Přihlášení

Volební téma veřejná zeleň

15. 9. 2018 | Michaela Šťastná | Diskuze (0) | Vaše názory

Ve svém loňském příspěvku “Jaro zelené“ jsem se snažila popsat stav veřejné zeleně, veřejných prostranství a městských parků v našem městě. Očima obyvatele města, laika, nezahradníka, a přesto pohledem, který se mnou sdílí i další obyvatelé, a který je, vůči údržbě a stavu zeleně, stromů a keřů v našem městě, kritický. Téma veřejná zeleň a spol. bude součástí volebních programů, tak nabízím poznámku o tom, jak na tom naše město nyní je.

Letos v červnu uspořádala Komise pro urbanismus a architekturu své zasedání formou procházky po městě, a byl přítomen host, odborník oboru zahradnictví, účelem bylo shrnutí stavu zeleně resp. – výzvy a podněty nejen pro Komisi pro urbanismus a rozvoj města.

V zápisu z jednání se uvádí: < … Na pozvání komise se zúčastnil jednání Ing. Ondřej Feit (Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s., absolvent oboru lednické Zahradnické fakulty MZLU Brno, oboru Zahradnictví), který se členy komise diskutoval obecně i konkrétně o formách údržby a navrhování prvků městské zeleně…

… CO CHYBÍ

- systémové řešení problematiky veřejné zeleně a hospodaření s vodou:

generel zeleně

strategický plán zeleně s vymezením priorit (pilotní projekt – metodika – etapizace) – velmi problematické je řešení náhradních výsadeb – narychlo se volí stanoviště pro daný taxon nevhodná, bez předchozí rozvahy, plánu

plán péče pro každý park ve městě – stanovení podrobného managementu péče o dřeviny i využití zelených ploch (např. kolotoče na Výstavišti)

inventarizace VŠECH stromů ve městě

soustavná a kvalitní odborná péče o veřejnou zeleň –

- kontinuální péče o každý strom (výchovný, zdravotní řez)

- zahradnický dozor při realizaci projektů – dohled na dodržování norem

- vyčleněná pozice arboristy, zahradníka ve struktuře OŽP nebo stabilně spolupracující firma ve smluvním vztahu s městem.

pozn. Absence jednotného plánování, kontroly a péče se projevuje se zpožděním – i v důsledku klimatických změn (oteplování, snižování hladiny spodní vody, nárazové srážky, povodně – pády stromů po povodních)

plán hospodaření s vodou (strategicky i v rámci jednotlivých projektů) – chybí ve strategickém plánu města (dle novely vodního zákona platí při realizaci úprav veřejných prostranství povinnost zasakovat dešťovou vodu – nikoli odvádět kanalizací)

koncepce květinových úprav, jednotný mobiliář – kontejnery pro mobilní zeleň

… PRIORITNÍ PROJEKTY

- Palackého sady – pilotní projekt – zpracování plánu péče – vytvoření metodiky pro další parky

- veřejné prostranství Výstaviště od regulace řeky po budovu Elimu jedná se o exponované místo s exkluzivní polohou vůči panoramatu starého města a vazbou na sportoviště – je nezbytné řešit jako jeden celek (parkové úpravy v návaznosti na parkovací plochy) s ohledem na přehledné a bezpečné pěší propojení až k ZŠ Cesta. Může zde vzniknout tréninkový park.

- obnova roztříštěné kostry zeleně podél toku Otavy v intravilánu – nevhodné zásahy vedou k odumírání stromů – druhově nevhodná nebo chybějící náhrada, přerušená zelená linie mezi Kamenným a Jiráskovým mostem

… NEVHODNÉ POSTUPY PŘI NOVÝCH VÝSADBÁCH, NEVHODNÉ ZÁSAHY DO VEGETACE – OBECNÉ ZÁSADY, PŘÍKLADY

- schématické zobrazování vegetace ve výkresové dokumentaci úprav komunikací a nepřesné zaměření stromů – až při realizaci se projeví kolize nově navrhované úpravy se stávající zelení (obrubníky kolidující s kmenem stromů – neestetické zalamování průběžné linie obrubníku…) – zásah do kořenového systému stromu

do 50 cm od kmene vede ke statickému ohrožení stromu

zásahy ne neprojeví hned, ale za několik let, kdy po postupném prosychání a napadení chorobami a škůdci strom přestává být životaschopný

nejčastější příklady:

- zakládání betonových obrubníků bezprostředně u kmene stromu (hluboký kónický betonový základy vždy přetne hlavní kořeny)

