Písecký svět

   Poskytování dotací na tvorbu tůní odráží pojetí vnímání zadržování vody v krajině tvorbou nějakých nádrží. I děti už vědí, že sem tam vykopaná díra naplněná vodou tuhle funkci neplní, pokud na ni nenavazuje jiné opatření. Zadržení vody v krajině nebo v lese znamená vytvořit pro vodu podmínky, které jí dávno před člověkem vytvořila příroda. Zjednodušeně, všechny povrchy krajiny nebo lesa musí dešťovou vodu jímat jako savý materiál, chcete-li jako houba. Nádrže a tůně závislé na napájení potokem tuhle funkci neplní zcela, mají spíš jinou funkci, tůně tvořené na vodním toku mohou plnit funkci retenčních nádrží pro případ záplav, to se ovšem netýká našeho místa vybraného pro budování tůní, tam totiž tuhle retenci plnohodnotně zastává právě ta louka, fungující jako mokřad.

   Dostáváme se tím k poznámce ve veřejné diskuzi, kdy pisatel nechápe princip zadržování vody v lese, cituji: „To ale nesouvisí s tím, jestli tam dělat tůně misto podmacene louky nebo ne“ Božínku, vidíte ten napsaný nesmysl na vlastní oči, jestliže je někde podmáčená louka, plní funkci zadržení vody v krajině přece! Takže tady není třeba zasahovat, příroda tu funguje sama od sebe, ty tůně budované člověkem je třeba vybudovat tam, kde je sucho přece (nebo kde plní funkci při rozvodnění toku)!

„ Mělo by se jednat o tři menší tůně, napájené z místního potoka.“ Přijde mi to jako vtip, když se podívám na zákres velikosti tůní do mapy!

„… Protoze v centru mesta je nemozne delat tune, tak se planuji tam kde maji smysl. Diky limitovanemu rozpoctu se musi hledat na tyto zelene projekty dotace, jinak by na ne nikdy nezbylo. …“ Ony tyhle tůně nemají na tomhle místě u Jehnědského potoka smysl právě proto, že ten smysl tam plní ta louka sama od sebe, zadarmo, bez dotace, po dlouhá desetiletí. Rozpočet může za to, že se musí čerpat dotace? Dotace je až 95% z odhadovaných potřebných 5 milionů, vloni se vyšší částka jen tak mimo rozpočet našla na rozšíření účelové komunikace na Živec přece! Letos se jen tak mimo rozpočet našlo 20 milionů na kemp u vodárny, ale na tůně s důležitou funkcí zadržování vody v lese se peníze nenašly? Jak je to možné, že na akce pro malé skupinky či jednotlivce se peníze v pokladně najdou a na doslova zásadní akci, kde jde o zachování zdravého lesa se peníze nenajdou? Buď autor výroku nemá ponětí o toku peněz z kasy města nebo jen obhajuje nepotřebné čerpání dotací. V zásadě to platí i na slova radního: „Město by i tento projekt vyšel na strašné peníze, takže se do něj teď nepůjde, dokud nebude možnost získání dotace. Nabízí se teoreticky možnost budovat tři tůně na etapy postupně, i tak by to stálo velké peníze. Myslím si, že téma je aktuálně u ledu, dokud se neobjeví dotace," říká Martin Brož (zdroj jcted.cz/pisecke-postrehy)

   I tahle slova vyvrací celou tu bohulibost, kterou se také zaštiťuje usnesení a doporučení komise pro životní prostředí, která stejně jako předkladatel chápe zadržování vody v krajině jen za pomoci nádrží nebo tůní (odborná komise neví o efektivnějších způsobech dávno praktikovaných nejen v lese nebo podporuje jen dotovaná opatření?) a vlastně je komisí realizace zadržování vody v lese vydána na milost a nemilost působení proměnlivé možnosti získání dotace. Ani odborná komise nenavrhla budování tůní navržením rozpočtového opatření pro akutnost situace v lese (v tomto případě snad i naštěstí nenavrhla), pověřený radní doznává, že bez dotace se tůně nebudou budovat a tak se dostáváme zpět na začátek a dle mého i k samé podstatě věci, jde tu celou dobu pouze o ty dotace.

