Ústava České republiky stanoví, že Česká republika je svrchovaným, jednotným a demoratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Státní moc slouží všem občanům a uplatňovat ji lze jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Každý občan může činit co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Listina základních práv a svobod doplňuje, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i právech.
Shora uvedené zásady jsou zřejmé každému, bohužel v městě Písek je v rámci výkonu přenesené působnosti v řadě případů aplikována tzv. "selektivní" spravedlnost. Jednoduše to znamená, že každému se neměří stejným metrem. To co je jednomu dovoleno či tolerováno, za to samé je druhý sankciován.
Tento postup je opakovaně zřejmý pří výkonu přenesené působnosti Městským úřadem v Písku jako příslušným stavebním úřadem.
V případě, kdy jsem na protiprávní jednání vedení města upozornil, se žádostí o přijetí opatření proti nezákonnému postupu úředních osob Městského úřadu v Písku, dostalo se mi této odpovědi od starostky města Písek, Mgr. Evy Vanžurové:
… "v reakci na Váš e-mail ze dne 24.04.2020 ve věci […] u správních řízení vedených na Městském úřadě Písek si jménem vedení města dovoluji konstatovat, že já ani nikdo jiný z volených zástupců města nejsme oprávněni jakýmkoliv způsobem vstupovat do jakékoliv činnosti úřadu na úseku přenesené působnosti. Nejsme tedy oprávněni ani kontrolovat a posuzovat správnost či nesprávnost postupu úředních osob v jednotlivých správních řízeních. V opačném případě bychom se sami dopouštěli porušení zákona nepřípustným zásahem samosprávy do výkonu státní správy v přenesené působnosti. K posouzení toho, zda je v konkrétní věci postupováno v souladu s právními předpisy či nikoliv, jsou oprávněny nadřízené správní orgány, popř. příslušné soudy."
Starostka jinými slovy říká – úředníci nebojte se, já Vás kontrolovat nebudu.
Tato odpověď podle mého názoru zcela odpovídá důvodům, proč je výkon přenesené působnosti v našem městě realizován v řadě případů v přímém rozporu s právním řádem. Není totiž rozhodné pouze znění právního řádu, ale zřejmě jsou důležité i jiné, mimoprávní, důvody.
Logicky se tímto protiprávním jednáním spočívajícím v absenci kontroly výkonu přenesené působnosti otevírá mimořádný prostor pro korupční jednání, které osobně v popisovaném případu shledávám. To však neznamená, že postup starostky spočívající v absenci kontroly výkonu činnosti úředními osobami je v souladu s právním řádem.
Sdělení starostky představuje pro demokracii a právní stát velmi špatnou zprávu.
A důvody, proč jsem toho názoru, že názor starostky města Písek, Mgr. Evy Vanžurové není správný?
Podle § 103 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. platí, že starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.
Podle § 103 odst. 4 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb. platí, že starosta zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu.
Podle § 103 odst. 4 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb. platí, že starosta plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony.
Podle § 103 odst. 4 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb. platí, že starosta plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.
Podle § 109 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. platí, že obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
Podle § 110 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. platí, že tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
Podle § 110 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb. platí, že tajemník obecního úřadu
a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,-
c) stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.
Jan Břeň k § 110 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. v odborném komentáři (BŘEŇ, Jan. § 110 [Tajemník obecního úřadu]. In: VEDRAL, Josef, VÁŇA, Luboš, BŘEŇ, Jan, PŠENIČKA, Stanislav. Zákon o obcích (obecní zřízení). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008, s. 586) mj. uvádí:
Tajemník obecního úřadu odpovídá za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Tato odpovědnost tajemníka obecního úřadu vůči starostovi vyplývá nejen z toho, že právě starosta tajemníka se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje, ale zejména z toho, že starosta stojí v čele obecního úřadu (§ 109 odst. 1 OZř věta druhá).
Podle § 59 odst. 2 OZř 1990 byl tajemník obecního úřadu „ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti“ odpovědný obecní radě a starostovi a v oblasti přenesené působnosti pouze starostovi. Obecní zřízení z roku 1990 nevhodně hovořilo o odpovědnosti tajemníka „ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti“, což jako by nesprávně naznačovalo, že snad tajemník vykonával nějakou vlastní samostatnou působnost. To samozřejmě není (a ani tehdy nebyla) pravda – tajemník obecního úřadu nebyl a není orgánem obce; výkon samostatné působnosti je záležitostí vždy nějakého orgánu obce, např. i obecního úřadu, jehož byl (a stále je) tajemník součástí. Na tomto tvrzení nic nemění ani ustanovení § 110 odst. 4 OZř, které vyjmenovává pravomoci tajemníka, což by mohlo (nesprávně) naznačovat, že tajemník disponuje jakousi „samostatnou“ působností, která je vyhrazena pouze jemu.
