Písecký svět

   Regulační plán v řešené ploše stanovuje podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Před lety se město rozhodlo pro změnu podoby nábřeží v místě, kde je dnes Čechova ulice, a to regulačním plánem v roce 1997 a následovaly jeho dvě změny, v roce 1999 a 2006. V této platné podobě prošel beze změn i při tvorbě nového Územního plánu města v roce 2015. Regulačním plánem je dotčený i pozemek po slévárně Remar, majitelé pozemku vnitrobloku požádali o zrušení regulačního plánu, kvůli plánované výstavbě bytového domu, kterou tato regulace pozemku neumožňuje.

   V žádosti se uvádí, že pozemek koupili v roce 12/ 2016 za účelem výstavby bytového domu, jak to umožňuje územní plán z roku 2015. Žadatel se odvolává na určení v územním plánu s tím, že se o regulačním plánu dozvěděl až po koupi pozemku, po investici do demolice slévárny a likvidaci ekologické zátěže tohoto pozemku. Těžko uvěřit takovému tvrzení, i GOOGLE dovede fundovaně poradit, co a kde si zjistit před koupí pozemku a vypracovaná studie stavby bytového domu je adresována společnosti, jejíž společník s vkladem Espumil s.r.o. má jako předmět podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, tedy o možnosti regulačních plánů by všeobecnou povědomost měla mít z principu.

    Dále žadatel uvádí, že svým návrhem jen supluje povinnost města, které mělo regulační plán upravit při tvorbě nového územního plánu už v roce 2015. Mimo to žadatel v žádosti zmiňuje, či se odvolává na:

<<Ke koupi pozemků v této lokalitě a jejich nákladné sanaci naši společnost vedlo především určení těchto pozemků k zastavění, resp. k přestavbě mj. též potvrzované zástupci města při navazujících jednáních …>… Dle názoru naší společnosti(a doufáme, že též představitelů města, u nichž se po dobu přípravných jednání naše společnost nesetkala s tvrzením o potřebě uplatnění starého regulačního plánu …>… z pohledu naší společnosti by navíc zrušení předmětného regulačního plánu, kromě narovnání současného kolizního stavu, také reflektovalo již vynaložené nemalé finanční prostředky na odstranění bývalé slévárny, sanaci související ekologické zátěže a přípravu projektu, v jehož realizovatelnosti donedávna panovala s městem shoda…>>

    Vypadá to, že žadatel záměr stavby napřed diskutoval se zástupci města a teprve potom s příslušnými odbory města, nebo to tak působí jen na mě? Žadatel v žádosti také uvádí, že:

<< Před zahájením projekčních prací byl záměr diskutován na příslušných odborech MÚ Písek a ve vazbě na tato jednání přizpůsoben požadavkům města …>>

    Ani tehdy nikdo žadatele na regulační plán asi neupozornil, protože uvádí, že teprve po předložení výchozí dokumentace se z územně plánovací informace dozvěděl o vypořádání s regulačním plánem. << …Naše společnost byla nicméně v rámci předběžného projednávání (v rámci obdržené územně plánovací informace) již zdokumentovaného stavebního záměru (a navzdory všem očekáváním vycházejícím z předchozích jednání) konfrontována s výkladem… >>

   Opravdu se při jednáních nikdo vůbec nezmínil o platném regulačním plánu?

   Víte, jak na mě zmínky společnosti o jednání se zástupci města v Návrhu na zrušení regulačního plánu působí? Zdá se, že společnost se o svém záměru domlouvala se zástupci města, kteří jej podpořili, a teprve při podání záměru na příslušný odbor společnost zjistila, že záměru brání regulační plán. Je tu samozřejmě možnost, že společnost o regulačním plánu věděla, ale právě jednání se zástupci města podpořila podání záměru a průchodnosti bez obtíží. Je možné, že o dřívějších jednáních vědí i zastupitelé, kteří byli znovu zvoleni v loňských volbách, při projednávání návrhu na ZM dle zápisu zaznělo:

<< Ing. Franců –žadatel investoval do území značné finanční prostředky vč. dekontaminace, je řešen vjezd a parkování. Regulační plán je naplněn, je přežitý, nyní blokuje další rozvoj území.>>

<< MUDr. Tyll –ve městě je nedostatek bytů, většina občanů toto přivítá, je lepší zastavovat plochy ve městě než zabírat další nová území. Dotazuje se, kdo bude platit zrušení RP?

