Stromy ve městě

5. 1. 2022 | Michaela Šťastná | Diskuze (0) | Vaše názory

Stromy jsou součástí zeleně města. O jejich nezastupitelné funkci na Zemi nemá cenu obšírně psát, zaslouží si ovšem připomenout, co znamenají stromy ve městě. Poskytují nám kyslík, který vydechují, tedy nám okysličují prostor, kde rostou. V době vegetace nám poskytují stín, pod jejich korunami je vždy chladněji, než v nechráněném prostoru, a to výrazně chladněji, tím ochlazují i prostor městské zástavby. Zároveň stromy slouží k životu fauny města. Bez stromů si městský prostor nelze představit.

V posledních letech se uvnitř města i za jeho hranicemi hodně sázelo. Myslím, že poměrně vysoký počet vysazených stromů spadá do kolonky náhradní výsadba. Pokud se někde ve městě pokácí z nějakých důvodů strom, je zpravidla nařízena náhradní výsadba tomu, kdo nechal strom pokácet, to umožňuje zákon.

Kdyby náhradní výsadba byla vždy prováděna v místě, kde jsou stromy pokáceny, bylo by to fajn, k tomu ovšem dochází v mizivém počtu takových náhrad. Třeba vzrostlé jehličnany tvořící stejně rostlou skupinku stromů na sídlišti Jih byly pokáceny, kvůli stavbě parkoviště. Skupina stromů byla narušena, a navíc, náhradní výsadba byla provedena u ZŠ T. Šobra. Všichni se můžete podívat, které druhy stromů nahradily vzrostlé jehličnany, náhradníky jsou stromy, které nikdy neposkytnou tolik stínu, kyslíku a místa pro faunu, tedy hmyz a ptáky například. Dokonce mám dojem, že některé náhradní stromy neprospívají, a připomínám, nerostou ani na Jihu.

Náhradní výsadba za pokácené stromy ve městě tedy nebývá co do hmoty stromu adekvátní, za 20 let starou borovici se vysadí strom typu „lízátko“ a je to „papírově“v pořádku. A nezřídka se stane, že za strom pokácený ve městě se vysadí náhradní strom u silnice mimo město.

Snaha třetího místostarosty o zavedení fondu, do kterého by žadatel zaplatil určitou částku peněz za pokácené stromy, namísto provedení náhradní výsadby byla pouze projednána a plíživě se snaží zcela odklonit náhradní výsadbu na vedlejší kolej, i když to zákon neumožňuje. Proč plíživě?

Naši zastupitelé schválili minimálně v jednom případě platbu za kácení stromů namísto náhradní výsadby a u jednoho prodeje pozemku včetně stromů vytvořili podivně splácaný kompromis náhradní výsadby s nepokutou za pokácení stromů na pozemku.

Co je vlastně náhradní výsadba – dejme tomu, že za 20 let starou borovici bude náhradně vysazena také borovice, dokonce na stejném místě. Všem nám je jasné, že co nám v danou chvíli skýtá pokácená borovice, nám ta nová poskytne až za 20 let – stejné množství kyslíku, stínu a místa pro faunu. To je další věc, nad kterou bychom měli přemýšlet pokaždé, než se rozhodneme strom pokácet. Pokud bude za borovici vysazen „lízátkový strom“, nikdy nám nenahradí to, co pokácená borovice.

Tím vším chci říct, že ačkoliv bude za kácení dřevin nařízena náhradní výsadba, nemusí se sázet v místě, kde se kácelo, nenahradí druh pokácené dřeviny a v okamžiku kácení-sázení se nenahrazuje stejně hodnotným stromem, ale potencionálně hodnotným stromem (jakože hodnoty pokáceného ten nový dosáhne až za několik let)

Cena náhradně vysazených stromů je určována odborem ŽP, nemám zjištěno, podle jakých pravidel. Zrovna tak neznám pravidla pro druhovou skladbu nově vysazovaných stromů. Nejspíš bude jednou z podmínek odolnost stromu v prostředí města. To chápu, a přesto bych raději viděla ve městě „naše“ stromy, než stromy původem z Asie nebo odjinud. Ráda bych viděla ve městě víc ovocných stromů, nejen kvůli fauně žijící s námi ve městě, mám zalíbení v užitečných věcech.

