, než jak funguje. Je zavádějící,“ tvrdí politolog Tomáš Lebeda. Křížkováním můžete totiž ve skutečnosti ovlivnit výběr konkrétních osobností jen velmi málo! Hlas totiž připadne prioritně celé straně.

Současný volební systém na komunální úrovni je v principu poměrný, lidmi preferované většinové prvky v něm zastupují dílčím způsobem jen hlasy pro vybrané kandidáty. Jak tedy volit, abych využil své hlasy co nejúčinněji a přispěl tak k co nejlepšímu obsazení našeho zastupitelstva?

Politolog Tomáš Lebeda nedávno označil v rozhovoru pro server Aktuálně.cz systém komunálních voleb za paradoxní a upozornil na to, že možnost zopakovat kroužkovací revoluci na úrovni zastupitelstev půjde jen velmi těžko.

„Volič může snadno nabýt mylného dojmu, že dává hlas jen vybraným osobnostem a hodně voličů si to skutečně myslí.“ Volič ale dává nejdřív hlas dané straně, jejíhož kandidáta zaškrtl, a až druhotně hlas přímo svému oblíbenci. Ovšem v případě voleb komunálních může kandidát „zespoda“ přeskočit své spolustraníky pouze v případě, že získá minimálně o 10 procent víc hlasů, než je průměr na jednoho kandidáta strany.

„Paradoxně tak volič často – a nevědomky – přispěje ke zvolení lídra, kterého volit nechtěl, a svému oblíbenci neprospěje,“ dodává politolog Lebeda. Šanci na vzestup voličova favorita jsou podle něj poměrně slušné jen v malých obcích – na kandidátce do deseti jmen. Ve velkých městech je už naopak poměrně malá. Do zastupitelstva může být zvolena jen osobnost, jejíž strana dosáhla alespoň 5% hranice, což bude při 13 kandidujících subjektech v Písku pro mnohé velice obtížně dosažitelné.

Jak se určuje, kdo bude na radnici?

Mechanismus přepočtu volebních výsledků na mandáty vychází především z úspěchu celé strany, nikoliv jednotlivců. Preferenční hlasy osobností se zohledňují až úplně na konci celého procesu. Na vysvětlenou přikládám postup zpracování voleb.

1. Po jednotlivých stranách se sečtou platné hlasy pro jednotlivé osobnosti.

2. Posoudí se, zda strana slnila 5% hranici pro vstup do zastupitelstva.

3. Postupujícím stranám se rozdělí počty křesel v zastupitelstvu podle celkového počtu získaných stranických hlasů. Počet platných hlasů pro každou postupující kandidátní listinu se dělí postupně čísly 1,2,3 až 27. Všechny získané „podíly“ se pak seřadí pod sebe a určí se z prvních 27 v pořadí, kolik která strana získá křesel.

4. Teprve nyní přichází na řadu případné změny v pořadí na jednotlivých listinách podle dosažených preferenčních hlasů. Má-li některý z kandidátů alespoň o 10 % více hlasů, než činí průměrný počet hlasů na kandidáta, postupuje na 1.místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu získaných hlasů. V případě rovnosti rozhoduje jejich původní umístění na kandidátce.

Ve volbách do městského zastupitelstva Písek v roce 2006 se při účasti šesti volebních stran povedlo překročit 10 % hranici 38 kandidátům (23,5 % ze všech). Letos je stran 13 proto lze očekávat snížení počtu těchto případů.

5. Podle upraveného pořadí kandidátních listin (viz bod 4) se následně přidělují příslušné počtu získaných mandátů každé straně (viz bod 3). Vzdá-li se některý kandidát svého mandátu, jde na jeho místo jeho stranický kolega podle pořadí na kandidátce. Ve skutečnosti je tedy na stranické dohodě, kdo mandáty obsadí; viz zkušenosti z roku 2006 – odstoupení vítěze za ODS JUDr. Luboše Průši, kterého nahradil z 12. místa Mgr. Roman Jedlička; za VPM Jiřího Hladkého nahradila ze 6. místa PhDr. Helena Šatrová.

Výhody a nevýhody tří možných způsobů

Při volbách do městských zastupitelstev má každý písecký volič 27 hlasů, což je výsledný počet zvolených zastupitelů. A má tři možnosti, jak své hlasy rozdělit.

