Písecký svět

    Topol se dožije 300 let. Topolová alej lemující přeložku na Tábor by se asi takového věku nedožila. Přesto si myslím, že kdybychom se o topolovou alej lépe starali, jistě by její život nekončil tak brzy.

Přesné datum výsadby aleje nevím. Určitě pokračovala i za křižovatkou, před domy na Americe, stejně tak výsadba topolů proběhla „naproti“ za tratí na sídlišti U Kapličky. Rozhodně sloužila i jako užitečný větrolam v lokalitě.

 

    Myslím, že první velkou chybou v údržbě topolové aleje bylo položení asfaltu stezky pro pěší na kořeny stromů. Některé stromy ten asfalt prostě narušily, aby měly místo na kořeny. A lidé tomu jen přihlíželi, nijak stromům nepomohli. Nakonec dlouhá léta nebyla alej tolik frekventovaná. Velkou změnou pro alej byla určitě bytová výstavba na poli podél aleje. Stavitel domů napřed zplundroval dřeviny podél silnice k moštárně. Město se později připojilo obrovským zásahem do aleje, kdy došlo k radikálnímu ořezání korun topolů. O kořeny stromů se stále nikdo nezajímal.

   Kácení stromů a keřů stavebníkem bez povolení podél silnice k moštárně se snažil odbor životního prostředí bagatelizovat a vlastní pochybení (bylo-li to jen pochybení) se pokoušel před veřejností několika různými způsoby omlouvat.

   Stejně tak později omlouval odbor životního prostředí ořezání korun topolů v aleji. Za ořezání topolů v aleji byla městu udělena pokuta od České inspekce životního prostředí. I tuto pokutu se pokoušel odbor životního prostředí ve veřejném prostoru bagatelizovat, ale myslím, že se nepokusil se proti jejímu udělení odvolat. Stejně tak dostaly pokutu Městské služby, které radikální ořezání topolů provedly. Hele, pokud dostanu za provedený zásah na stromech pokutu od ČIŽP, není to jen bagatelní maličkost co se dá okecat.

 

   V tisku proběhlo několik zmínek k akci u zásahu do topolové aleje i později, kde oba pokutovaní aktéři za svou práci pochválili, jako třeba v TZ 03 /2011, vybírám text:

Jedním z nových trendů v oblasti péče o zeleň ve městě Písku je záchrana starších topolů, případně topolových alejí. Stromy tohoto druhu se ve starším období svého věku stávají svému okolí často velmi nebezpečné odlamováním větví, padáním suchých částí, případně i odlomením celého vrcholu stromu. Protože jsme nechtěli tyto stromy nebo aleje ve velkém kácet, pokusili jsme se, a to nejdříve zkušebně u několika jedinců, o provedení radikální redukce korun stromů, právě z důvodu eliminace ohrožování okolí. Přestože reakce veřejnosti nebyla vždy příznivá je třeba s odstupem několika vegetačních období konstatovat, že se jedná o správnou cestu ošetřování tohoto často se vyskytujícího druhu stromu v našem městě. Stromy v podstatě zůstanou zachovány, zvýší se jejich životnost o 15 až 30 let a zcela se odstraní jejich nebezpečnost. Pro upřesnění uvádíme, že se jedná o alej topolů u Zemského hřebčince, topoly na celém sídlišti Portyč a další.

 

   Ovšemže, strom je nebezpečný nepřítel, který touží zraňovat lidi a škodit jim, to tu čtu. A že stromy ve většině znovu obrostly, tomu říkám pud sebezáchovy stromu. Každý z nás má možnost porovnat pouhým pohledem, jak vypadá stejně starý topol na který Městské služby nepoužily pilu a jak vypadají topoly v aleji po jejich zmlazení ořezem. Nemusím ten pohled popisovat, vidíme jiný tvar koruny a olistění. Topoly rostoucí jinde ve městě jsou ve většině pokáceny. S rozličným odůvodněním kácení, mezi které samozřejmě nepatřilo zhoršení zdravotního stavu po ořezání koruny stromů.

   Ani tehdy, myslím tím během bytové výstavby na poli nad alejí anebo po ořezu korun topolů, nikoho nenapadlo změnit a upravit povrch stezky vedoucí alejí. Kořeny stromů se dál potýkaly s asfaltem, víc jak čtyřicet let, bez pomoci a řádné péče města.