- nedostatečná ochrana stávajících stromů při rekonstrukcích veřejných prostranství (pojíždění těžké techniky v bezprostřední blízkosti kmene)

- deformování stromů od mládí – výsadby příliš blízko stávajících starých dřevin (vhodnější je pokácet dožívající strom a na jeho místě vysadit nový)

- odstraňování terminálu mladých stromů (strom vyžene několik výmladků, které si konkurují)

- Ponechání jutového ovinutí kmene nově vysazených stromů – pokud se neodstraní, kmen je napaden nekrózou (vhodnější ochranou je rákosová rohož nebo nátěr ARBOFLEX)

- malý prostor pro vsakování kolem nově vysazovaných stromů ve zpevněných plochách –

dle normy má být prostor pro vsakování kolem kmene 6m2, pro prokořeňování 16m2

je důležité použít strukturální nezhutnitelný substrát, rošt, kolem stromů pak provést suchou pokládku dlažby na širokou spáru

… OSTATNÍ NÁMĚTY A DOPORUČENÍ

- zvážit opětovné vysazování rychle rostoucích dřevin

- po dosažení výšky pokácet a vysadit nové (dříve se jednalo o obvyklý postup, dnes se od něj upouští)

- u vzrostlých topolů se uměle snižuje výška – zmladí se, ale výmladky vyžadují dlouhodobou péči – je to nákladnější než nová výsadba

- u přesazování zvážit efektivitu – umělé udržování přesazené dřeviny a náklady na transfer jsou vyšší než odstranění nevhodně vysazené dřeviny a výsadba nového kusu ( viz např. budoucí náhrada nevhodně zvoleného solitérního pyramidálního platanu na Fügnerově náměstí, dosazené jírovce na Bakalářích, mladé jehličnany v Palackého Sadech)

- nevolit jednodruhovou skladbu nových výsadeb

- dřeviny jsou dnes náchylnější k infekcím, nastupují noví škůdci

- rozmanitější mix vhodných taxonů lépe odolává

- obecně je stále obtížnější najít taxony, které snesou zátěžové prostředí intravilánu měst (exhalace, zasolení….)

Po diskusi bylo komisí závěrem jednání doporučeno zřídit funkci „městského zahradníka – alboristy / floristy“, který by ve spolupráci s odborem životního prostředí koordinoval výše zmíněné zásady péče o zeleň i o novou výsadbu a byl hlavním garantem v rámci zpracování sadovnických návrhů obsažených v projektech na správním území města Písek (rekonstrukcí komunikací, revitalizací parkových ploch, zastavovacích projektů městských částí apod.).

Dále Ing. Šatra informoval o tom, že v dohledné době by měla být vypsána soutěž na studii revitalizace parku Palackého sady… >

Inu, tohle není veselé čtení, pro většinu obyvatel, kterým není lhostejno, jak to se zelení u nás vypadá, to však není až takové překvapení. Podle mého tato zpráva ukazuje na velikánskou trhlinu ve smart pojetí života ve městě absenci koncepce obnovy a údržby zeleně je trvalý stav.

A píše se rok 2018, pyšníme se nejmodernější technikou u zastávek MHD, připojení k WIFI na lavičce, topení nám regulují bůhví odkud na dálku, parkování nám zařídí cedule s telefonem, máme projekt na akvacentrum, lyžovat budeme i bez sněhových srážek, přes řeku se spojí město novou lávkou, vědí o nás na Tchaj – wanu, jen péče o zeleň je v plenkách a řeší se jen v mezích, které určuje zákon, např. náhradní vysazení stromů.

Na stav zeleně a zprávu z výboru zavedla řeč při červnovém jednání RM Ing. Arch. P. Trambová, její řeč však rázně zatrhne místostarosta J. Hořánek. Ten je sice členem ANO, tedy strany, která šla do voleb s péčí o zeleň jako stěžejním bodem, ale jak je vidět, asi to až tak stěžejní bod nakonec nebyl, jinak by ta zpráva (z výboru) nebyla taková. Posuďte sami ze zápisu jednání RM:

<… K bodu 3)Valná hromada společnosti Městské služby Písek s. r. O

Ing. Trambová –v rámci jednání komise pro urbanismus byla provedena za účasti odborníka obhlídka a kontrola zeleně ve městě. Komise konstatovala, že o zeleň je velmi kvalitně ze strany městských služeb pečováno. Dává podnět na vypracování pasportu zeleně, abychom měli vše zmapováno, snadněji probíhala údržba, obnova i náhradní výsadba. Město by mělo mít komplexní plán údržby městské zeleně. Chybí pohled do budoucna, je třeba zapracovat na odbornosti. S rekonstrukcí by se mělo začít v Palackého sadech, kde by bylo potřeba celý prostor osvětlit a zmodernizovat.

