Zhodnocení studie „Žižkova kasárna“ z pohledu moderního urbanismu
"Nebydlím v Písku ani nežiji trvale v ČR, ale mám Písek ráda a občas sem jezdím za kamarády. Moji přátelé nyní diskutovali o studii na bývalá kasárna a požádali mne o můj názor. A tak jsem si prohlédla prezentaci, plánek a nad tím vším trochu popřemýšlela. Písek dobře znám z mládí, a tak nebylo těžké se rychle zorientovat…" říká Dipl. Ing. Petra Braun, MBA absolventka Technische Universität Kaiserslautern, zabývá se vyhodnocováním a posuzováním developerských projektů, projektováním budov a urbanistických studií.
Text vyšel v tištěném vydání Píseckého světa v čísle 3-2020 
.
To, co je v moderním urbanismu v západní Evropě rozhodující, není ani tak věková struktura a vzdělání obyvatel, jak zaznělo v úvodu prezentace, ale atraktivita místa z hlediska realitního trhu (ceny bytů, pozemků). Důležitá je také okolní zástavba, komunikace, poloha v rámci obce, potenciál lokality (její možný rozvoj) + dnešní i budoucí způsoby a kapacity dopravy. Teprve z těchto údajů lze určit, jaké budovy na dané území umístit a jakou infrastrukturu budou potřebovat. CenovaMapa.cz uvádí, že v roce 2018 se v lokalitě kasáren a okolí prodávaly zděné byty i po rekonstrukci s výměrou cca 50 m2 za výrazně nižší ceny než jinde ve městě, cca 22 000 – 26 000 Kč/m2 (např. Pražská 305). Byty panelové na sídlišti Jih a Hradiště se prodávaly za 31 – 33 000 Kč/m2 , v lokalitě Za Kapličkou a U Hřebčince zděné byty za 32 – 40 000 Kč/m2 . Z toho je patrné, že lokalita kasáren a Pražské má výrazně nižší ceny bytů a není zatím pro bydlení tak atraktivní jako jiné části města.
Poloha: Kasárna se nacházejí na severním okraji Písku, vzdálenost na Jih, Logry, Ameriku, M. Horákové, Za kapličkou i Hradiště je vzduchem 2 km, pěšky 3 km. Zajímavá je ale poloha k centru, vzduchem 1 km, pěšky 1,5 km (obdoba sídliště Za kapličkou, Jih, Dukla). Tato oblast je tedy vhodná pro bydlení sociálně slabších skupin (byty družstevní a městské). Pro umístění sportovní haly a bazénu to není ideální poloha, protože od většiny obydlených částí města je docházková vzdálenost 3 km a to už je moc. Znamenalo by to, že většina lidí bude do haly a bazénu jezdit autem a tím ještě více zatíží tuto lokalitu, již dnes přetíženou dopravou. V menším městě, kde dojdete v podstatě všude pěšky, to je velmi nešikovné pro rodiče s dětmi i pro ty, co rádi po sportu zajdou na pivo.
Dalším důležitým parametrem je velikost pozemků, na kterých se má stavět. Z hlediska výstavby budov (městské čtvrti) se nejedná o moc velký prostor a je třeba místem hodně šetřit, především na komunikacích a parkovacích plochách. Městská čtvrť vznikne tam, kde je dostatek bytů, nikoliv tam, kde je hodně parkovacích domů. Severní část má rozměry cca 205 x 110m, jižní 215 x 125m a 125 x 108m. Sportovní hala o dvou hřištích + bazén bude mít minimálně 120 x 55m, zabraly by tedy s okolní zelení a parkovišti pro autobusy celou jižní část kasáren za technologickým centrem, což by byla škoda, protože to je nejhezčí místo pro bydlení z celých kasáren.