Ale proč se nad výsadbou stromů a stromy vůbec pozastavuji? Každým vysazením stromu totiž péče o něj nekončí. A tady vidím mezery. O zeleň ve městě se nám starají Městské služby – MSP. V posledních letech bylo na území města vysazeno kolem 400 nových stromů, k péči o ně patří i zálivka. Nákup cisterny na zalévání stromů přesto nebyl zařazen do rozpočtu města a řešil se dodatečně po zjištění, že není jak vodu ke stromům dopravit. Nákupem vaků na vodu s postupným zasakováním vody ke kořenům stromům se také zavlažuje, to je jen část péče o nově vysazené stromy.

Vůbec netuším, zda mají MSP dostatek zaměstnanců, kteří denně naplní cisternu vodou a dojedou s ní zalévat novou výsadbu anebo doplňovat vodu do vaků u stromů. Pokud nemají tolik zaměstnanců, mají navíc v rozpočtu dost peněz na plat pro nového zaměstnance?

Zcela samostatnou kapitolou je provedená náhradní výsadba dřevin jinou firmou, než jsou MSP. Nařízená náhradní výsadba je žadateli o kácení a ten si zvolí firmu k jejímu provedení, ale i pro ně platí podmínky určené např. odborem ŽP, i s následnou údržbou po dobu dalších pěti let, vždy je údržba zahrnuta do ceny určené pro náhradní výsadbu. Jenže. Ne vždy je potom údržba vysazených dřevin na srovnatelné úrovni. Vidíme to u protipovodňové zdi, u Purkratic, na Jihu. Na Jihu byla provedena náhradní výsadba za pokácené stromy u LIDLu formou realizace trvalkového záhonu. Nevím, proč se namísto náhrady stromů došlo k záhonu. Jak byl založen a jak dnes vypadá vidíme dodnes, jestli je to plnohodnotná náhrada za pokácené stromy, to vědí nejlíp na odboru ŽP. A pozor, po několika letech převezmou péči o tento záhon MSP a to je další věc, v jakém stavu dostanou do péče náhradní výsadby provedené jinou firmou. Nedělejme si iluze, že odbor ŽP významně kontroluje provedené náhradní výsadby během pětileté lhůty na péči dle smlouvy.

Než uzavřu tohle téma stromů, ještě se pozastavím právě nad tou péčí o ně, myslím tím stromy letité. Vynechám jejich prořezávání, ořezávání větví, které prý něčemu vadí. Viděla jsem smrk, který určitě mnoho let rostl s větvemi až na zem, spodní větve mu byly ořezány a za dva roky začal usychat. Já si myslím, že k prosychání půdy u stromu přispělo odřezání spodních větví, které chránily půdu před větrem a sluncem. Vidím stromy, kterým byly ořezány větve a další jim polámal první vichr, který se do větví mnohem snáz dostal. Vidím stromy, pod kterými je tak utužená zem parkujícími nebo projíždějícími auty, že voda od stromu odtéká, namísto, aby se u něj zasakovala a tyto stromy dnes začínají usychat, navzdory letošním srážkám deště.

Myslím si, že by se dalo víc pečovat o stromy vzrostlé, abychom nepřišli o výhody, které nám poskytují a zároveň prodloužili jejich život ve městě. Strom roste roky a pokaždé, když přijdeme o vzrostlý strom, škoda potrvá také roky.

Existuje celá řada způsobů, jak toho docílit, spousta možností, jak levně a jednoduše vzrostlým stromům zajistit péči, jak účinně prodloužit život vzrostlým stromům ve městě. Vzrostlé stromy totiž potřebujeme právě teď. Já doufám, že v příštím se roce zvýší péče o vzrostlé stromy. A doufám, že nikdo nebude nic namítat proti tomu, když se za tím účelem pořídí potřebné nástroje, stroje, náčiní a nevím co ještě a bude-li třeba, navýší se i počet pracovníků Městských služeb, kteří pomohou stromům ve městě lépe žít.

P.S. Možná by stálo za to, kdybychom na svých cestách po městě vyfotili stromy, které neprospívají a fotky zaslali odboru ŽP. Jednak se o stromu dozví dříve, než strom uhyne, druhak je to jistě pomoc jak stromům, tak pracovníkům odboru, kteří kontroly provádějí.