Realita developerských slibů
V souvislosti se zasedáním ZM ve čtvrtek mi nedá nezmínit něco málo o tom, jak fungují některé stavební developerské projekty u nás ve městě. Zmíním dvě věci – v souvislosti s budovou U Honzíčka, kde se zastupitelé znovu potýkali s nápadem prodat majetek města, a vystavit lokalitu kdovíjakému záměru, a se zrušením regulačního plánu v Portyči, kde jsme na počátku a můžeme sledovat, proč stavebník o zrušení regulace tak moc usiluje, to on podal návrh na zrušení regulačního plánu.
Přeskočím velký kus historie a začnu rokem 2006, kdy bylo vydáno územní rozhodnutí pro developerskou stavbu na poli pod Zemským hřebčincem. Přeskočím vlastní názor a poznatky získané k této věci. ale uvedu něco málo z dokumentu. V lokalitě mělo být postaveno:
- bytové domy A čtyřpodlažní, B čtyřpodlažní, C čtyřpodlažní s nástavbou do šestipodlažní, D dům pro seniory čtyřpodlažní s nástavbou do šestipodlažní.
- řadové domy dvoupodlažní
- dvojdomy dvoupodlažní
- rodinné domy maximálně dvoupodlažní
Co je tam postaveno dnes neodpovídá tomuto územnímu rozhodnutí, developer požádal o jeho změnu brzy po zahájení stavby, stavební úřad mu vyhověl, co tam místo původního záměru postavil se dojděte přesvědčit.
Ale to je věc podružná. Hlavní hmota staveb byla dokončena, jen ten slibovaný dům pro seniory nikde. Od roku 2006 se na jeho základech ani nehráblo. Přišel rok 2019 a developer našel cestu na stavební úřad a požádal o změnu územního rozhodnutí. Úřad mu opět vyhověl. Touto změnou se místo domu pro seniory, s místem pro komerční prostory, a bezbarierové byty bude stavět dům se 24 byty.
Pominu rozdíl ve výtěžnosti zisku developera z domu, při bytech pro seniory a byty komerčními, pominu fakt, že je zde nevkusně obestavěna Národní kulturní památka Zemský hřebčinec (město má všehovšudy dvě národní kulturní památky), pominu fakt, že to nejlepší z celého developerského projektu čekalo tolik let k postavení, pominu postoj města při schvalovacím procesu změny územního rozhodnutí, protože to jsou jen a jen negativní zprávy.
Vyzdvihnu ten pěkný počin developera při projektování celé lokality, s tím bohulibým plánem na dům pro seniory. Vzhledem k času, který uplynul, a k rozhodnutí nakonec postavit bytový a ne seniorský dům si myslím, že to nebylo nikdy míněno vážně.
A tady mě zaráží postoj města. Dnešní potřeba bytů pro seniory, respektive domu pro seniory je snad ještě výraznější, než v roce 2006, kdy byl záměr schválen. Máme tuto potřebu uvedenu v několika studiích, šetřeních a bůhví jak ještě. Přesto hladce projde změna územního rozhodnutí a stavba bytového domu byla na sklonku roku započata.
Už právě proto, že sliby některých developerů jsou plané, jsem velice ráda za to, že nebylo rozhodnuto o prodeji Honzíčka a definitivní rozhodnutí co s ním se alespoň odložilo.
A že tohle, co se právě děje na poli pod hřebčincem není ojedinělý úkaz v našem městě, dokazuje i stavba developera ve Švantlově ulici, respektive Gregorově a Zeyerově ulici. Původní plány tu dávno vzaly za své, co do hmoty staveb, jejich rozmístění, dokonce nejsou dodrženy regulací dané výšky budov, tím pádem jsou budovy i o dvě patra vyšší a tím pádem přibylo bytů na prodej… a staví se dál, nahoru ulicí, takže se teprve budeme divit, co tam vznikne. Co na tom, že stavebník roky komunikuje s úřady města jen jednosměrně, tedy jen směrem pro své potřeby.
Ano, dovolím si předjímat, potíže přijdou i v Portyči, místo bývalé Remarovny, soudě podle toho, jaké návrhy na stavbu stavebník už předložil komisi pro architekturu a urbanismus a co byl ochoten, spíš neochoten z návrhu stavby slevit.
Shrnutí na závěr. Město si dávno uvědomuje, že sliby developerů, ani na papíře, nemusí mít cenu ani toho papíru. Ani vydaná územní a stavební povolení nejsou žádnou zárukou toho, že vše bude jako na papíře, protože stavebník se nerozpakuje si u obojího žádat o změny, ve svůj prospěch samo sebou. Místo domu pro seniory i s bezbarierovými byty bude prachobyčejná bytovka, místo několika domů ve Švantlově ulici navazujících na původní zástavbu zde vyrostlo něco dominantně vysokých domů (co na to architekt města?), a dá se očekávat další masa stavby v ulici Zeyerova. Řeší se záměr developera U Václava, tam si vykládá územní plán jinak než město, a uvidíme, jak a s čím začne stavebník v Portyči. Přesto postoj města tak nějak neznáme, což se může ovšem změnit, až to s veřejností vykomunikuje najatá PR agentura.
Město se netají tím, že osud kasáren bude z větší části v rukou developerů. A podle dosavadního přístupu ze strany města směrem k veřejnosti, vzhledem k tomu, jak moc se zasadilo o své – naše zájmy ve shora jmenovaných stavbách, hádám, že budeme teprve zírat.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!