- – Mgr. Fouček –město.>>

    Během jednání se rozvinula debata, ze které namátkou vyberu, že V. Němeček připomenul, že vnitrobloky stavitelé našeho města nechávali volné pro zahrady či zeleň mohli bychom v tom pokračovat, O. Veselý k tomu uvedl, že by výkup třeba tohoto vnitrobloku stál hodně peněz, M. Horák se ptal, proč se řeší zrušení regulačního plánu a ne jen jeho změna, Z. Konvička připojil svůj souhlas přednesenému stanovisku, Také J. Soumar se ptal na detaily a možnosti, plynoucí ze zrušení regulačního plánu, nebo při jeho pouhé změně, nakolik by možná usnesení ovlivnila další výstavbu území, snažil se zjistit, jaké další výhody získá žadatel zrušením regulačního plánu – proti současnému stavu. A možná proto další debatu ukončil K. Vodička návrhem na ukončení diskuze, návrh byl přijat a hovořili tak už jen přihlášení zastupitelé.

   K návrhu na zrušení regulačního plánu zástupce investora R. Hofhanzl uvedl:

<< My když jsme tu investici zvažovali, tak jsme se informovali na to, co nám tam umožňuje územní plán, co můžeme postavit, a na to konto jsme ten pozemek koupili. Nakreslili jsme základní hmotovou studii toho domu, tu jsme předložili, tuším někdy před rokem už, v červnu roku 2018, příslušným orgánům města a konzultovali jsme tuto studii. Nakonec jsme byli dokonce donuceni, nebo šli jsme na nějaký kompromisní řešení a tu hmotu jsme upravovali tak, aby vyhovovala příslušným orgánům městského úřadu. A teď vlastně po roce se dozvídáme, že tady, když to řeknu hloupě, vypadl ze skříně nějaký regulační plán z devadesátých let, který nám absolutně zamezuje jakoukoliv výstavbu, tak myslím si, že takhle by ten proces probíhat neměl, a uvedení do souladu tý územně plánovací dokumentace se mělo odehrát, myslím si, nejpozději při schvalování územního plánu, neboť to nařizuje zákon, pokud se dostanou ty dokumentace do rozporu, je třeba ten regulační plán zrušit respektive změnit, ale jak padlo z úst stavebního úřadu a odboru územního plánování, je zbytečné měnit regulační plán plán, který došel svého naplnění, neboť reguloval pouze ty uliční fronty, všechny uliční fronty jsou zastavěné ten vnitroblok regulační plán neřešil tolik jen k doplnění toho, že to je je soukromý podnět, soukromého investora, nicméně zásadě by v tom neměl figurovat ten soukromý investor. Do souladu tu územně plánovací dokumentaci již mělo dávno, nebo nejpozději v roce 2015 to město, soukromý investor by se toto neměl dozvídat v momentě, kdy spustí mnohamilionové investice a vlastně zbourá stávající fabriku a v momentě, kdy se teda chystá postavit hmotu, kterou rok konzultoval na orgánech městského úřadu, tak zjistí, že jí stavět nemůže…. a zde vstupuje do řeči starostka E. Vanžurová s tím, že řečník hovoří víc jak povolené 3 minuty. >>

   Na řečníka chtěl reagovat J. Jambura z odboru výstavby a územního plánování, ale byl upozorněn, že diskuze byla ukončena a tak hovořit nemohl.

   Tady se ukazuje, že diskuze, která se u jednotlivých bodů jednání rozvíjí tím doplňuje důvodovou zprávu, poskytuje potřebné informace pro zastupitele, o které si nemohou požádat předem, protože se k nim došlo teprve v průběhu jednání. Zastupitelé by museli od města vyfasovat křišťálovou kouli, aby si dokázali dopředu zjistit, co jim v materiálech chybí, koho se na to mají zeptat a na jednání potom jen suše o věcech hlasovali. A pokud se uprostřed diskuze některý ze zastupitelů rozhodne podat návrh na ukončení diskuze a 14 podobně naladěných zastupitelů mu jej odsouhlasí, zůstane ve vzduchu viset nejeden důležitý otazník, důležitý pro správné rozhodování.

   Takže se nedozvíme, kdo z úředníků nesdělil investorovi, že kromě územního plánu platí v území ještě regulační plán i když v podobných sporech je to dáno za povinnost kupujícímu, aby si o pozemku zjistil všechna fakta, znovu připomínám, že kupovali v r. 2016 a tou dobou byl regulační plán (i ostatní plány), zveřejněn i na webu města, hned pod územním plánem

 

   Na jednání ZM se návrh na zrušení regulačního plánu dostal 3.10. Záměrně píšu datum, protože v materiálech na jednání bylo v důvodové zprávě uvedeno, že s návrhem na zrušení nesouhlasí Komise pro urbanismus a architekturu, cituji:

<< Podněty ke zrušení RP byly projednány v komisi pro urbanismus a architekturu (poradní orgán Rady města Písek) dne 17.09.2019. Po projednání komise konstatovala, že v současném stavu území se jeví regulace výstavby nutná a doporučila nerušit regulační plán a případné stavební záměry řešit změnou RP. A v případě, že zastupitelstvo města odsouhlasí zrušení RP považuje komise za vhodné toto podmínit zpracováním územní studie (zahrnující plochu řešenou regulačním plánem), která bude sloužit jako podklad pro rozhodování v území. >>