 

   Posudky na stav topolové aleje objednané vloni (předloni) se kořeny stromů zabývaly. Nemám k dispozici celou zprávu dendrologů, jen informaci od města, cituji:

Ve spolupráci s MSP je připravována 1. etapa revitalizace topolové aleje v ulici Zborovská, která je na konci své životnosti a na jejím místě výsadba odolnějších dubů. V této aleji bylo odborně ohodnoceno celkem 160 stromů. Jedná se o topolové stromořadí s krátkodobou perspektivou, pouze dočasně udržitelné. Stromy mají často rozsáhlá poškození kořenových systémů a/nebo bází a zřetelně až výrazně sníženou fyziologickou vitalitu. Provozní bezpečnost v okolí většiny stromů je na kritické úrovni – hrozí ublížení na zdraví nebo způsobení škody značného rozsahu.

 

   Ach ano, nebezpečné stromy mají rozsáhlá poškození kořenových systémů anebo bází a zřetelně až výrazně sníženou fyziologickou vitalitu, ovšem po celou dobu svého víc jak čtyřicet let trvajícího života jsou stromy v péči města, v péči Městských služeb. K takovým poškozením nedojde za jednu zimu, za jeden rok, ale je to dlouhodobý problém nepéče. Také je to hlavně řešitelný problém, řešení je ve včasné péči o stromy. Péče o vzrostlé stromy v majetku města je kapitolou sama o sobě tak rozsáhlou, že na ni dnes není prostor.

   Topolová alej se dočkala péče města v prostých úkonech (prořez po vichrech včetně odstranění vichrem zlomených jedinců a dosadbou např.) ve zmlazení radikálním ořezem, o jehož úspěšnosti se dá polemizovat s úspěchem. Povrchem stezky vedoucí alejí, ležícím na kořenech topolů, se víc jak čtyřicet let město nezabývalo. Alejí jsou vedeny sítě, podle záplat v asfaltu vidíme s jakou ohleduplností ke stromům.

 

   Je mi líto každého stromu, o který v intravilánu (uvnitř) města přijdeme zbytečně. Jako by nestačil úbytek stromů zaviněný bouřemi a vichrem, přicházíme o stromy nedostatečnou nebo vůbec žádnou péčí o stromy. Navzdory tomu, že město tuto péči svěřilo městské společnosti.

   Za špatný zdravotní stav topolové aleje je zodpovědno město a společnost, která má o zeleň pečovat. V případě topolové aleje lze špatnou péči dovodit z posudku dendrologů.

   A v tomto případě připomenu i finance. Výsadba a následná péče o nové stromy v aleji bude stát město nemalou sumu. Jsem přesvědčena, že dobrá údržba zdraví vzrostlých stromů ve městě trvale ušetří městu na výdajích nemalou sumu peněz. Kácení a sázení není jediné a v podstatě jednosměrné řešení, údržbou zdraví u dřevin se dá i ušetřit, nemluvě o dalších mnoha výhodách, které vzrostlé dřeviny poskytují životnímu prostředí, ve kterém žijeme my, lidé.

 

O topolovou alej ve městě přijdeme, vinou města, si myslím.

 

P.S. Já si uvědomuji i tlak na politickou vizi staveb cyklostezek ve městě. Ulice Zborovská se cyklistům nepřizpůsobí ani náhodou. Pokud by se ovšem protáhla cyklostezka z Lógrů přes Ameriku do topolové aleje, při malém přerušení kolem Zemského hřebčince by se dalo jezdit až do Semic a dál. Chápu, že po tahu s cyklostezkou do Putimi by to byl politický trhák …

Ale ta alej tam vadí, se tam cyklisti s chodci dohadují co chvíli. Kdyby se alej topolů vykácela a vysadil se dub jen po jedné straně stezky, to by bylo terno.

Jak říkám, já si uvědomuji i další nevyřčená odůvodnění pro vykácení aleje namísto její obnovy.

 

   Z historie: …….. Písek – V úterý odpoledne zahájili pracovníci Městských služeb Písek (MSP) prořezávku pyramidálních topolů ve stromořadí od zemského hřebčince k Šobrově ulici.