Podle stávajícího obecního zřízení však mají vyhrazenou pravomoc v oblasti samostatné působnosti pouze zastupitelstvo a rada. Ostatně nelze ani vyloučit, aby si na základě § 109 odst. 1 věty druhé OZř vyhradil některou z pravomocí tajemníka starosta, jakožto osoba stojící v čele obecního úřadu. V této souvislosti lze pro srovnání poukázat na § 4 odst. 1 vládního nařízení č. 17/1939 Sb. II, o obecních (obvodních) tajemnících, podle něhož mohl ministr vnitra se souhlasem obecního zastupitelstva stanovit, aby obecní (obvodní) tajemník vykonával zcela nebo zčásti též samostatnou působnost obce (pokud si to vyžadoval „důležitý zájem obce nebo jiný důležitý veřejný zájem“, mohl ministr vnitra učinit dané opatření i bez souhlasu obecního zastupitelstva).
Stávající úprava odpovědnosti tajemníka za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i v přenesené působnosti pouze vůči starostovi se jeví jako vhodnější, neboť se tím odstranila původní – mnohdy problematická – „odpovědnostní dvojkolejnost“; problém spočíval v tom, co vše, resp. jaké úkoly obecního úřadu spadají do samostatné působnosti a jaké do přenesené působnosti, a po vyřešení této mnohdy nelehké otázky byl dán příslušný odpovědnostní vztah tajemníka vůči příslušnému orgánu obce (v době platnosti obecního zřízení z roku 1990 nebylo explicitně formulováno pravidlo o vzájemném vztahu samostatné a přenesené působnosti, jaké stanovuje stávající obecní zřízení v § 8).
Podle § 102 odst. 2 písm. i) je radě obce sice vyhrazeno kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem v oblasti samostatné působnosti obce, nicméně podle platné právní úpravy je samotná odpovědnost tajemníka obecního úřadu za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti dána pouze vůči jedinému orgánu obce, a to starostovi.
Úkoly obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti, za které odpovídá tajemník obecního úřadu starostovi, vyplývají z § 109 odst. 3. Podle uvedeného ustanovení obecní úřad v oblasti samostatné působnosti jednak plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, a jednak pomáhá výborům zastupitelstva obce a komisím rady obce v jejich činnosti. Obecní úřad vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce [některé obecní úřady však mohou vykonávat přenesenou působnost i v mnohem širším rozsahu, než je základní rozsah ve smyslu § 61 odst. 1 písm. a) – srov. komentář k § 109 odst. 3].
Úkoly obecního úřadu mohou vyplývat nejen ze zákona (jde o výkon jednotlivých kompetencí, které jsou zákonem přiznány určitému typu obecního úřadu), ale i z takových úkolů, které byly obecnímu úřadu uloženy zastupitelstvem obce nebo radou obce. Podle § 110 odst. 4 písm. b) plní tajemník obecního úřadu úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou.
Podle § 2 odst. 7 zákona č. 312/2002 Sb. platí, že vedoucím úřadu se pro účely tohoto zákona rozumí vedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřadu, tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, ředitele krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy nebo tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy.
Podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 312/2002 Sb. platí, že vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu lze z funkce odvolat, jen porušil-li závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností nebo dopustil-li se nejméně dvou závažných porušení zákonem stanovených povinností v době posledních 6 měsíců.
3.4.1. Úkoly a pravomoci tajemníka obecního úřadu.
[…]
Základními pravomocemi a úkoly tajemníka obecního úřadu je zejména:
• výkon pravomocí statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu – v pracovněprávních vztazích se tak vůči uvedeným zaměstnancům jedná o nejvýše postaveného nadřízeného, který mimo jiné plně řídí personální činnost obecního úřadu a zabezpečuje též odborný rozvoj zaměstnanců, je oprávněn ukládat úkoly jednotlivým odborům, ale i zaměstnancům, obecního úřadu a kontrolovat jejich plnění, zařazovat zaměstnance k výkonu správních činností podle zákona o úřednících a schvalovat plány vzdělávání úředníků,
(str. 61)
Může tajemník obecního úřadu sám rozhodnout, kdo ho bude zastupovat v době jeho nepřítomnosti?
Ano, tajemník obecního úřadu je oprávněn sám (aniž by k tomu musel být speciálně zmocněn), pověřit konkrétního zaměstnance, aby jej zastupoval po dobu jeho nepřítomnosti, neboť tajemník je vedoucím úředníkem ve smyslu § 2 odst. 7 zákona o úřednících, který je oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (§ 11 odst. 4 zákoníku práce) a zároveň plnit úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního
úřadu (§ 110 odst. 4 písm. d/ zákona o obcích). Takový postup je však možný za situace, není-li vnitřním předpisem rady obce určen k zastupování tajemníka obecního úřadu jiný zaměstnanec.