1. Zaškrtnout JEDNU STRANU stranu a tím všech 27 hlasů dát jen jejím kandidátům.

VÝHODY:

podpoříte nejsilněji vize stany, se kterou souhlasíte;
lídři strany mají největší šanci získat co nejvíce mandátů v zastupitelstvu;

NEVÝHODY:

- nemůžete nijak ovlivnit pořadí na kandidátních listinách;
- nepodpoříte osobnosti z jiných kandidátek, kterých si vážíte

2. KŘÍŽKOVÁNÍ – své hlasy přidělíte napříč stranami svým favoritům

VÝHODY:

vyberete si podle vás ideální osobnosti;
můžete zamíchat z pořadím na stranických kandidátkách;
nemusíte podpořit nikoho, koho nechcete volit;

NEVÝHODY:

- váš hlas ve výsledku podporuje především stranu, pod kterou dotyčná osobnost kandiduje;
- nepřímo podporujete i osobnosti, které volit nechcete;
- pokud nerozdělíte všech 27 hlasů, snižujete tím vaší možnost ovlivnit věci dle vašich představ;
- musíte si dát pozor, abyste přidělili maximálně 27 hlasů, jinak je vaše hlasování neplatné.

3. A nebo popsané dvě možnosti ZKOMBINUJE: zaškrtnete několik svých favoritů a pak stranu – té tak přidělí zbylé hlasy, které jste nedaly přímo osobnostem.

Volič na lístku označí volební stranu s 27 kandidáty a kromě toho 10 kandidátů individuálně z dalších kandidujících stran. Zaškrtnuté volební straně tím dal 17 hlasů (63%), a to pro kandidáty na prvních sedmnácti místech. Podpoříte-li stranu a jednu osobnost na jiné kandidátce, de facto jí dáváte prach malé šance na zvolení (1/27 tzn. 3,7% šanci oproti lídrovi vámi zvolené strany).

VÝHODY:

vyberete si podle vás ideální osobnosti;
můžete zamíchat z pořadím na ostatních stranických kandidátkách;
podpoříte vize strany, se kterou souhlasíte;
lídři strany mají větší šanci získat co nejvíce mandátů v zastupitelstvu;
nepřijde žádný váš hlas nazmar

NEVÝHODY:

- váš hlas ve výsledku podporuje především stranu, pod kterou dotyčná osobnost kandiduje;
- nepřímo podporujete i osobnosti, které volit nechcete;
- nemůžete nijak ovlivnit pořadí na podpořené kandidátní listině. Tento nešvar lze odstranit tím, že zvolíte variantu 2 a nepřijatelné kandidáty z vámi preferované strany prostě při křížkování vynecháte. – Uvedu na příkladu: Vybere si 10 osobností z jiných kandidátek, pak chci podpořit stranu X, ale je pro mne nepřijatelný kandidát č.1. Zakrožkuji tedy 17 jiných lidí z této strany mimo č.1 (třeba od konce) – váha mého hlasu pro stranu zůstala pořád stejná – 63 % .

Ať již zvolíte jakýkoliv způsob hlasování, bude to vždy daleko lepší než nevolit. Nejhorší pro naše město by totiž bylo zříci se tohoto velmi mocného nástroje a nechat plynou věci bez naší účasti. Využijte tedy svého volebního práva a snažte se tímto krokem pozměnit Písek k lepšímu a současně napomoci budovat podle našich představ lepší občanskou společnost.

Zdroje: Český statistický úřad;

volby.cz; aktualne.cz; ČT24 – reportáž Lukáše Dolanského

Diskuze k článku

6. 10. 2010 (15:18) – Ondřej Veselý

Ačkoliv si pana Lebedy jako politologa velmi vážím (považuji jej za jednoho z mála skutečně nezávislých politologů) s jeho názorem příliš nesouhlasím. Je pravdou, že 10% hlasů z průměru kandidátku se může zdát hodně, ale to se týká spíše velkých měst. Ve městě velikosti Písku se v komunálních volbách vždy "přeskakovalo" hodně a jsem přesvědčen, že tento trend ještě posílí. Jeden příklad za všechny. V posledních komunálních volbách v Písku stačilo MUDr. Bučkovi z kandidátky zelených k posunu z 20. pozice na první 964 hlasů. Z šesti kandidátek, které se po volbách dostaly do městského zastupitelstva se měnilo pořadí na pěti (v "mimořádných" poslaneckých volbách letošního roku to jsou v Jihočeském kraji dvě z pěti).

Písecký svět

Přihlášení