Písecký svět

Vyplývá plánovaný parkovací dům u pošty z koncepce dopravy města Písek?

Dlouho se mluví o městském generelu dopravy, ale je velmi náročné takový materiál vyrobit, zafixovat a uvést do praxe. Tady více než jinde platí, že za jedno volební období nestihnete nic a za dvě málo. Existují jen dílčí části, například dopravní řešení územního plánu, se kterými se pracuje a na základě kterých se postupuje. Ale město Písek dodnes nemá hotový strategický dokument ohledně dopravy.

A jak by mělo podle vás vypadat řešení dopravy v historickém centru Písku?

Cílem dopravního řešení v centru by mělo být, aby se auta zastavila nejdále u okružní komunikace tzv. městského okruhu. Máme zde okruh okolo městských hradeb a toho se dotýkají vstupy zvenku. Ideální by bylo, aby auta, která přijíždějí z budějovického, pražského, táborského směru, se tohoto okruhu pouze dotkla, ale nezatěžovala dopravu uvnitř města. Když auta na tomto okruhu zachytíme, mohou už lidé do vnitřního města dojít pěšky. Vzdálenost již je pohodlná. Bylo by také fajn, aby navázala nabídka MHD pro spojení se středem města. Je zvláštní, že nejbližší zastávka pro všechna náměstí je v Budovcově ulici.

Kde vidíte největší problémy?

Většinu dopravy do centra města dnes přivádí z komunikace I/20 Zeyerova ulice. Řešilo se několik návrhů, ale bohužel v místě žádný výstup v podobně výstavby kapacitního parkingu není. V sousedství objektu policie vedle ZUŠ byla plánována obytná zástavba s parkovací kapacitou pro veřejnost až 100 míst, ale rozhořel se tam spor kvůli mateřské školce a záměr neprošel. Další parkovací kapacita pro veřejnost byla uvažována na rohu Zeyerovy a Švantlovy ulice, kde se dnes staví obytný dům. Bohužel se nepodařilo domluvit společnou investici města a soukromého investora. Je to velice složité a pracné, nicméně historická šance je pryč a máme jeden důležitý vstup do města odškrtnutý. Ze směru od Budějovické ulice žádné parkovací kapacity nebudou, město se snaží doplnit alespoň menší kapacitu plánovaným parkovištěm u nemocnice. Ze směru od Prahy máme Výstaviště a Kulturní dům, což jsou dnes nejdůležitější záchytná parkoviště v blízkosti centra, mimochodem s komplikovaným příjezdem právě z pražského směru. Pozemek u pošty je tedy jednou z mála příležitostí postavit parkovací dům, kde jsou ve shodě majetkové poměry a dostupnost centra.

Jak to bylo s pozemky proti poště?

Patřily poště a město Písek o ně dlouho usilovalo – 15 až 20 let. Pošta neměla koncepci svého rozvoje a nesměla dlouho s pozemky nakládat. Nakonec se i díky bývalému starostovi Tomovi Zajíčkovi podařilo vyjednat výměnu pozemků. Česká pošta ve své strategii preferuje stavět logistická centra mimo města, takže vyměnili tento pozemek za pozemek v průmyslové zóně.

Jak je to s budoucí zástavbou nároží proti poště, bude tam také parkování?

Nárožní pozemek proti poště plánuje město nabídnout k prodeji soukromému investorovi pro výstavbu víceúčelového objektu s bydlením. Město samo tam nechce stavět, pozemek je vhodný pro soukromou aktivitu. Tento pozemek má cca 500 m2 a prověřovali jsme, zda by bylo možné parkovat i pod tímto budoucím domem. Ale kapacita by byla malá a omezilo by to využití pro budoucí obchody v parteru. Byla by to škoda, jedná o výjimečné a exponované místo, kde mohou být v budoucnu atraktivní obchodní plochy. V komisi pro urbanismus jsme podporovali myšlenku, aby do území vstoupil developer, který by vytvořil mix bydlení, parkování a komerčních prostor a vytěžil komerční plochy. Ten by postavil celý areál včetně parkovacího domu a předal městu část kapacity. Ale takový záměr byl z pohledu finančních prostředků příliš velký a zájemce se nenašel. Proto se město rozhodlo tyto dvě funkce oddělit, na nárožní parcele může stavět soukromník a jednoúčelový parkovací dům vybuduje město.

