Písecký svět

   Do roku 2015 se trávníky po častém sečení víceméně vždy vzpamatovaly. Kondice to nebyla bůhví jaká, ale déšť a příznivé teploty pomáhaly regeneraci. To se v roce 2015 výrazně změnilo, protože to byl suchý rok. Sečení vyprahlých trávníků začalo tvořit malé pouštní ostrovy v zeleni. Následující rok se situace následkem sucha zhoršila, travní mizí v blízkosti obrubníků, začínají se tvořit osamělé ostrůvky s trsy trávy, mezi nimi porost mizí, nebo se usazují plevelné rostliny.

   Ani po dvou suchých letech se trávníky ve městě nedočkají pomoci k regeneraci, nedochází k provzdušnění suché tvrdnoucí zeminy, k dosetí exponovaných míst trávníků. V roce 2017 se Městským službám vydařila, zřejmě na celém území města, první seč trávníků. Jenže nedostatek deště pozastavil růst a přesto se pokračovalo v pravidelném sečení, takže zase travnaté plochy prosychají, a pokaždé je příčinou nedostatek vody, horko a především sekání trávy na výšku 3cm.

   Zahradníci by nám řekli, že taková tráva má kousek nad zemí takzvané srdíčko, ze kterého ten trs vyrůstá. Pokud toto srdíčko zničí žací lišta sekačky, nastavená na výšku 3cm, v neurovnaném terénu, kde není rovina ani v délce žací lišty, trs trávy usychá a neroste. Trávník ve městě by měl po sečení dosahovat minimálně výšky 13cm, aby byla zachována jeho schopnost dalšího růstu a schopnosti ochlazovat prostředí.

   Rok loňský byl stejný, jako ty roky předtím, sucho, vedro. Sečení trávy ve městě beze změn, už po první seči se na pár metrech trávníku najdou místa vydřená sekačkou až na hlínu, okamžitě ta místa žloutnou a schnou.

   Dnes (duben 2019) se opakuje situace minulých let, už dnes panuje všude velké sucho, několik týdnů nepršelo. Poničené trávníky podle toho vypadají. Mezi sotva vzrostlou trávou jsou vzrostlejší trsy, to je tráva, kterou v minulých letech nezničily sekačky, sucho a slunce. Na nově upravených místech po rekonstrukci sídliště ještě tráva ani nevzešla. Na exponovaných místech už dnes tráva odspodu žloutne. Travní porost je proti jiným letům vzrůstem velmi nízký, v důsledku sucha.

   Letos máme média přeplněná informacemi o stavu vody a srážek už od zimy. Denně se objevují zprávy o suchu, televize přináší reportáže z celé republiky o tom, že zeleň všeobecně neroste, obilí a jiné plodiny na polích zemědělců začínají zasychat.  Už v zimě se, prostřednictvím médií, doporučovalo všem vlastníkům travnatých ploch počkat s první sečí trávy. Na zahradách i na veřejných prostranstvích. tráva má sloužit jako izolační vrstva proti vysychání půdy a ohřívání prostředí.

   Letos tedy problém nezní, jak vysoko(nízko) sekat trávu a kolikrát, ale dokdy počkat s první sečí a kolikrát tento rok vůbec sekat. Písku se to zřejmě netýká. Jak jinak si vysvětlit, že minulý týden Městské služby započaly se sečením trávy. Na webu Městských služeb se dočteme:

Sečení travnatých ploch 22.4. – 28.4.2019 Městské služby Písek s.r.o. sečou a odklízejí trávu ve městě…

Sečení travnatých ploch – 29.4. – 5.5.2019

Městské služby Písek s.r.o. sečou a odklízejí trávu ve městě…

V předmájovém týdnu budeme pokračovat v sečení trávy na sídlišti Jih, v ulicích Lipová alej, Baarova, Klostermanova, na Pakšovce. Také posečeme trávu v ulici Komenského a vybrané plochy v Palackého sadech. Traktor s cepovou hlavou poseče krajnice a stoky kolem komunikací ulic Budějovická i kolem místní komunikace z Písku na Nový Dvůr. I nadále reagujeme na růst trávy v jednotlivých lokalitách a sečení trávy mu přizpůsobujeme. To mohou také ovlivnit klimatické podmínky.

   Poštou mě spoluobčané informují, že se seče jako vždy, až na minimální výjimky, minulý týden jsem viděla, jak vypadají již posečené plochy. Žádnou změnu obsaženou ve zprávě neregistruji "… I nadále reagujeme na růst trávy v jednotlivých lokalitách a sečení trávy mu přizpůsobujeme. To mohou také ovlivnit klimatické podmínky…", nebudu zkoumat, jak vysoko je nastavena lišta sekačky, i přes vliv klimatických podmínek se začalo sekat opět v dubnu. A to považuji za nesprávné.

   Zeleň a životní prostředí mají na starosti místostarostové města, já jsem ještě pořádně nepochopila, o co se který z nich přesně stará, beztak byla zeleň volebním tahákem programů všech stran, tak je to snad i jedno. Městské služby nejsou v péči o zeleň města nováčkem, pochopila jsem, že ani vedoucí úseku není amatér, máme k dispozici Komisi životního prostředí a přesto druhý týden v dubnu vyjedou sekačky na trávníky.