Dopravní řešení: doprava vnáší do měst mnoho škodlivin – emise výfukových plynů, hluk, prach. Auta produkují jedovaté plyny jako je CO, nespálené uhlovodíky HC, obsahující karcinogenní aromáty, jedovaté aldehydy, z nichž v létě vzniká jedovatý přízemní ozón. NOx napadají plíce a sliznice. Proto se v Německu zakazuje vjezd vozidel do center měst. Při řešení dopravy ve městě nemůžete vycházet jen z norem na propustnost komunikací, ale musíte umět zohlednit i tzv. „únosnost dopravy pro obyvatele“ – míra, kterou běžný chodec a běžný obyvatel s okny do ulice je schopen fyzicky a psychicky snést bez zdravotních následků. Šokovalo mne, že místní politici na debatě s občany prohlásí, že dálnice povede přes Písek minimálně dalších 50 let. V Německu by za podobné prohlášení museli okamžitě odstoupit, protože by byli považováni za neschopné řešit základní právo obyvatel města na zdravé životní prostředí.
To, že Písek a jiné obce v ČR nemají obchvaty, je zřejmě nejdůležitější faktor způsobující nižší věk dožití oproti západní Evropě. Přesto projektanti zavedli do jižní (nyní nejklidnější) části kasáren velmi frekventovanou dopravu Burketova–Čelakovského a ještě provoz podstatně navýšili sjezdem od Prahy. Počet aut bude v ČR stoupat – zatímco dnes hodně seniorů auto nemá, ti, co budou v důchodu za 20 let, mají už dnes v rodině auta dvě. Navržené řešení bude za pár let kapacitně zcela nevyhovující. Tam, kde by mohly být vzrostlé stromy, je umístěn velký kruhový objezd a přivádí se na něj i doprava od Českých Budějovic. Z jižní části kasáren se tak stane Kollárova ulice v roce 1988. Současně „nová pěší zóna“ a Piazzetta odřízne od normální dopravy celou lokalitu výstaviště, kde jsou velká parkoviště, a Čechovu ulici, kde jsou nové bytové domy.
Pokud pojedete na výstaviště od ČB, budete muset dojet až na druhý konec města a přes kasárna se zase vrátit zpět – delší trasy, více aut, více zplodin. Křižovatka na mostě a obousměrný výjezd od Prahy jsou nevhodné a nebezpečné. Při zhoršené viditelnosti a zasněžení značek by mohl ten, kdo to tu nezná, odbočit doprava a sjet do nového výjezdu od Prahy, a tak se dostat do protisměru na dálnici. Výjezd k Václavu lze ponechat pouze se zatáčkou doprava, které neumožní autům z města na sjezd odbočit. Jsou dva způsoby, jak při stejné dopravní dostupnosti můžeme zmírnit dopravu ve městě. Rozdělíme ji jednosměrnými ulicemi a větším počtem sběrných komunikací, u dálnic to znamená více sjezdů do města. Bezpečné napojení Pražského i Václavského předměstí je možné buď v lokalitě u Robinsona (sjezd na Čížovou), tam asi byl i plánován dle územního plánu. Nebo vhodnější varianta by byla napojit I/20 pouze na Pražské předměstí nájezdem a novým jednosměrným mostem do ulice Vladislavova mezi administrativní budovy technologického centra. Na tento nový most provést i výjezd od Václava z ulice Dukelská a provést propojení Dukelské na kruhový objezd v ulici Nezamyslově. To by svedlo dopravu od nových domů u Václava a odlehčilo dopravu v Burketově ulici. Na tomto mostě by mohla být i trasa pro pěší a lidé z Dukly by se kratší cestou dostali klidnou částí města přes park u lesnické školy až k nové lávce i ke Smetákovi. Došlo by k dalšímu propojení Václavského předměstí s městem i pro auta a umožnilo by to jeho další rozvoj. Bylo by to lepší než vytvářet lávku pro pěší z ulice Čelakovského a výstaviště, kde nebydlí tolik obyvatel jako na Dukle. Je třeba zvolit řešení, které bude nejlepší pro lidi, a ne to, které je nejlevnější pro ŘSD.
