Přihlášení

Výstavba dalších obchodů

28. 12. 2020 | Michaela Šťastná | Diskuze (6) | Vaše názory

Mezi odpovědi, které neuznávám jako argument, patří typově tato: … s tím nic dělat nemůžeme, je to rozhodnutí vlastníka pozemku, co na něm hodlá postavit … Vadí mi především v souvislosti s komentováním výstavby developerských projektů. Vždy je to totiž město, kdo může rozhodovat o tom, co se na jeho území bude stavět a jak bude ta stavba, výstavba, lokalita ve městě vypadat. Někdy jsou možnosti města malé, někdy zásadní, ale vždy existují, ne že ne.

   V době nouzového stavu započaly dvě stavby – rozšiřující stávající obchodní zóny o další obchody. Tentokrát jen velmi povrchně shrnu situaci na poli mezi ulicemi Obchodní, Průběžná, železniční tratí a Ivo Beneše, kde měla být plocha určená pro výstavbu rodinných domů.

   Podle Územního plánu města (ÚP) platného od roku 2015 zde byla naplánována výstavba na ploše Z1-50 = 8 rodinných domů, stavby a činnosti přípustné a podmíněně přípustné v SM-VR = výroby a skladů, výrobních a nevýrobních služeb, které nemají negativní vliv za hranicemi vymezených ploch a svým provozem a vyvolanou dopravní obsluhou nevylučují možnost bydlení jako doplněk hlavní funkce. Přeloženo do lidštiny rodinné domky, a malé podniky na kraji pod silnicí. Zeleň ochranná a zahrady a sady k tomu od tratě. Taková byla vůle města, vyjádřená ÚP města pro plochu, pro pozemky, které vlastnilo několik majitelů.

   Místo toho tam roste stavba dalších obchodů. A město mělo možnost s touto stavbou nesouhlasit a ponechat lokalitu tak, jak určoval ÚP města. Developer se se svým návrhem na změnu přihlásil až v připomínkách pro změnu v územním plánu č.1, na zveřejněnou výzvu města svůj návrh nepodal. Proč tu považuji za důležité? Takové podání návrhu na změnu v územním plánu až v připomínkách k již podaným a zastupiteli projednaným návrhům ostatních žadatelů je přihlášení dodatečné, posuzované zastupiteli jen jedenkrát. Zastupitelé zde sice mohou ještě zasáhnout při projednání připomínek k podaným návrhům, ale jak jsem se přesvědčila při projednání druhé změny územního plánu, nevšimnou si, že byla v rámci připomínek podána nová žádost s návrhem na změnu, ani místostarosta města si toho naposledy nevšiml.

   Zde byl záměr developera podán „na poslední chvíli“, ale přesto předjednán, s tehdejším místostarostou J. Knotem přinejmenším, který navrhl tento záměr developera, před jeho schválením(!), zařadit i do návrhu na zhotovení Územní studie Jih, zahrnout záměr před jeho schválením – to chce odvahu nebo jistotu. A opravdu, město se záměru developera na změnu v územním plánu, která umožňuje výstavbu dalších obchodních budov namísto rodinných domů, vůbec nebránilo. Bránily se příslušné odbory, které záměr posuzovaly, ale město si svou prosadilo, i přes nesplnění některých připomínek, podmiňující další výstavbu na poli, podrobnosti mohu dodat do diskuze.

   Zastupitelé tehdy projevili vůli podpořit záměr developera i přes nesouhlasná stanoviska příslušných odborů, přes vůli dva roky platného ÚP města, přes to, že vědomě zabrání bytové výstavbě pro občany města.

 

   Když se povoluje výstavba na polích, je to hodně špatně. Pole nás živí, bez rozdílu funkcí, povolání, stáří či rasy, všechny lidi do jednoho. Když se na poli staví továrny, hledá se milion důvodů, proč tam mají stát. A přitom by se mělo najít stejně tolik důvodů, proč nezabírat další pole (ale i louky a lesy). Město vymyslí a v ÚP města uplatní bytovou zástavbu pro vlastní občany a nakonec se nechá přemluvit k tomu, aby své rozhodnutí zahodilo ve prospěch developera, to je jinší kafe. Je úplně jedno, komu ty pozemky patří, o tom, co se na nich bude stavět rozhoduje město.