   Co se musí stát, aby se zažité pořádky změnily, a reakce na změny byla pružná. Kolik let sucha se musí vystřídat, aby konečně někoho napadlo situaci přiměřeně řešit.  Trávníky ve městě nezaléváme, nehnojíme, neprovzdušňujeme, nedoséváme plošně, jen urputně a neustále sečeme! A protože trávníky tvoří veřejná prostranství, která jsou určena všem občanům, mohu si dovolit mít starost o to, jak se s ním nakládá.

   Takže kromě toho, že mi velice vadí, když se ničí veřejná zeleň firmou, která o ni má pečovat, vadí mi laxní postoj vedení města k problému prašnosti ve městě, k ohřívání ploch, které mají město ochlazovat, vysoušení ploch určených k zasakování vody (když tedy prší), a tím ztráty schopnosti ploch zasakovat vodu, která potom odteče do kanálů, tím, že nevyužije jednoduchou a levnou metodu řešení.

   A abych to ještě podepřela, schválně, kolik taková první seč trávy ve městě asi tak stojí. Kolik travní hmoty se letos po prvním sečení odvezlo do kompostárny, stejně jako loni, předloni v roce 2015? Na kolik to zbytečné sečení sotva vyrostlé, prořídlé trávy vyjde? Z mého pohledu vyhozené peníze.

   Jo alergici, máme ty alergiky ve městě. Sama jsem pacientkou alergologie, trpím astmatem, vím, co tyhle neduhy obnáší. A taky vím zcela bezpečně, že několik centimetrů vzrostlý trávník alergii nezpůsobí. Těm co si to myslí a používají tenhle argument, doporučuji se drobet vzdělat, nikomu neuškodí získat pár informací navíc. Já mám i alergii na prach, už několik let na sídlišti dýchám od května do října prach, který se víří nad vysušenými trávníky, usazuje se mi v bytě, na prádle při sušení.

   Ačkoliv se nám informací o údržbě zeleně ve městě dostává velice poskrovnu, letos se lepší péče o stromy, nebo se s ní začalo. Vloni však mnoho stromů uschlo, a přes zimu se vlivem mokrého sněhu nebo silného větru polámalo a tím se počet stromů ve městě snížil, letos se s jejich náhradou nepočítá. Trávník stále dostatečnou péči nedostává, a pokud se něco změnilo, chybí nám o tom informace, a nezbývá nám než posuzovat podle toho, co kolem sebe vidíme.

   Velice stojím o zveřejnění vynaložených prostředků na údržbu zeleně, stojím o statistiku z kompostárny o množství zpracovaného travního odpadu, který se místo kompostu mohl stát přirozeným hnojivem, stojím o statistiku s náklady na sečení zeleně ve městě, o použití hnojiv, postřiků…

   Zajímá mě, kolikrát se zalévalo, kde se zalévalo, kolik to stálo. Zajímá mě, kolik vysazených stromů a keřů zahynulo a musela se výsadba obnovit, už jen třeba proto, abych mohla být při kritice stavu údržby zeleně ve městě objektivnější.

   A neodpustím si poznámku o vzdělávání obyvatel města v tomto směru. Každoročně se dočtu o žádosti nebo přijetí dotace za účelem vzdělávání, třeba jen dětí, o částce k tomu účelu určené v rozpočtu města, o tom, jak se odbor ŽP zapojí a co jde na přírodu a co na třídění odpadů. Nedočetla jsem se, jak se vzdělávání uvádí do praxe. Oprava, dočetla jsem se, že bude založena louka, ale "stranou" od lidí, protože si na louku, na kvetoucí trávník, musí lidi ve městě zvykat. Sice to z mého pohledu postrádá logiku, když něco umístím na okraj města, kam lidi spíš nechodí, těžko mohu očekávat hodnotitelné reakce na věc. Jako bychom se přírody báli, nebo se jí štítili. Možná proto se nedočteme o umístění pítek pro ptáky v parcích, nebo jinde ve městě, o zachování hromádek listí pro přezimování hmyzu nebo ježků, o zachování mrtvého dřeva pro hmyz, o doupných stromech či budkách pro ptáky nemluvě.

   Jako by se Písku příroda vyhýbala, písečáci byli ignoranti, kterým na životním prostředí, ve kterém žijí se svými rodinami, vůbec nezáleželo. Já si to úplně nemyslím a čekám na vstřícný krok ze strany města, na reakci na změny, které se týkají nedostatku srážek, letních veder, na zlepšení našeho životního prostředí bez toho, aby se novým nápadem příroda víc drancovala, nebo využívala jako zdroj příjmů. Příroda ve městě se o nás, lidi, zcela nezištně stará, poskytuje nám kyslík, chládek, zadržuje prach, působí na naši psychiku, očekávám, že se jí to pokusíme aspoň trošku oplatit. Příroda se bez nás obejde, nejsme součástí žádného článku řetězce, bez kterého by nepřežila. U lidí je tomu naopak, bez přírody nepřežijeme.