Písecký svět

Návrh nebyl přijat, podpořilo ho jedenáct zastupitelů: Anděl, Brož, Hladík, Vodička, Veselý, Gavlasz, Chytrý, Kudrlová, Lejčar, Uhlík a Ondřich.

• /Pozn.: následná vystoupení zastupitelů jsou zestručněna, přesné znění si můžete brzy dohledat v audiozáznamu na stránkách města/

 

Ondřej Veselý (ČSSD) v diskuzi mimo jiné připomněl: „Nechali jsme si jako správní rada Centra kultury zpracovat odhad nákladů na odstupné, na likvidaci, na prodej majetku, odvod daní… Vše bylo zasláno zastupitelům v dostatečném předstihu, z materiálů vyplývá, že náklady nebudou nějakých pár desítek tisíc, ale pravděpodobně tři až pět milionů. Dovolím si vás požádat, abyste své rozhodnutí ještě jednou zvážili!“

Uhlí se těžit nebude…

V následné přestřelce padaly opravdu emotivní myšlénky – místostarosta Jiří Hořánek (ANO 2011) přednesl svou vizi, že zaměstnanci Centra kultury přejdou bezproblémově jako jedno stádo pod nového zaměstnavatele (nově vzniklou příspěvkovou organizaci): „Minule jsme rozhodli, že vytvoříme příspěvkovou organizaci, která bude dělat to samé, co dělala o.p.s., nebude těžit uhlí nebo něco jiného. A tak se zaměstnanci prostě převedou jako stádo k novému zaměstnavateli. Žádné odstupné nikdo nedostane – pokud na to nepřistoupí, budeme se bavit o ukončení pracovního poměru. Pojďme se smířit s tím, že příspěvková organizace je legální organizace a bavme se spíš o její náplni.“

 

Podle Luboše Průši (Jihočeši 2012) Centrum kultury nerozvíjelo žádnou kreativní složku své činnosti, bylo jen servisní organizací, a proto bude lepší, když bude pod přímým pohledem vedení města. Pak se Luboš Průša postupně v obhajobě likvidace o.p.s. velmi rozohnil: „Za tohohle stavu město nemůže vůbec rozhodovat, co se má v Centru kultury dít, teď žene správní rada Centrum kultury do konfliktu s vedením města, a to přece nejde! Tady musí být jednotná linie, lajna mezi tím, na co město dává peníze a co se tam pak děje!“

 

Důvody změny Průša shrnul: „Zásadním důvodem je to, co se stalo panu řediteli – a pověřený ředitel s městem vůbec nekomunikoval. Teď přijde nové vedení, je třeba nastavit dobře zadání a podmínky, do o.p.s. nevidí ani odbor kultury, ani vedení města! Mně to spíš připadá jako snaha, že by správní rada sama ráda jmenovala nového ředitele, že nechtějí, aby bylo vidět do účetnictví, nebo snaha „čím hůř pro koalici, tím líp“… Údaje, které předkládá doktor Veselý, jsou nafouknuté, nejsou zcela seriózní, může jít o 200 tisíc až dva miliony nákladů, které ale v budoucnu jsou eliminovatelné větším přímým přínosem z lepšího hospodaření!“

Zastupitelce nikdo neodpověděl…

Neobvykle ostře se k věci vyslovila zastupitelka Jindřiška Kudrlová (ČSSD) – zatím ji tak ohnivě na zastupitelstvu nebylo slyšet… Nejdříve se snažila umravnit místostarostu Hořánka, když ho vyzvala, aby zaměstnance nenazýval stádem, protože to si nezaslouží… Poté se opakovaně zeptala Luboše Průši, proč město v minulosti neprojevilo nikdy názor, co by mělo vlastně Centrum kultury plnit, co by mělo konkrétně dělat jinak nebo lépe: „On je tady problém mezi městem a správní radou? Jsem její členka a za celá léta jsem to nepozorovala, to se vyhrotilo až dneska. Byla jsem tam jako nezávislá a po celou dobu jsme žádný problém s městem neměli. Pokud by si město přálo něco jinak, tak to mohlo tak být. Nemám problém, jestli to bude příspěvková organizace, nebo o.p.s., jenže PROČ se to musí stát právě teď? Najednou, aby pracoval levněji a lépe kulturní dům? Má radnice zpracovanou studii? Asi máte spočítáno, proč to děláte; máte to spočítáno? Na čem a kolik vyděláme? Jak bude všechno jiné? A pokud radnice má jen pocit, že do toho málo vidí, tak ať mluví se správní radou! Já se klidně vzdám svého místa, aby tam měla koalice víc členů a mohla to ovlivňovat!!“

 

Na konkrétní otázky Jindřišky Kudrlové se nikdo nenamáhal odpovědět.