Parkovací domy, bazén a sportovní hala mají dle studie tvořit hlukovou clonu. Budovy ale nechrání nejlépe před nepříznivými účinky dopravy, protože doprava emituje nejen hluk, ale i prach a jedovaté zplodiny. Budovy prach a zplodiny nezachytí, zvuk odstíní pouze za stavbou, ale protože jejich stěny nejsou většinou moc členité, odráží hluk (jako ozvěnu) do jiných částí města (přesměrovaly by hluk z I/20 k Václavu). Proto se u bytových zástaveb považuje za nejvhodnější široký zemní val s pásy husté zeleně (šíře 18 až 25 m). Zemina a zeleň zvuk tlumí, stromy zachytávají prach a zčásti i zplodiny. Stromy navíc vylepšují biologicky prostředí daného místa a prostor v létě ochlazují. Stromy rostou mnoho let, proto by se měl val v lokalitě kasáren udělat co nejdříve a už nyní na něj vysázet stromy se zavlažovacím systémem, v budoucnu napojeným na nádrže dešťové vody zachycené z nových bytových domů.
Autoři studie uvádějí v prezentaci líbivá motta, ale vůbec je nenaplňují. Např. „Chceme v lokalitě kasáren město“ – bohužel nakresleno je jen sídliště, a ne městská čtvrť. „Město s dostatkem zeleně“ „Město, kde nemají auta přednost“– ale studie má velmi málo zeleně a největší část plochy zabírají parkovací domy. Větší prostor pro velké vzrostlé stromy mimo zástavbu chybí, není asi ani prostor pro větší dětská hřiště. Lokalita by se měla zastavět bytovými domy, které budou vytvářet skutečné ulice. Parkování by se mělo umístit především do „podzemních“ hromadných garáží pod bytovými domy a jejich dvory na úrovni přízemí a prvního suterénu. Nad garážemi ve dvorech udělat zelené střechy. Podle mne se do lokality kasáren dá umístit cca 900 bytů a 1400 parkovacích míst pod budovami. Není pravdou, že cena hromadných garáží na úrovni přízemí a 1.PP je výrazně vyšší než cena stání v parkovacích domech. Rozdíl není tak velký, a pokud si budete kupovat byt za 2 mil Kč, radši si koupíte garáž přímo pod domem, než abyste museli pro auto chodit do vzdáleného parkovacího domu, kde bude garáž v hodnotě 350 000 Kč jen o 40 000 Kč levnější. Plocha pozemků v lokalitě zhruba jeden kilometr od města, kterou zaberou parkovací domy a kde mohly být byty nebo zeleň, je nenahraditelná!
Studie bohužel připomíná způsob projektování ze 60. let, kdy se vycházelo z předpokladu, že tak, jak to naprojektujeme, to bude fungovat. Jenže tak to není, důkazem v malém jsou na sídlištích vyšlapané pěšiny mimo naprojektované chodníky. To, že někam nakreslím pěší zónu nebo lávku, neznamená, že ji lidé budou skutečně využívat. Proto moderní urbanismus staví vždy již na fungujících řešeních a komunitách, jen je podporuje a rozvíjí.
Ve studii vidíme jenom další neosobní sídliště, kde se lidé budou cítit dezorientovaní a které bude mít navíc nejhorší polohu ze všech píseckých sídlišť. Lidé budou mít placené parkování umístěné daleko od bytů, tak jako dříve v garážových koloniích. Samostatné domy mají větší energetickou náročnost než domy v blocích a ulicích, studie tedy navrhuje to nejméně ekologické řešení. Pokud se zrealizuje, bude mít Písek za 20 let postavenou sice novou čtvrť, ale podle konceptu urbanismu starého 80 let.