„Jedná se o zmlazovací a zároveň zdravotní řez korun stromů. Topoly nevykazují dobrý zdravotní stav, velmi často zde dochází k pádu suchých, ale i relativně zdravých větví, které ohrožují jak chodce, tak i zaparkovaná auta v Pažoutově ulici,“ uvedla tisková mluvčí MSP Lenka Gareisová.

I když stromy nejsou v dobrém zdravotním stavu, odbor životního prostředí Městského úřadu v Písku a středisko veřejné zeleně MSP se dohodly na jejich zachování. Topoly mimo jiné slouží jako větrolamy. Nebudou tedy odstraněny, ale jejich koruny se radikálně omladí.

Podstatně se sníží výška stromů a bude rovněž odstraněna téměř polovina větví. Středisko veřejné zeleně má s těmito zásahy velmi dobré zkušenosti. Už v loňském roce se podařilo zmladit velké topoly na sídlišti Portyč a v lokalitě Na Pěníku.

„Prořezávka stromů z bezpečnostních důvodů výrazně omezí pohyb chodců v této lokalitě. Na některých místech dojde i k úplnému uzavření chodníku. To vždy přes den v době od 8.00 do 17.00 hodin. Žádáme proto občany o spolupráci a pochopení při náročné, ale velmi užitečné akci,“ připomněla Lenka Gareisová.

Ošetření veřejné zeleně v ulicích, parcích a na sídlištích Písku se pracovníci MSP věnují již od poloviny prosince loňského roku. Postarali se o výchovný a udržovací řez u téměř 1200 lip, javorů, hlohů a dalších stromů v pouličních alejích.

Začaly už také prořezávky větších stromů především na sídlištích a v městských parcích. Podle informací z Městských služeb Písek ořezané větve stromů projdou štěpkovačem a dřevní odpad se potom přimíchává do kompostů na bioskládce.

 

………… Písek – Stromy na území města mají za sebou nejrozsáhlejší prořezávku za posledních několik let.

V období vegetačního klidu to zajistili pracovníci Městských služeb Písek (MSP), kteří se starají téměř o devadesát hektarů veřejné zeleně.

Začali už v listopadu loňského roku, jako první přišly na řadu pravidelné řezy alejových stromů v ulicích Písku.

„Ostříhali jsme téměř 1200 kusů javorů, lip a hlohů. Další skupina pracovníků vybavena vyvětvovacími pilami procházela parky a sídliště a ze země odstraňovala z korun menších stromů suché a zlomené větve. Po nich následovali dělníci s montážními plošinami, kteří se postarali o odstranění nedostatků ze vzrostlých stromů ve městě,“ informovala mluvčí MSP Lenka Gareisová.

Největší akce období vegetačního klidu odstartovala ve druhé polovině února. Ve spolupráci s horolezci a dendrology prošly zmlazovacím řezem topoly ve Zborovské ulici, Nábřeží 1.máje a v Klostermannově ulici. Motorové pily změnily vzhled více než tří stovek vzrostlých, nemocných i nebezpečných stromů po celém území města Písku. Při větším množství byly ořezané větve zlikvidovány štěpkovačem na místě probíhajících prořezávek.

„Ostatní bylo navezeno do zásobní zahrady, kde ještě v současné době probíhá likvidace dřevního odpadu. Štěpkovač do této doby nadrtil 240 tun štěpky, která je průběžně přimíchávána do ostatního bioodpadu na skládce za Teplárnou a přispívá k vytváření kompostů. Kompostová zemina je po několika letech tlení překátrována a použita zpět do městských parků a sídlišť,“ doplnila Lenka Gareisová.

Po celou vegetační sezonu budou pracovníci MSP ve spolupráci s odborem životního prostředí Městského úřadu Písku monitorovat a vytipovávat další stromy v městské zeleni a zařazovat je do harmonogramu prořezávek na příští rok.

„Od provedených zmlazovacích úprav stromů si slibujeme vylepšení zdravotního stavu stromů, čímž by se eliminovalo nebezpečí ohrožení zdraví a majetku lidí města Písku,“ uzavřela Gareisová.

 

 

 

Foto z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C3%ADsek,_stromo%C5%99ad%C3%AD_topol%C5%AF.JPG,

Písecký svět

Fotogalerie k článku