 

Starostka Eva Vanžurová jen stručně zopakovala, že město bude mít pravidelnou kontrolu hospodaření s majetkem a že bude lepší komunikace Centra kultury se zřizovatelem, jako to podle ní ukázkově probíhá v případě městské knihovny. O Sladovně, která je o.p.s., ovšem nikdo nemluvil. „Materiál jsme dobře konzultovali, k odstupnému: Je možné zaměstnance převést na zaměstnance příspěvkové organizace i převzít závazky. Majetek lze vrátit městu,“ dodala Eva Vanžurová.

 

Zdeněk Kulič (ODS) dosti nepřekvapivě koaliční kolegy podpořil: „Jak poslouchám diskuzi, musím se zúčastnit. Nejsem právně vzdělaná osoba, čekal jsem na zásadní argumenty, ale diskuze je jednostranná – jedna strana se prostě snaží prosadit, aby se o.p.s. nerušila, ale argumentace paní starostky je jasná a jednoduchá, přesvědčila mne. Argumenty proti rušení o.p.s. se najdou vždycky…“

A co tedy ta Sladovna?

Marné byly jakékoliv další připomínky opozice. Jediný zastupitel z koalice, který dal najevo odlišný názor, byl Marek Anděl (ANO 2011): „Byl jsem asi šest let členem správní rady Centra kultury a nikdy jsem nebyl zastáncem toho, aby se o.p.s. úplně zrušila – už nikdy ji pak nemůžeme založit. A čím více slyším, tím méně se mi ji chce zlikvidovat… Proč tady nikdo nemluví o o.p.s. Sladovna? Bude taky na řadě? Nechť tedy vznikne příspěvková organizace Centrum kultury, ale vedle ať zůstane i o.p.s., může se zmenšit na minimum, já vím, že je to drbání pravou rukou za levým uchem, ale zrušení o.p.s. taky nepovažuju za zázrak. Bude to stát peníze a nakonec možná budeme tam, kde jsme byli…“

 

Roman Ondřich (ČSSD): "Ministerstvo kultury připravuje do léta věcný záměr, na podzim by mělo být hotové paragrafované znění nového zákona, který by měl definovat novou formu kulturní organizace, protože se přišlo na to, že ani o.p.s., ani příspěvková organizace nejsou pro oblast kultury to pravé. Do dvou až tří let se může stát, že budeme opět měnit. Je to celé ušité horkou jehlou, doporučoval bych udělat analýzy a neriskovat zbytečné vyhazování veřejných peněz."

 

Martin Brož (Pirát): „Já jsem ve správní radě a v kulturní komisi a nikdo z vedení města zatím neřekl, co by si tedy od Centra kultury představoval!“

 

Zastupitelé Průša a Veselý si ještě vyměnili pár vzájemných invektiv o tom, zda je, či není, bylo, či nebylo, má, či nemá být Centrum kultury kreativní, a pak právní argumenty týkající se odstupného pro zaměstnance. Nic z toho nezměnilo poměr sil v zastupitelstvu, a tak bylo odhlasováno, že likvidace obecně prospěšné společnosti bude pokračovat nastoupeným směrem.

 

O tom, že by někdo nechal zpracovat konkrétní analýzu dopadů, představu, co tedy vlastně město od CK chce, nebo strategii dalšího postupu, už nepadlo ani slovo…

 

HLASOVÁNÍ:

• Pro zastupitelé Anděl, Brož, Hladík, Vodička, Veselý, Gavlasz, Chytrý, Kudrlová, Lejčar, Uhlík, Ondřich
• Zdrželi se: Hladký, Tyll, Trambová, Knot, Drnec, Sládek, Krejča
• Proti: Vanžurová, Průša, Janovský, Franců, Hořánek, Kulič, Keclík
• Nehlasoval Reichl, chyběl Turek

Související článek: CENTRUM KULTURY je mrtvé, ať žije Centrum kultury!

podrobný rozbor dopadů navrhované transformace autora Martina Zborníka

 

Z návrhu Ondřeje Veselého na zastavení likvidace o.p.s.:

Součástí materiálu, na základě kterého došlo ke schválení usnesení, jehož zrušení je tímto materiálem navrhováno, byl i předběžný propočet nákladů spojených s realizací usnesení s tím, že odhadované náklady na likvidaci společnosti měly činit 75 tis. Kč s tím, že ostatní náklady nelze vyčíslit.