Dipl. Ing. Petra Braun, MBA Autorka je absolventkou Technische Universität Kaiserslautern, zabývá se vyhodnocováním a posuzováním developerských projektů, projektováním budov a urbanistických studií.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY K TÉMATU KASÁREN:
Jaké bylo zadání pro kasárna? Hledáme v zápisech pracovní skupiny
Kasárna – 1. prezentace návrhu ve fotografiích
VIDEOVIZUALIZACE – první rozpracovaný návrh studie k Žižkovým kasárnám
Co se bude stavět v kasárnách – veřejné představení návrhu hrubopisu územní studie
Co dál s obrovským areálem Žižkových kasáren? – urbanistická vycházka 19.6.2019
Co má být v kasárnách – debatujte a plánujte přímo na místě s představiteli města
Den Architektury no.9 PÍSEK – KAM SE MÁ ROZVÍJET NAŠE MĚSTO – ZA NÁDRAŽÍ ČI DO KASÁREN
ZASTUPITELÉ ZAMÍTLI BAZÉN POD LESÁRNOU – MÁ BÝT V KASÁRNÁCH
JAK MOŽNÁ BUDOU VYPADAT BÝVALÁ ŽIŽKOVA KASÁRNA? VIDEOZÁZNAM PREZENTACE PĚTI STUDIÍ
ZASTUPITELÉ JEDNALI DLOUZE – MIMO JINÉ O PURKRATICÍCH, LIDLU A ŽIŽKOVÝCH KASÁRNÁCH
SOUDNÍ SPOR V ŽIŽKOVÝCH KASÁRNÁCH DOSPĚL KE KONCI
ARCHITEKT NAVRHL BAZÉN V KASÁRNÁCH A NOVÝ BULVÁR – PÍSECKOU TŘÍDU
ZASTUPITELSTVO: KASÁRNA – SPORTOVNÍ HALA – BAZÉN?
KDO ZÍSKÁ BUDOVY V KASÁRNÁCH? MĚSTO DĚLÁ TAJNOSTI, ALE NEJVÍC NABÍDLI MAREK ANDĚL A MARTIN LOPATA
PROJEKT, KTERÝ ASI BUDE STÁT REPUBLIKU ČTVRT MILIARDY
MĚSTO PÍSEK PŘEDSTAVILO NÁVRHY ŘEŠENÍ ŽIŽKOVÝCH KASÁREN – ROZHODNOU ZASTUPITELÉ
LIKVIDACE SUTÍ Z KASÁREN SE VLEČE A PRODRAŽUJE
CO DÁL S AREÁLEM KASÁREN? BAZÉN? SPORTOVNÍ HALU?
NOVÁ PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE OTEVŘENA
S JAROMÍREM GRÉGREM O TECHNOLOGICKÉM PARKU
JIHOZÁPAD KASÁREN VYKLIZEN, SEVER U SOUDU
VŠESPORTOVNÍ HALU DO KASÁREN A BAZÉN PROVĚŘIT
MŮŽE NOVÝ PLAVEČÁK ZAMÍŘIT DO KASÁREN?
PÍSEK SE BUDE SOUDIT… KDO ZAPLATÍ ŠEST MILIONŮ? JE V POZADÍ PRAŽSKÁ FIRMA LOST ARCH?
A JE TO: BAZÉN BUDE POD LESNICKOU ŠKOLOU, BEZ VŠESPORTOVNÍ HALY
EVERGREEN SE VRACÍ: ZASTUPITELÉ BUDOU ZNOVU POSUZOVAT, ZDA POSTAVIT BAZÉN POD LESNICKOU ŠKOLOU
NA TÉMA PRODEJE ŽIŽKOVÝCH KASÁREN A POLITICKÉ ZODPOVĚDNOSTI
POLITICI ODPOVÍDAJÍ: 4. BAZÉN, NEBO AKVAPARK?
MĚSTO PO REFERENDU ZAČALO HLEDAT JINÉ MÍSTO PRO BAZÉN. JE NA TO ALE TA PRAVÁ CHVÍLE?
PLAVEČÁK NEBO AQUAPARK – POSUNE NÁS NĚKAM VEŘEJNÁ ANKETA ?
Diskuze k článku 
Toto zhodnocení představené studie kasáren mi dává odpovědi na většinu otázek, které ke studii mám.
A kromě neumístění haly a bazénu v jižní části kasáren, se ztotožňuji se vším, co je zde zodpovězeno.
Svou připomínku ke kasárnám ještě doplním otázkami, na které tu odpověď není.
Znovu se potvrzuje, že oponentní posudek u tak důležitých věcí není věcí nadbytečnou.