(str. 64)
Může kontrolní výbor zastupitelstva obce provádět kontrolu činnosti tajemníka obecního úřadu?
Jak již bylo uvedeno, tajemník obecního úřadu zejména plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou – s určitým omezením, a to že ukládané úkoly nejsou v rozporu s právními předpisy a že ukládané úkoly nemají povahu bránění v samotném výkonu pravomocí tajemníka
obecního úřadu svěřených mu zákonem, přičemž obě podmínky musí být splněny kumulativně. S ohledem též na skutečnost, že tajemník obecního úřadu je součástí obecního úřadu a kontrolnímu výboru zastupitelstva obce je zákonem výslovně svěřena /ustanovení § 119 odst. 3 písm. b)/ pravomoc
kontrolovat dodržování právních předpisů obecním úřadem na úseku samostatné působnosti (do které spadá, mimo jiné, i personální oblast, výběrová řízení na úředníky podle zákona o úřednících apod.), lze provádět kontrolu činnosti tajemníka obecního úřadu kontrolním výborem zastupitelstva obce, a to již na základě výše uvedeného zákonného zmocnění. Lze též přisvědčit stavu, že kontrolu další činnosti tajemníka obecního úřadu (nad rámec zákonného zmocnění) může zastupitelstvo obce svěřit kontrolnímu výboru svým usnesením. Je nutno zdůraznit, že provedení kontroly nelze považovat za zásah do pravomocí, nejen, tajemníka obecního úřadu.
1) Ustanovení § 110 odst. 4 zákona o obcích nelze vykládat tak, že by šlo o pravomoci, které jsou „vyhrazeny“ pouze tajemníkovi. Podle zákona o obcích mají vyhrazenou pravomoc v oblasti samostatné působnosti obce pouze zastupitelstvo obce a rada obce. Podle § 110 odst. 4 písm. b) zákona o obcích tajemník obecního úřadu plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou. Nemůže být proto pochyb o tom, že tajemník obecního úřadu není ve svém postavení nezávislý.
2) Zásahy do pravomocí tajemníka obecního úřadu nelze ze strany zastupitelstva obce, rady obce nebo starosty vyloučit. Vždy platí, že tajemník obecního úřadu plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou – s určitým omezením, a to že: 1. ukládané úkoly nejsou v rozporu s právními předpisy, 2. ukládané úkoly nemají povahu bránění v samotném výkonu pravomocí tajemníka obecního úřadu svěřených mu zákonem, přičemž obě podmínky musí být splněny kumulativně.[…]
4) Starosta je oprávněn dohlížet na postup tajemníka a sledovat, jakým způsobem tajemník plní povinnosti jako vedoucí úřadu ve vztahu k zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, tj. jakým způsobem tajemník vede své podřízené, jak kontroluje plnění pracovních úkolů a jejich termíny apod. Ze strany starosty se však nejedná o formalizovanou kontrolu, ale o vnitřní neformální dohled starosty, k němuž je oprávněn na základě ustanovení § 109 odst. 1, § 110 odst. 2 a § 110 odst. 4 písm. b) zákona o obcích.
S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že za situace, kdy starosta obce je oprávněn odvolat vedoucího úřadu – tajemníka obce – v případě, že porušil závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností, pak je zřejmé, že asi bude muset být oprávněn kontrolovat činnosti tajemníka.
A mezi ty patří mimo jiné způsob realizace výkonu přenesené působnosti.
Pokud tedy starostra města obdrží upozornění na nezákonný výkon přenesené působnosti úředních osob, pak má podle mého názoru – prostřednictvím kontroly postupu tajemníka – povinnost na takové podání reagovat výkonem dohledu a kontroly prostřednictvím shora uvedených postupů. Jinak by odpovědnost tajemníka starostovi za výkon přenesené působnosti nedávala žádný smysl.
Jsem toho názoru, že pokud Mgr. Eva Vanžurová, jako starostka města Písek tvrdí, že není oprávněna ani kontrolovat a posuzovat správnost či nesprávnost postupu úředních osob a takto se skutečně chová (jedná), pak takovým jednáním jedná v přímém rozporu s právní úpravou, smyslem a účelem zákona, přičemž tímto jednáním může být naplněna skutková podstata některého z trestných činů uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku.
Takový postup podle mého názoru vytváří ideální podmínky pro "korupční klima". Při akceptaci názoru starostky by pak Město Písek mohlo být označováno i jinými přívlastky, než "Jihočeské Atény", "město v moři lesů", "město studentů a důchodců" či "město textilu".
Diskuze k článku 
