Veřejné projednání spalovny ve Smrkovicích
Veřejné projednání stavby spalovny ZEVO je naplánováno na 11. června od 15:30 hodin ve velkém sále kulturního domu v Písku. Bude fajn, pokud se dostaví všichni, které tohle téma zajímá, protože se dotýká úplně všech obyvatel, nejen Písku, ale hlavně Smrkovic. A to téma neplatí jen pro tuhle chvíli, spalovna má jistou dobu životnosti a u mnohých obyvatel se opodstatnění spalování odpadu přenese jako štafeta na životy jejich potomků.
Kolem stavby spalovny jsme se dočkali již mnohého a dneska se nechci věnovat vyvracení reklamních triků používaných společností ZEVO a městem, koneckonců, na odpůrce spalovny začala být podávána trestní oznámení a já mám svých starostí dost, ještě toho trochu …
Připomenu některé detaily řešení spalování odpadu, o kterých se, bůhví proč, nemluví. Všechno požité a vyhozené jako odpad, co se spálí, bude se muset vyrobit znovu. Třeba plastové obaly od zboží, třeba papír, třeba sklo, třeba textil. To proto nám zákon určuje jako prioritu nakládání s odpady jejich třídění a následnou recyklaci. Jistě, něco z odpadu nelze recyklovat, a teprve důsledným tříděním odpadu by se dalo docílit toho, aby tyto výrobky byly pro výrobce-uživatele takovou zátěží, že by zvolili jiný materiál např. u obalů.
Prozatím jsou snahy o snížení výroby některých odpadů bojkotovány, což jako příklad dokládá zavedení vratných zálohovaných plastových obalů nápojů. A každá postavená spalovna jen podporuje další výrobu (nejen) obalů z plastů. Zkuste se podívat na spalování odpadu tímto pohledem. Když se spálí víc jak polovina vyrobených obalů od nápojů, bude se zvyšovat cena nového vyrobeného obalu, tím pádem i cena nápoje (bez ohledu na probíhající na recyklaci těchto obalů). Zdražení bude i směrem k materiálu, ze kterého ty obaly nápojů vznikají. Jasně, průmysl se udrží a snad i zbohatne, za podpory spaloven odpadu. Ovšem na jak dlouho? Kolik přírodních zdrojů bude kvůli neustálé výrobě nakonec vyčerpáno, nebo jak drahý nakonec bude obal sám? Kdo to v konečném důsledku zaplatí?
Naprosto stejná situace nastane u jiných výrobků, ze skla, textilu. Dřevo, jeho spotřeba pro nové a nové výrobky, to znamená nakonec jen a jen neutuchající těžbu lesů, nárůst jeho ceny a taky problém, že brzy nastane doba, kdy nebude co těžit. Což ovšem obchodníky s dřevem dneska nijak netrápí, žijí teď a peníze chtějí teď.
Spalovna komunálního odpadu je řešení napohled líbivé, odpad rázem zmizí, co není vidět, jako by neexistovalo. A protože není pravda, že po roce 2030 nebude možné ukládat komunální odpad na skládky, máme ještě trochu času začít plnit nařízení zákona a hledat řešení v jiných způsobech likvidace odpadu, než je jeho spálení. Obyvatelé města Písek dlouhodobě patří mezi „elitu“ v třídění odpadu, to je cesta pro rozšíření třídičky na Vydlabech. Je to také impuls k podpoře vzniku recyklačního zařízení, třeba těch plastů.
Pokud se město vydá touto cestou, i po roce 2030 se obejdeme bez spalovny a nerecyklovatelný odpad budeme dál ukládat na rozšířenou skládku Vydlaby. Nebo jej prodáme některé ze spaloven, tím pádem snížíme poplatek pro obyvatele za jeho uložení na skládku.
Přesně tak to bude fungovat ve Strakonicích. Obyvatelé Strakonic by nadále poplatek za odpad neplatili, protože se počítá s tím, že odpad vyprodukovaný ve Strakonicích se prodá spalovně ve Smrkovicích. Obyvatele Písku přitom čeká zvýšení poplatku za odpad a to i době, kdy by fungovala spalovna.