   Město mívá totiž různé koncepce bydlení, nebo Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025, aby mělo představu o svém rozvoji a všechny by měly být zohledněny v Územním plánu.

   Pak ovšem přijde návrh na jeho změnu a zastupitelé by měli velice pečlivě zvážit, zda žadateli návrhu o změnu vyjít vstříc a poslat jeho návrh na posouzení dál a potom se opět rozhodnout, nebo jej nepřijmout rovnou, protože třeba narušuje koncepci bydlení pro občany. Pro město a jeho rozvoj je třeba hledat pečlivě a rozvážně, zvážit co uvádí ÚP města, odpovědnost je na zastupitelích.

   Přesně na tomhle poli ta situace takhle vypadala. Ještě v roce 2015 to tak město chtělo, na kraji lokality nějakou výrobu, možná obchod, nic moc velikého, podél trati zeleň, potom zahrada a zbytek směrem k Jihu rodinné domy, protože na poli za cestou od obchodů jsou v plánu rodinné domy zrovna tak.

 

   A ti stejní zastupitelé, kteří schvalovali nový ÚP města, se nechali přesvědčit k jeho změně ve prospěch developera. A stejní zastupitelé si to stihli schválit jen taktak do dalších voleb, podle zápisu z tehdejšího zasedání ZM – rok 2018:

K bodu 8) Návrh Změny č. 1 územního plánu Písek

Uvedl Ing. Hořánek a předal slovo pověřenému zastupiteli p. Vodičkovi, který shrnul celý proces pořízení změny ÚP a doporučuje změnu č. 1 schválit dle návrhu.

Ing. Sládek upozornil na drobné nepřesnosti v materiálu. Mgr. Fouček přislíbil nápravu.

JUDr. Knot – poděkoval p. Vodičkovi za práci na ÚP.

Ing. Kulič – za OV Semice – obyvatelům se nelíbí masivní výstavba na vesnici.

Pan Vodička – proces pořízení změn je zdlouhavý a všichni mají možnost se vyjádřit. Zájmy jednotlivců musí být v souladu se zájmy širší veřejnosti.

Pro přijetí změny hlasovali tehdejší zastupitelé, kteří jsou i zastupiteli současnými:

Marek Anděl

Ing. Tomáš Franců

Ing. Petr Hladík

Mgr. Ing. Jiří Hořánek

MUDr. Karel Chytrý

Mgr. Miroslav Janovský

Josef Keclík

RSDr. Jiří Lejčar

Ing. Arch. Petra Trambová

MUDr. Michal Turek

MUDr. Rudolf Tyll

Mgr. Eva Vanžurová

Karel Vodička

( plus bývalí zastupitelé :Roman Ondřich, Václav Reichl, Ing. Miroslav Sládek, JUDr. Josef Knot, Ing. Zdeněk Kulič, Jiří Hladký, Ing. Václav Gavlasz, Mgr. Michal Drnec)

 

   Vůle města do roku 2015 byla zastavět tuhle část rodinnými domy. Ale vůle jednadvaceti zastupitelů zmařila rozšíření bytové zástavby na tomto poli. Proč se ti stejní zastupitelé v prosinci 2015 rozhodnout schválit v ÚP města bytovou výstavbu, aby už po roce jednali a po necelých třech letech schválili navrženou změnu na výstavbu obchodů? Rozhodují zastupitelé jen o jednotlivostech předložených jim k projednání, nebo se nad tím zamýšlejí hlouběji, v souvislostech s tím, co již odsouhlasili nebo v souvislostech na život ve městě?