I řada obyčejných lidí, laiků, se "zhrozila", když byl návrh v knihovně představen. Každopádně je dobře, že studii kasáren zhodnotil i někdo fundovaný. Zdá se, že je tam vlastně všechno špatně, že to bylo prezentováno jako skvělý a moderní projekt, ale je to spíš takové urbanistické "zvěrstvo". Zvlášť ta doprava, která se zavádí do kasáren.
"je to spíš takové urbanistické zvěrstvo"
Je tu také otázka, jaké bylo zadání ze strany zadavatele, a do jaké míry tomu zadání musí projektant vyhovět, a nebo může nevyhovět.
A co je s tou do kasáren zavedenou dopravou? To mě docela zajímá. Zvláště pak, když se najdou občané, kteří by na sídlišti nejradši svým autem zajížděli až do domovních dveří.
U kdejaké vilky se zahradou na okraji města dnes najdete hned dvojgaráž, přitom v případě starší zástavby není cena takového domku zase o tolik vyšší než cena nového bytu, tak se nedivte, že lidi chtějí i na sídlišti parkovat co nejblíž od dveří.
V té dnešní překotně se měnící době se už divit nestačím.
Hlavně, aby se nedivili lidé, že se k nim včas, a nebo vůbec nedostane přes auta sanitka nebo hasiči.
Lidi jezdí autem i do fitka zachodit si tam na pásu.
Ptám se, v čem spočívá problém se zavedením dopravy do 'kasáren'.
Jestli to "zvěrstvo" má na svědomí zadavatel nebo zhotovitel je asi jedno. Vzhledem k tomu, že se obě strany k tomu hrdě hlásí, padá to na hlavu obou.
K dopravě se myslím v článku vyjádřila paní srozumitelně, problém není, že do kasáren budou moci jezdit auta, ale že jich tam bude moc. A že se do klidné části, kde má být nová obytná čtvrť zavede hlavní silnice. Vy byste chtěl bydlet vedle trasy Burketova-Dvořákova + Praha-Dvořákova nový most + ČB –Dvořákova – nový most ? Já ne.
Cituji z článku: "Při řešení dopravy ve městě nemůžete vycházet jen z norem na propustnost komunikací, ale musíte umět zohlednit i tzv. „únosnost dopravy pro obyvatele“ – míra, kterou běžný chodec a běžný obyvatel s okny do ulice je schopen fyzicky a psychicky snést bez zdravotních následků. Projektanti zavedli do jižní (nyní nejklidnější) části kasáren velmi frekventovanou dopravu Burketova–Čelakovského a ještě provoz podstatně navýšili sjezdem od Prahy. Počet aut bude v ČR stoupat – zatímco dnes hodně seniorů auto nemá, ti, co budou v důchodu za 20 let, mají už dnes v rodině auta dvě. Navržené řešení bude za pár let kapacitně zcela nevyhovující. Tam, kde by mohly být vzrostlé stromy, je umístěn velký kruhový objezd a přivádí se na něj i doprava od Českých Budějovic. Z jižní části kasáren se tak stane Kollárova ulice v roce 1988. Současně „nová pěší zóna“ a Piazzetta odřízne od normální dopravy celou lokalitu výstaviště, kde jsou velká parkoviště, a Čechovu ulici, kde jsou nové bytové domy."
Já jsem také nepochopil jak se podle nové studie dostanu na výstaviště a do Čechovky autem, když se na sjezdu postaví bazén a trasa pro pěší, kde se má výrazně omezit doprava.
Nejsem schopen dohlédnout, kam až by mohly dopadnout případné problémy s novým dopravním uspořádáním. Mám ale zato, že projekt musel z hlediska dopravy projít tolika schvalovacími procedurami, že vyložený nesmysl nemohl zůstat opomenut.
Z dostupných snímků dovozuji, že na parkoviště u sportovišť na výstavišti se bude moci projet ulicí U Výstaviště tak, jako doposud. Jeví se mi, že se výrazně zklidní doprava ulicí Čelakovskéhu okolo zemědělské školy a obchodní akademie, a především pak křižovatkou s ulicí Pražskou a třídou Národní svobody u základní školy TGM. Což mi přjde pro bezpečnost školáků více než patřičné.
A ten přechod pro pěší přes I/20 se vyloženě povedl.