Zničená výstava a jiný úhel pohledu
Nezapojila jsem se vloni do komentářů k poničené výstavě umístěné na pěší zónu s cyklostezkou na nábřeží, ne pro nedostatek slov, ale proto, že mi přišlo zbytečné cokoliv říkat. Letos byla opět na stejné místo umístěna další výstava v podobném provedení, skončila také předčasně a dokonce podobně jako ta předchozí. Tentokrát jsem se ovšem nachomýtla k rozhovoru s náhledem na opakující se situaci, jehož obsah mi stojí za drobný komentář.
Rozhovor se nesl v několika rovinách, jako první z nich zmíním samotné místo, kam byla výstava umístěna podvakrát. Pěší zóna je komunikace pro pěší a panely výstavy zde byly umístěny téměř jistě jako překážky v provozu. Dále umístění panelů na veřejném prostranství podléhá povolení. Takovou informaci o povolovacím procesu jsem si nezjišťovala. A s tím určitě souvisí další věc, a tou je zabezpečení panelů, např. proti pádu. Z uvedeného je prý jasné, že pro výstavu v podobě volně stojících panelů bylo zvoleno nevhodné umístění na pěší zónu s cyklostezkou.
Další rovina úvah navazuje na bezpečnost, tentokrát chodců a s tím souvisí materiálové provedení panelů a prostor na chodníku mezi panelem a cyklostezkou. Místo pro chodce prý neodpovídalo předpisům pro pohyb chodců na chodníku. Ani tohle jsem si neověřovala, ale mohu souhlasit s tím, že se jedná o místo frekventované jak chodci, tak cyklisty a po umístění panelů se rázem jejich prostor výrazně zúžil. Tím se i z mého pohledu jeví zvýšené riziko úrazu například střetem cyklisty s chodcem, který nemá prostor na chodníku a vstoupí do cyklistům vyhrazeného prostoru.
Materiál panelů je dalším námětem k bezpečnosti. První panel výstavy byl poničen dívkou, která jím propadla, jak informoval starosta města. Bez ohledu na okolnosti skutku, dívka mohla být materiálem panelu zraněna a zde by se nabízelo znát závěrečné rozhodnutí v případném sporu o odškodnění úrazu. Pokud by se situace s úhradou zničeného panelu oním děvčetem vyvinula tímto směrem, bylo by město postaveno do role viníka a vše prý této roli odpovídá, a stejně tak by prý město bylo v této pozici v případě, když vítr shodil další panely a ty by někoho zranily.
Suma sumárum, jiný pohled na výstavu jsem vyslechla se zájmem, samotné téma výstavy nevyvolalo můj zájem, tedy jsem si ji neprohlédla.
Můj zájem dlouhodobě vyvolává umísťování akcí různých žánrů do Palackého sadů, protože jejich konání v parku považuji za nevhodné.
Po vyslechnutí rozhovoru na téma zničené výstavy na nábřeží si myslím, že výběr místa pro konání čehokoliv je klíčový víc, než se zdá. Podle závěru diskutujících mělo město velké štěstí, že na nábřeží po dobu trvání obou výstav nedošlo ke střetu chodců s cyklisty a následnému úrazu, protože město by se s největší pravděpodobností nevyhnulo povinnosti uhradit veškeré náklady způsobených škod (na kole, na zdraví). Stejně tak by se město dozajista nevyhnulo povinnosti úhrad poškozeným lidem, a to panely při jejich pádu, a to prý bez ohledu na okolnosti, za jakých by k úrazu došlo.
Rozhovor probíhal i v dalších rovinách, které už tolik nesouvisí s tím, čím chci na téma „Poničená výstava na nábřeží“ přispět já. Možná by se tyhle pohledy na věc měly diskutovat v médiích víc.
Diskuze k článku 
Jak na tu minulou, tak na tuto výstavu bych se podívat zašel, leč jsem to nestihl. Abych se přiznal, po většinu dne rozpálený chodník mě nějak neláká, to si raději zajdu na druhý břeh, kde také přes léto nějaká výstava bývá, navíc v odpoledních hodinách ve stínu "Titanicu".
I počasí bylo jednou z těch rovin rozhovoru, pohledem jak na komfort lidí, tak i v souvislosti se solárním způsobem osvětlení. Je to tak, ten komfort se tu upozadil.
Světelný smog se osvětlením panelů navyšuje, což se ovšem v debatách neřeší.
Tuhle rovinu z rozhovoru jsem nevybrala, skoro nikdo nestojí o detailní posouzení "akce", spokojí se s málem – viz debaty v médiích.