    Ačkoliv je od roku 2017 na mokřadní louce na Mlakách usilováno městem (Lesy MP) o vybudování rybníků nazývaných nádržemi s odvoláním na potřebu zadržovat vodu v krajině, později tuto potřebu přepracovanou na tůně, je tato potřeba plně závislá na získání dotace. Když není dotace, nevybuduje se nic a náhle zcela mizí potřeba zadržovat vodu v lese, na tomto konkrétním místě nebo kdekoliv jinde! Pokud by se jednalo opravdu o snahu zadržování vody v lese, mělo by město XY projektů na tůně po celých Píseckých horách (kde se pod takovou záminkou v posledních letech investovalo jen do rybníků) a peníze by se do rozpočtu zahrnuli stejně tak, jako na lavičky s jiným významem, na pronájem TOI TOI na Živci, na rozšiřování cesty na Živec, na lanové hřiště tamtéž, na kameru na Jarníku, na lyžařský svah, a naposledy nutně na kemp u vodárny.

   Na to všechno se peníze v rozpočtu najdou, starosta města minulý týden doslova napsal – „ … Město Písek má na účtu přes 550 milionů korun. Investice ve výši 60 milionů korun, ze které bude skutečný náklad pro město okolo 20 milionů, skutečně není natolik zásadní, aby ovlivnila jakoukoli jinou investiční akci. Město Písek si kvůli kempu žádné peníze půjčovat nebude a žádné akce kvůli revitalizaci areálu vodárny neruší. Jedná se o naprostý nesmysl. …“

   Doplním jeho informaci ke kempu – rozpočtové změně, cituji: Vztah k rozpočtu: V rámci navrhovaných změn dochází ke zvýšení příjmů rozpočtu o částku 15 330 200 Kč, zvýšení výdajové strany o částku 55 287 000 Kč s důsledkem zvýšení schodku rozpočtu o částku 39 956 800 Kč.

   Už děti na ZŠ se v rámci vzdělávání se školním rozpočtem učí o tom, že schodek rozpočtu je značen znaménkem mínus, tedy že dle rozložení financí města na hospodaření na tento rok máme mínus 39 956 800 Kč bez ohledu na dnešní stav peněz na účtu, ze kterého rozpočet vychází. A se schodkem rozpočtu ve výši 116 504 000 Kč byl rozpočet na letošek schválen –schodek znamená mínus.

Ale i takhle se dá obhajovat prosazení nějakého marného záměru.

   Všechna tahle opatření s vodou v krajině mají být nápravou stavu, který způsobil člověk svým hospodařením na polích, loukách a lesích. To člověk napřed vše vymýtil, vysušil, toky napřímil, zatrubnil, aby zjistil, že byly přírodou vytvořeny za jasným účelem rovnováhy prostředí, kterou svou činností narušil. A stejně humpolácky jako prve se teď lidé snaží o nápravu, jeden člověk tím, že vymyslí dotace, pod něž se nechá skrýt i záměr neodpovídající názvu dotačního programu, druhý člověk tím, že chce jen dotace a tak buduje podle názvu dotací kdekoliv cokoliv. Jen mizivé procento lidí splní znění dotačního programu do puntíku.

    Z diskuzí kolem tůní vyplývá, že město, Lesy MP, odborníci v komisi ŽP, další část veřejnosti používá metodiku zadržování vody v krajině jen jako planý název pro získání nějaké dotace bez toho, aniž by byl plněn vlastní účel dotace plynoucí z jejího názvu. Nikomu z nich nezáleží na samotném procesu zadržení vody v lese, protože jsou ochotni bez připomínek záměr odložit na dlouhá léta, do doby, než na „to“ bude dotace, bez ohledu na stav lesa a zadržování vody.

   V případě tůní Mlaka je ten pokřivený náhled vlastně ku prospěchu, pro získání dotace by se zničila fungující a funkci zadržení vody v krajině plnící mokřadní louka. V tomto případě, vy jmenovaní projekt tůní Mlaka odložte do šuplíku ke spoustě dalších neprovedených akcí a regulérně se zamyslete nad tím, jak účinně zadržovat vodu v lese opatřeními, spadajícími do rutiny správného hospodáře na lesních pozemcích (bez dotací, bez kroků ode zdi ke zdi, tak, jak to před člověkem vymyslela příroda sama). Tudy vede cesta, pochopili to před vámi jiní, zkuste to pochopit také.