A víte co? I tihle stejní zastupitelé nyní hledají způsob, jak podpořit výstavbu bytů ve městě, hledají peníze v rozpočtu, za které by se stavělo, dumají nad způsobem či spoluprací na výstavbě a projekt developera ve Smrkovicích je tomu dokladem. O Smrkovicích jindy, teď je to o tom, jak nekoncepčně se zastupitelé dovedou zachovat, když na kus pole i přes mnoho připomínek a podmínek příslušných odborů, nechají postavit obchody bez ohledu na nějaké bytové potřeby města. Není bizarní, že jednou rukou zastupitelé zmaří obytnou výstavbu a druhou rukou se snaží o výstavbu jinde a jinak?

   Úplnou utopií je pro nás kladení si podmínek v podobě zachytávání dešťové vody, zelených střech, zatravněných parkovišť se vsakováním vody ke stromům, nebo bytových jednotek nad obchody atd. u takových novostaveb, v cizině už u takových staveb běžná praxe, tím se jen umocňuje fakt, že tu nezáleží nikomu na ničem.

    V zápisu jsem podtrhla větu – Zájmy jednotlivců musí být v souladu se zájmy širší veřejnosti.

Čí zájem se tehdy hájil, širší veřejnosti a města nebo developera?

 

P.S. Bývá zvykem argumentovat prací odvedenou na projektech, jako například: nechceme mařit práci spojenou s přípravou projektu bazénu a peněz utracených za projekty, maříme práci našich úředníků, zastupitelů, předchůdců … Na přípravě ÚP města se také pracovalo, také investovalo a stejně se tahle práce jedněch maří rozhodnutím druhých a nikdo se u toho nečervená.

Někdy se stane, že se maří nějaký výkon výkonem druhým, třeba pro chybovost, zastaralost, účelovost.

Takže pozor na ty, kteří tyto argumenty stále používají, kdy je používají a proč je používají.

Dokumenty k článku

0
0

Diskuze k článku +

29. 12. 2020 (17:12)  –  Bc. Ladislav Douša, DiS.

0
0

Netvrdím, že demolice stávajícího obytného objektu je správná, ale představa, že bych zrovna v této lokalitě prahnul po koupi stavební parcely za milion a více za účelem výstavby rodinného domu za další miliony, je mi vzdálená. Vy byste chtěla z okna koukat na supermarket, hlavní tah a ještě aby Vám za zády co chvíli projížděl troubící vlak? Jako bonus tam parkují kamiony, protože jinde se na ně nemyslelo a tady tolik nevadí.

Odpovědět

29. 12. 2020 (19:23)  –  Michaela Šťastná

0
0

Já nejsem rozmazlená, chtěla.
U hlavního tahu byla plocha SM-VR, ne RD, a výhled na supermarket?
Podívejte na bydlení na Americe a Habeši, koukají na sakra rušnou silnici, před okny jim troubí vlak, a co, to se mají odstěhovat?
Lidem v Preslově ulici udělali jako bonus i vlakovou zastávku, výhled mají na paneláky, na Dukle si vidí do bytů v protějším domě, v Nádražní od okresu k semaforům to mají s výhledem taky báječné a mohla bych tak pokračovat městem dál.
Od Jihu pod hřebčinec nemá vzniknout satelitní výstavba, ale má se rozšířit město. A městské podmínky s sebou nesou i jisté nepohodlí. Všichni nemůžeme bydlet na samotě u lesa.

Odpovědět

1. 1. 2021 (20:39)  –  Bc. Ladislav Douša, DiS.

0
0

Ano, má se tam rozšířit město, tak ať se klidně rozšiřuje, ale za sebe bych šel spíše cestou sídliště/ubytoven, než rodinných domů. Koleje jsou v Preslově ulici patrně déle než většina tamních domů, takže většina obyvatel tušila, do čeho jde, a možná teď i části přijde vhod, že je ten vlak přiveze až domů.

A právě kvůli tomu, jaká negativa bydlení u rušných tahů přináší, bych se snažil tam stavět co nejméně obydlí.