Pan Hrádek –co se týká údržby zeleně cca na 2/3 prací si najímáme odborníky, zejména na výškové práce. Pasport zeleně je na odboru ŽP (není v digitální podobě), otázkou je jak sním pracovat. Je třeba najít společnou řeč, náklady na údržbu jsou finančně dost nákladné, ročně sázíme cca 200 stromů. Na stromy v Palackého sadech máme odborné posudky.

Ing. Trambová – investovat se vyplatí, jedná se o dlouhodobý horizont.

Ing. Hořánek – navrhuje vrátit se zpět k činnosti MSP, které mají velmi široký záběr činností. Vyjádřil pochvalu, kdy na připomínky a podněty občanů a osadních výborů je velmi dobře reagováno…>

Komise konstatovala, že o zeleň je velmi kvalitně ze strany městských služeb pečováno.“ – tuhle větu jsem ve zprávě z výboru nezachytila a samotná zpráva tomu moc nenasvědčuje. Já si nemyslím, že je o novou výsadbu stromů a keřů dobře pečováno, obalení stromů vidíme rok, dva, tři po jejich vysazení, zalévání je nepravidelné nebo žádné. A jsem si jistá, že o trávníky se kromě jejich úporného sečení nepečuje už vůbec. Nemáme koncepci, možná leží pasport na odboru ŽP, sotva se aspoň dodržuje zákon, že za pokácené stromy se někde vysadí nějaké jiné, bez toho, jestli se k ostatním hodí, jestli se vůbec do našeho kraje hodí, kdovíjak je využívána zahrada Městských služeb ve výsadbě stromků, které vypěstuje a tak se výsadba řeší nákupem. Dnes je dokonce městu přiznána dotace na obnovu zeleně ve městě, na celou výši dotace se vypíše veřejná soutěž, kdy vítěz dodá za ty peníze něco málo stromků a za zbytek peněz se o ty stromy bude pár let starat… Je možné, že příčina bude, jak zaznělo na RM: „… k činnosti MSP, které mají velmi široký záběr činností.“ , jak poznamenal místostarosta Hořánek.

Cituji TZ: < Město získalo dotaci na zeleň

Výsadba bezmála sedmdesáti stromů a keřů ve třech píseckých lokalitách a následná tříletá péče o ně bude výsledkem projektu Revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně v Písku, na který se městu podařilo získat dotaci ve výši přes 400 tisíc korun z Operačního programu životní prostředí a Ministerstva životního prostředí ČR.

Půjde především o doplnění zeleně na sídlišti Jih, dále v ulici Karla Čapka a v lokalitě nástupních prostor u Nemocnice Písek,“ informuje Jan Venclík z odboru investic a rozvoje.

Na Jihu se nová výsadba dřevin uskuteční již na jaře příštího roku. Sázet se zde budou například jírovce, jabloně, vrby, lísky, jilmy a další druhy stromů a keřů v celkovém počtu 35 kusů. Výsadba v ulici Karla Čapka se chystá také na příští jaro. Zde by mělo přibýt sedm javorů a jeden šácholan japonský. Na podzim 2019 bude vysazeno 25 platanů javorolistých před píseckou nemocnicí.

Ve všech třech uvedených lokalitách probíhá nebo je v nejbližší době plánována revitalizace. Od toho se budou odvíjet i termíny výsadby zeleně, která se samozřejmě může realizovat vždy až po ukončení hlavních stavebních prací,“ vysvětluje Jan Venclík. „V následujících měsících proběhne výběrové řízení na dodavatele, který zajistí jak výsadbu dřevin, tak i následnou pěstební a ochrannou péči po dobu tří let.“

Škoda, že se rovnou nedozvíme, kdo bude kontrolovat, jak se vítěz výběrového řízení úkolu zhostil, kdo se postará o stromy dál, a jak.

Zeleň ve městě se stává ve volebních programech velkým lákadlem, na které slyší mnoho voličů. Přeji si, aby před volbami bylo co nejvíc občanů srozuměno se stavem veřejné zeleně ve městě, aby se dozvěděli o absenci jasného plánu výsadby a údržby zeleně. Potom nenaletí na populistické předvolební chvástání a poznají, kdo to s bodem VEŘEJNÁ ZELEŇ ve městě myslí vážně.

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.