Písecký svět

   Do Purkratic se dostanete třeba po silnici vzrostlou alejí stromů. Nevím, kolik takových alejí v Písku máme, o tuhle co nevidět přijdeme. Ničí ji totiž nákladní auta, která tudy jezdí, naložená, prázdná, vysoká, široká. Částečně by šla tahle nákladní doprava odklonit jinou trasou, kdyby byla vůle k tomu vybudovat novou silnici tam, kde už jistá komunikace vede. Namísto toho se vážně uvažuje o rozšíření stávající silnice, a to tak, že by se půlka nebo jedna strana stromové aleje vykácela.

   V Purkraticích toho kromě přírody moc k vidění není, spíš uslyšíte zvuky z probíhající výroby okolních provozů. Nicméně, je tu rybniční soustava, kolem zbytek luk a polí, ale vypadají jako jinde v únoru. Já bych vás spíš poslala od statku rovně, vlevo skončí zástavba vraty na vrakoviště(kdo povolil vrakoviště pár metrů od hráze rybníka, to nevím, ale vrakoviště utěšeně roste). A před vámi je výhled do průmyslové zóny. Pokud stojíte na louce na konci asfaltové cesty, vidíte před sebou na louce vykolíkované území pro novou galvanovnu. Přesně, takhle blízko bude galvanovna v Purkraticích, a přesně, jezdit se k ní prý bude z průmyslové zóny, ale sami jste zjistili, že mnohem snazší je to projet tudy, kudy jste se do vsi dostali také.

   Pokud máte vykolíkovanou plochu před sebou, vrakoviště po levé ruce, vidíte i svah a kopec Švimberk táhnoucí se směrem doprava. Zcela vpravo je na kopci nějaká zaplocená stavba, taky nevím, kdo tam tu stavbu povolil a plot jakbysmet, je to součást zeleně, ve které ploty stát nesmí. Ale to není to hlavní, na co máte koukat. Od kolíků galvanovny, pod tím svahem, celé pole směrem doprava až k tomu domku zcela vpravo – to je zbytek pozemků, které chce město prodat zájemcům, kteří se prezentovali na lednovém zasedání ZM. Celý tento prostor, od Vojenského hřbitova až k prvnímu domku v Purkraticích, kousek od místa, kde stojíte u poslední zástavby-vrakoviště- to celé bude zastavěno. Buď výrobní halou, nebo překladištěm, nebo výrobní halou a překladištěm.

   Momentálně vás nebudu zatěžovat tím, že oblast je zajímavá výskytem mnoha ptačích druhů, včetně těch chráněných zákonem. Ani tím, že oblast je součástí i biokoridoru LBK221 Purkratice, kterému současná průmyslová zóna jistě ublížila a budoucí výstavba by dílo dokonala s dopadem na volně žijící živočichy zde žijící, kterým ploty kolem výroben brání v přirozeném životě. Rybniční soustava je určitě stejně zajímavá jako ta v U Vodáka.

   Jen si představte, že od zdí Vojenského hřbitova až ke vsi budou haly a asfalt, odděleny trávníkem, na kterém mají anebo nemusí být vysázeny stromy. Jak rychle rostou stromy víme, ještě naše právě narozené děti se stromové hradby nedočkají.

   Přitom si uvědomte, že stojíte v okrajové části města a průmysl tu bude na dosah. Jinak to vypadá na mapě, jinak v materiálech k jednání pro zastupitele. Všichni zastupitelé by se měli dojít podívat na majetek města před jeho pronájmem, prodejem, nebo jiným záměrem, aby viděli souvislosti a prostor, o kterém jednají. Papír a čísla parcel neříkají nikomu nic a vidina peněz pak snadno převáží nad vnímáním skutečností.

   Průmyslová zóna v Písku byla vybudována s podporou státu a jasně vymezeným územím. Do průmyslové zóny dodnes nevede dostatečně upravená komunikace pro kamiony. Dodnes nebylo pro kamiony vybudováno záchytné parkoviště. Z pohledu občana by to mělo být prvořadým úkolem před otevřením zóny, ne tak z pohledu města. Namísto toho se kamiony snaží jezdit všude, kam si myslí, že se vejdou, parkují také všude, kde si myslí, že je místo. A neřeší to nikdo.

   Naproti tomu aktivně město samo přinejmenším 2x hranice původní průmyslové zóny posunulo, rozšířilo až k městu. Jednoduchým nástrojem, jakým je územní plán a změny v něm. Příklad za všechny- dostavba firmy HEYCO WERK je rozšířením průmyslové zóny až po změně v územním plánu(z plochy lesa, lesoparku, vedeno jako orná půda) a navíc prodejem pozemků města bezmála za poloviční cenu za kterou měly být prodány. Jedna firmy se tak roztáhla na pole, jiná se přes pole stáhne až do města.

   Je možné, že o prodeji pozemků budou zastupitelé rozhodovat už v březnu. Minule na zastupitelstvu zaznělo, že je to poslední část určená k průmyslové výrobě.

   Chci připomenout, že tahle pole nebyla součástí původní průmyslové zóny, tahle pole do ní zahrnuli zastupitelé dodatečně a dnes se s obtížemi dozvíme, jaké k tomu měli důvody. Rovnou uvedu, že ohraná písnička, že to dělají pro místní lidi, aby měli práci tu zpívat nejde, v době rozšiřování průmyslové zóny už všechny firmy zaměstnávaly cizince, aby mohly vůbec fungovat.

   Nevedou sem cesty, sítě, jsou to totiž pole. V roce 2018 zastupitelé schválili tyto pozemky navrhnout změnou v územním plánu určit zpět na pole a louky. Rok na to přišla místostarostka s návrhem toto usnesení zastupitelů zrušit a prodávat dál, aby mohla kupovat galvanovna. A to i přesto, že v rámci změny v územním plánu má dojít k prověření, zda je umístění průmyslu takřka ve městě vhodné, prohlasovalo se prodávat.

   Změna v územním plánu je dlouhodobý proces a než bude ukončena, může město prodat pozemky, úřady vydat povolení a tomu rozhodnutí o využití pozemků, platnému ve změně v územním plánu se mohou hlasitě zasmát, oni staví a nic je neomezí.

   Zastupitelé by měli respektovat vlastní předchozí usnesení, ale těch potřebných 14 hlasujících to nedělá, neudělali to ani u galvanovny, kterou schválili jako první. Zastupitelé mohli změnu v územním plánu provést zrychleným způsobem, jako to nedávno udělali pro stavby developerů.

   Pro zrychlenou změnu územního plánu, kterou by zajistili místním obyvatelům alespoň částečnou jistotu pro život v neprůmyslových Purkraticích, se zastupitelé nerozhodli. Místní jim za to nestojí a jen zastupitelé vědí, proč jsou jim přednější záměry developerů, než starost o obyvatele města.

   A jestli jste v Purkraticích a rozhlížíte se, vidíte, že se to netýká jen místních, ale všech obyvatel města. Peníze za pozemky se rozplynou v pokladně města natotata, krajina je však zničena nevratně. Jednou stranou se spolu se zahradníky města radujeme ze všeho, co se jim podařilo ve městě, hlavně loni, prosadit, vysadit a vypěstovat. Z druhé strany necháváme bez povšimnutí ničit poslední kus přírody na severním okraji města, a stejně tak životní prostředí všem obyvatelům města, jen pro pár peněz do pokladny, kterou vysávají megalomanské záměry zvolených.

Takhle si tu žijeme.

Fotogalerie k článku