Odpovědět

2. 1. 2021 (09:51)  –  Michaela Šťastná

0
0

Územní plán se tvoří pro celou lokalitu, většinou tak, aby tvořila kompaktní celek (kvůli sítím, kanalizaci, vozovce, zeleni …), vytvoří jej architekt a zastupitelé schvalují.
Pokaždé, když si někdo požádá o změnu v územním plánu na jeden či více pozemků, rozbije se tím ta původní koncepce.
viz obrázek v záhlaví.
Zde se vytvořila obytná část z rodinných domů, navazující na stavby za již postavenou ulici Ivo Beneše, změnou se narušuje celek té zástavby – mimochodem, mám dojem, že pro stavbu těch marketů, co tam již stojí, bylo žádáno o změnu v územním plánu zrovna tak, mám dojem, že i tam byla v plánech ze sedmdesátých let bytová výstavba, nebo pole.

Uvedl jste nevýhody pro bydlení v rodinném domě zde, já na to uvedla podobné příklady s tím, že se to tak ve městě prostě dělá a kde všude ve městě to tak už lidé akceptují, prostě si postavili u trati nebo u silnice a ano, věděli do čeho jdou, vždyť to tu přece píšu! V čem je rozdíl?
Nerozumím ovšem argumentu – * za sebe bych šel spíše cestou sídliště/ubytoven, než rodinných domů* – jako že lidem v bytovce to prostředí nevadí, kdežto těm v rodinném domku ano?
*A právě kvůli tomu, jaká negativa bydlení u rušných tahů přináší, bych se snažil tam stavět co nejméně obydlí.* – tak sídliště nebo ubytovny jsou přece taky obydlí, nebo mi tu uniká nějaký skrytý podtext v tom sdělení?

Odpovědět

9. 1. 2021 (22:43)  –  Bc. Ladislav Douša, DiS.

0
0

Jestliže jediný dům, který tam byl, šel k zemi, tak bych v případě, že bych chtěl na daných loukách stavět lidská obydlí, co nejpřirozeněji navázal na již stojící sídliště Jih, tj. klidně postavil další paneláky. Rodinné domy mi tam nějak nesedí.

Odpovědět

10. 1. 2021 (15:55)  –  Michaela Šťastná

0
0

Tak, domy typu paneláků jsou naplánovány nad Tř. Přátelství – na louce a poli od Družby až po přeložku a od Družby až za zahradu školky. Tím se rozšiřuje sídlištní zástavba "v dolíku".
Tam, kde sídliště končí nízkým panelákem za školkou má na poli navazovat výstavba RD apod. až směrem k přeložce, pole za ulicí Ivo Beneše mělo patřit jen RD, aby navazovali na jediný dům stojící v poli a s ním tvořili celek.

Podívejte se na obě studie JIH na webu města a pochopíte architekta, který nechtěl krajinu zatížit výškovou výstavbou v místě, kde bude "vadit" a nebude ladit(na kopci).
Ještě lépe, dojděte se tam podívat, i při výstavbě sídliště JIH se to tak drželo, od vilek v Nádražní ulici se začalo nízkou zástavbou (kterou narušila později jen ubytovna nemocnice) a s linií silnice na Smrkovice se zástavba zvedla, na kopečku u školky zase snížila. Všechny vysoké domy jsou v dolíku, ty co jsou postaveny v kopci jsou nízké. Možná ten příčný panelák u parkoviště ani neměl stát, aby to bylo jasnější a nezasahoval by výhledem na pole za ním.

Takže nízká zástavba tam prostě patří. A jestli ani tenhle pohled na uspořádání není dostačující, zkuste si přečíst i text k územní studii JIH, tuhle výstavbu podporují i další věci, jako hluková studie např..

Tahle debata ovšem odsouvá to nejpodstatnější z celé věci. Na tom poli už dnes vytrčuje stavba obchodů (a je mnohem vyšší, než to co vedle stojí), a vytrčuje to proto, že zastupitelé tuhle stavbu umožnili svým usnesením, kterým povolili změnu v ÚZEMNÍM PLÁNU, který sami tři roky předtím schválili! Fakt, že obchody-developera upřednostnili před městem a občany, to je na tom důležité.

To mi přijde podstatnější než přetřásat váš nebo můj pohled na architekturu krajiny.

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.