Správní rada společnosti nechala vyčíslit předpokládané náklady spojené s likvidací a zrušením společnosti a ty jsou odhadovány na částku 2,1 mil. Kč v členění:

- 0,5 mil. Kč náklady likvidace, bez nákladů na znalecké posudky (ocenění majetku společnosti před prodejem) – viz příloha č. 1 k tomuto materiálu

- 1,6 mil. Kč odstupné zaměstnanců – viz příloha č. 1 k tomto materiálu

 

Vedle těchto nákladů je třeba nárokovat do rozpočtu částku cca 8 mil. Kč (viz příloha č. 1) na výkup majetku o.p.s., který je příslušenstvím budov města, které má společnost v nájmu (hodnota majetku cca 8,8 mil. Kč, cca 10% majetku bude odepsáno). Pokud by město kupovalo vybavení zcela nové, byly by náklady na jeho pořízení podstatně vyšší. Z takto utržených výnosů z prodeje majetku by společnost v likvidaci musela odvést daň z příjmů a v některých případech DPH s tím, že daňový odvod by činil cca 25% z utrženého prodeje a čistý zisk společnosti z prodeje po zdanění by tak činil cca 6 mil. Kč. Po odečtení nákladů spojených s likvidací a zrušením společnosti ve výši 2,1 mil. Kč, by tak likvidační zůstatek společnosti, který by byl převeden na zřizovatele společnosti, tedy Město Písek, činil 3,9 mil. Kč.

 

V situaci, kdy výdaj města na výkup majetku společnosti bude cca 8 mil. Kč a výnos z likvidace společnosti cca 3,9 mil. Kč pak likvidace a zrušení společnosti nebude pro město spočívat ve finanční zátěži 75 tis. Kč, ale zátěži cca 4,1 mil. Kč.

 

Vedle výše vyčíslených nákladů mohou samozřejmě pro město vzniknout i náklady další, např. žádost podnájemců majetku města na vypořádání investic do majetku města (Divadelní kavárna, Kulturní dům apod.) v krajním případě jejich požadavky za zmařené investice. Zde je nutné upozornit na to, že ukončením nájemního vztahu mezi Městem Písek a Centrem kultury Písek, o.p.s. budou ukončeny i všechny podnájemní vztahy a jejich převod není možný.

 

Předkladatel materiálu navrhuje za druhé: úkol radě města předložit strategický dokument.

 

Rozhodnutí převést kulturní činnosti, které dosud vykonává Centrum kultury Písek, o.p.s., z o.p.s. na příspěvkovou organizaci je rozhodnutím zcela ojedinělým. V celé ČR, ale v zahraničí dochází ke zcela opačnému procesu, když o.p.s. je považována za daleko vhodnější organizaci pro výkon širší škály kulturních činností, než příspěvková organizace – viz strategie Hlavního města Prahy. Tento proces se v ČR zastavil po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, který k 1. 1. 2014 zrušil právní formu o.p.s. a pouze přechodnými ustanoveními zaručil fungování v té době zřízených o.p.s. podle dosavadních předpisů. Tam, kde byl zahájen proces transformace kulturních organizací z příspěvkových organizací na o.p.s. je tento proces pozastaven a čeká se na přijetí zákona o neziskových organizacích v oblasti kultury, které se očekává v r. 2017.

 

Zpracovatel tedy předpokládá, že rada města doporučila zastupitelstvu schválit likvidaci společnosti na základě podrobné strategické analýzy. Ta však nebyla součástí materiálu předkládaného zastupitelstvu ani není dohledatelná na webu města. Usnesením pod bodem 2 je proto radě města ukládáno tento strategický materiál zastupitelstvu předložit a učinit jej tak předmětem podrobné