Komu by měl parkovací dům sloužit?

Pozemek pro budoucí parkovací dům leží v poloze, kde by podle našeho názoru měl nejméně jednou polovinou své kapacity obsluhovat deficit parkovacích míst pro rezidenty a pracující v centru města. Je otázka, jak si s tím město poradí a jaký bude tlak na krátkodobé stání. Parkovací dům by měl samozřejmě obsluhovat také klienty pošty a návštěvníky centra města.

Budovu depa nebylo možné dále využít?

Budova depa pochází z přelomu 70. a 80. let, je to prefabrikovaná monolitická konstrukce. Prověřovali jsme její stav a zjišťovali, jestli by její konstrukce nešla zapojit do nového objektu. Ale nevyplatilo by se to.

Může být parkovací dům lukrativní záležitost?

Nemůže, náklady na výstavbu jsou vysoké a nevrátí se. Parkovací dům nesnese, aby se mu naložila komerční návratnost vložených prostředků. Návratnost tudíž spočívá v kontextu města a veřejných prostor, v tom, že z centra zmizí část aut. Veřejné prostory bez aut přijmou lidé snáze jako svoje a začnou je více užívat. To je fakt podložený přirozeným pocitem většího bezpečí. Nezapomínejme také na rezidenty a pracující v centru města. Ti jsou v defenzivě a snaží si hájit svůj životní prostor. Nabídka alespoň částečného řešení deficitu parkování by jistě i jim zlepšila život. Ale třeba ještě nějaký investor přijde a záměr se změní. Je to dlouhodobý proces, příprava parkovacího domu bude trvat ještě dlouho, nejméně jeden až dva roky.

Jak by měl parkovací dům vypadat?

Jeho kapacita je počítána na 246 míst, z toho cca 40 míst by mělo sloužit pro nárožní dům. Koncepce je taková, že se jedná o polozapuštěnou podlažní část, která svou zatravněnou střechou doplňuje vnitroblok a navazuje na okolní domy. Díky tomu je celá funkce objektu skryta a sousedy nijak neomezuje. Do výšky se budova zvedá až v zadní části pozemku v místech stávajícího depa, kde jsou další dvě nadzemní podlaží a třetí uskočené podlaží. Do ulice Dr. Horákové tedy směřuje třípodlažní nadzemní objekt. Tato forma je volena záměrně, aby objekt co nejméně obtěžoval obyvatele okolních domů. Z důvodu ochrany před hlukem a zplodinami je stavba navržena jako uzavřená. Kromě zelených střech navrhujeme také zelené fasády nesené formou kovových lan a kotev, takže objekt by měl zapadat do vnitrobloku.

Kudy by se do parkovacího domu vjíždělo a vyjíždělo?

Vjezd a výjezd je do Žižkovy ulice, byl povolen už před třemi lety. Prověřovali jsme i další varianty, využití výjezdu do Roháčovy ulice ale není možné, protože majitel sousedního pozemku firma Immotel má nepřiměřené finanční požadavky pro zapojení jejich pozemků. S napojením z Komenského ulice, jak funguje dnes, nesouhlasí dopravní policie, protože je to velmi frekventovaná trasa.

Jak jste jednali se sousedy a řešili jejich námitky?

Se sousedy jsme jednali při dvou jednáních, potom se konalo i veřejné projednání. Námitky sousedů jsou většinou v emotivní rovině a ta je logická u každé stavby vznikající v přímém sousedství. Některé námitky podle nás nejsou opodstatněné, například preference současného parkování na povrchu, protože tím jsou zatíženi víc, než parkovacím domem. Je za tím snaha sousedů zachovat současné status quo, se stavbou vždy souvisí nejistota. Některé připomínky směřovaly na podloží, podle historických map byl na nároží rybník. Proto jsme provedli geologický průzkum, máme statický projekt a nejedná se o žádné nadsazené náklady oproti běžné stavbě. Objevovaly se i názory, že budou příliš vysoké náklady stavby a žádná návratnost. Přesná výše nákladů není stanovena, bude otázkou další fáze projektu a výběrového řízení na dodavatele stavby. Parkovací dům je nákladnou stavbou a službou veřejnosti především.

 

rozhovor: M.Myslivcová