Písecký svět

Včera jsme byli svědky mimořádného zastupitelstva v kulturním domě. Mimořádného z hlediska voleb osazení strategických pozic ve vedení města, ale i způsobem probíhajících voleb jednotlivých částí programu. Ten byl vskutku jedinečný. Vlevo sedící početně o fous menší skupina zastupitelů, vpravo sedící početně o fous větší skupina zastupitelů. Obě strany sálu představující strany, které se na něčem dokázali domluvit ba shodnout. Nikoli dohromady. To se markantně projevilo od první volby po poslední. Ze zvedajících se rukou se stala fraška, divadelní představení, ve které část levá neměla šanci cokoliv prosadit, a tak jednotně a revoltujíce přestala postupně návrhy vůbec předkládat a rebelovala alespoň téměř jednotným postojem „zdrželi se hlasování“. Pravá strana si snad uvědomila svoji drtící a nesmlouvavou převahu, kterou spíše válcovala a diktovala směr a zřetelně upřednostňovala své zájmy, a tak jsme zaznamenali i okamžik, ve kterém byla levé straně nabídnuta kandidatura dvou míst do rady. Oceňuji zde vyzdvižení toho, že z řad levé strany a jedné konkrétní politické strany zde byl člověk, který v komunálních volbách zvítězil převahou hlasů volících občanů. Tohle gesto notně oceňuji, avšak téměř vzápětí ze z řad zastupitelů sedících na pravé straně ozývá kandidatura na poslední místo – dvěma kandidáty z téže strany sálu. Ach, v bez emoční strohosti pravé strany a rozčechraného, emočně přidušeného vánku strany levé, atmosféra houstne tak, že by se mohla stát inspirací k detektivce Agáty Christie. Zvláště, když dva navržení zastupitelé z levé strany přísedících svoji kandidaturu nepřijímají a celé zasedání končí chladnokrevnou vraždou slibů o změně, nerespektování hlasování voličů a očekávání. Avšak demokracie dotčena nebyla.

 

Sama pak ze sálu odcházím značně zmatená, z postojů, skrytých nevyřčených her, domluv, které se odehrávali dříve před tímto divadelním kouskem. Co mě však děsí je, že začátek čtyřletého působení končí jasným vymezením, predikcí toho jak mohou taková další zasedání monotónně pokračovat v direktivně nastaveném modulu. O tom bylo celé to představení?

 

Jak se takto nastavený modul vzájemného domlouvání může zabývat závažnými otázkami, které přesahují už nyní všechny ostatní? Změna klimatických změn, jejich nesmlouvaná varování a proces, který pociťuje a vidí snad každý. Abychom je zmírnili, či snad zastavili, bude potřeba razantních změn u nás samotných občanů, v celé infrastruktuře, průmyslu, nakládání a hospodaření s vodou, zelení, celkové produkci a přístupu k našemu pohodlí a potřebám. Zvládneme to? Zvládne celé zastupitelstvo najít alespoň zde, v otázce přežití či funkčního přizpůsobení se klimatickým změnám, najít společné téma, průnik zájmů tak, aby byli schopni opustit své vytvořené obranné hranice a opravdu pomáhat jak slavnostně slíbili?

 

Inu, jsme jenom lidé a překročit své stíny není jednoduché pro nikoho z nás. Avšak v zodpovědném přijmutí rolí a stávající situace Vám, vedení města, potažmo i nám, ve spod pyramidy, nic jiného nezbývá.

 

Diskuze k článku