Písecký svět

Topoly u cyklostezky budou pokáceny kvůli zdravotnímu stavu

  Deset topolů kanadských bude pokáceno ve čtvrtek 22. února podél cyklostezky k Sulanovi. Kácení má být provedeno z důvodu špatného zdravotního stavu a snížené provozní bezpečnosti stromů. Posudek na žádost vlastníka pozemku, kterým je Povodí Vltavy, s. p., vypracoval Ondřej Keclík ze společnosti Arbores CZ.

„Polovina ze zmíněných topolů je ve velmi špatném stavu. Stabilizace ostatních stromů řezem by byla obtížná a měla by pouze krátkodobý efekt,“ říká Zlata Striebliková z odboru životního prostředí. „Vloni na jaře došlo k vyvrácení jednoho topolu podél cyklostezky. Vzhledem k vysoké frekvenci pohybu osob po této komunikaci byla objednána a realizována tahová zkouška a měření kmene akustickým tomografem. Jejím zhotovitelem byla společnost Arbonet, s.r.o. Výsledek ukázal, že stabilita měřeného topolu je velmi nízká, a tedy riziko vývratu stromu či zlomu jeho kmene ve větru o rychlosti 25 m/s je vysoké. Jednalo se o velmi nestabilního jedince, který byl ihned po měření z provozně bezpečnostních důvodů pokácen.“

  Topoly, jejichž kácení se chystá, jsou prakticky na konci své životnosti. Pro špatný zdravotní stav by další ponechání takovýchto stromů u cyklostezky bylo, dle vyjádření odboru životního prostředí, velmi rizikové. Irena Malotová, tisková mluvčí

  Neznám stáří těchto topolů, nevím, kdo je tam vysadil, ani nevím proč. Zápletku vidím v označení < „Topoly, jejichž kácení se chystá, jsou prakticky na konci své životnosti.“ > Životnost stromu je dána maximální velikostí, kterou může dorůst, respektive délkou transportní dráhy, na kterou je schopen dopravit vodu a živiny, doufám, že není určena tabulkově. Zdravým stromům, kterých je tam polovina určených k pokácení, vypršela životnost? A kolik je to let prosím, třeba sedmdesát? To nejspíš ne, jak v kontrastu dokazuje zpráva z tisku: < 6 . 4. 2014 – Tento dominantní strom se nachází v městské části Chrlice v části na sídlišti na ulici Šromova poblíž panelového domu na okraji vnitroblokové zeleně. Zdejší topol kanadský byl za památný strom vyhlášen v roce 2008. Jeho obvod kmene dosahuje 348 cm, výška se odhaduje na 28 m a stáří na 65 let. > viz obrázek

Jiný kraj, jiný mrav.

  Ve filmech vídáme, jak lékař oznamuje pozůstalým, že pro pacienta udělal vše, co bylo v jeho moci. Naše zpráva neobsahuje informaci o tom, že se stromům dostalo časté péče, a přesto je nutné kácet. Informujte nás o tom, jak se o vysazené stromy staráte, jak formujete jejich koruny řezem, kontrolujete jejich stav a tím prodlužujete jejich životnost. Ano, je tu zmínka o řezu, který už dnes stromům nepomůže. Před pěti lety byl proveden a pomohl jim, nebo nebyl proveden nikdy? Nevíme nic. Já o takové informace stojím, zajímá mě, co se se stromy po jejich vysazení děje, a proč se tak děje. Jistě je víc občanů, kteří by si rádi takové zprávy o péči věnované zeleni četli, u mnohých to může utřídit jejich vnímání městské přírody a jejich vztah k ní. Na webu města není pro takové informace místo? Smart city se tam prosadilo, a to nám neochlazuje vzduch, nepřináší stín, kyslík, nezadržuje prach a nedává domov hmyzu a ptákům, tak jako zeleň ve městě. Osvěta, skoro zadarmo, a nevyužívá se.

(Poznámka autora: Konformita nebo konformismus (z lat. con-formis, shodného tvaru, podoby) je přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům, požadavkům, normám skupiny či společnosti, v níž člověk žije, a potlačení projevů vlastních. Tento pojem poprvé zmínil ve svém článku A. Jenness. … Nadměrná konformita ovšem vede k potlačení vlastní individuality, k povrchnímu přijímání společenských rolí, případně k nezodpovědnosti. Bývá například spojována s byrokracií.)