   Jenže v úvodu projednávání zaznělo, že se tato komise sešla ještě 2.10. a přímo k návrhu zrušení regulačního plánu přijala jiné stanovisko, cituji ze zápisu:

<< Ing. Franců – komise pro urbanismus a architekturu původně nedoporučila zrušení regulačního plánu, neměla k dispozici podklady od společnosti Kuplovna. Na včerejším mimořádném jednání, kde měla komise dostatečné podklady, dospěla k závěru zrušit regulační plán s podmínkami uvedenými v zápise z jednání komise pro urbanismus a architekturu z 02.10.2019. >>

   Nevím, jaké dostatečné podklady to měly být, už k původnímu materiálu byla předložena studie bytového domu, nebo jestli komise posuzovala jen důvodnost regulačního plánu, nebo rovnou i záměr v podobě bytového domu, nevíme. Nakonec zastupitelé přijali toto usnesení:

<< Usnesení č. 181/19

Zastupitelstvo města Písek projednalo podněty ke zrušení regulačního plánu „Zóna Čechova ulice –Portyč“ uplatněné dne 29.08.2019 a 11.09.2019 a tyto podněty schvaluje a ukládá odboru výstavby a územního plánování projednat zrušení regulačního plánu „Zóna Čechova ulice –Portyč“, včetně jeho změn č. 1 a č. 2,dle § 71 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanoveními §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů>>

 

   V čem tohle jednání souvisí s mým předešlým příspěvkem? V podávání strohých informací o projednávaných bodech zastupitelům, vlastně i veřejnosti, předčasném ukončení diskuze jednání ve chvíli, kdy se zastupitelé pídí po ucelené informaci k bodu, ale ukončením diskuze je jim to znemožněno, v důsledku se ani veřejnost nedozví, jak to vlastně bylo.

   Napřed se zastavím u jednání komise pro urbanismus a architekturu a jejího trojího jednání. Na čem se usnesla poprvé, to máme v materiálech, na čem podruhé, to nám sdělil T. Franců přímo na jednání – jenže. Zápis z jednání komise ze dne 2.10. nemá veřejnost k dispozici, na webu města schází.

   Nevíme tedy, na základě čeho se komise rozhodla změnit názor. Proč na tom bazíruji? Komise pro urbanismus a architekturu je totiž poradním orgánem pro rady města, potažmo zastupitelstva, nemůžeme po nich chtít, aby byli odborníky na vše, potřebují nápovědu. Když se tedy zastupitelé vyptávají, z valné části na to, co neobsahuje důvodová zpráva, snaží se tím zjistit, co všechno může způsobit jejich rozhodnutí a využívají i nápovědy.

   Podle mě se to stejně nedověděli, a rozhodli, jak rozhodli, i na základě dvojího doporučení komise pro urbanismus a architekturu – jednou NE, podruhé ANO.

   Ona komise totiž znovu projednávala 16.10. onen záměr, pro který majitelé pozemku navrhli zrušení regulačního plánu, žadatel má jiné představy, než komise, jak stojí v zápisu komise:

<< Následně po diskusi členové komise přednesli své připomínky k uvedenému záměru:

- projektant nepředstavil návrh objektu ani v kontextu celého městského bloku (Národní Svobody, Pražská, Dvořákova), ani v kontextu původní zástavby (Remarovna)

- hmotové prověření záměru v kontextu celého vnitrobloku je nezbytné (např. urbanistickou studií, či 3D virtuálním či fyzickým modelem celého vnitrobloku, řezy celým vnitroblokem …) pro posouzení tohoto záměru ve vztahu k okolí.

- jedná se o obecnou rovinu a utváření píseckého precedentu formy vnitroblokové zástavby, která je pro budoucí rozvoj Písku zásadní a žádoucí.

- obecný regulativ definovaný nepřekročením okolní hladiny zástavby je nedostatečný, protože konkrétní definice přiměřené hladiny v tomto území je velmi sporná.

- vztahovat se k nejvyšším stavbám v lokalitě je v kontextu celého vnitrobloku nepřípustné. Výšková hladina zástavby by měla být odvozena z původní hmoty Remarovny s využitím plošné nikoliv výškové intenzifikace zástavby = nízká, hustá kobercová zástavba.

Závěr: S představeným návrhem monobloku o hraniční podlažnosti 5+1 komise nesouhlasí a požaduje předložit řádný průkaz umísťované stavby uvnitř vnitrobloku. >>

    Aha, tak během pár týdnů třikrát jinak. U zápisu z jednání komise je přiložen stejný nákres novostavby, jako k materiálům na jednání ZM. To ve mě vyvolává dojem, že zrušením regulačního plánu to neskončí, protože společnost chce stavět bytový dům, který nenahradí původní zástavbu pozemku slévárny. Shrnutí-

1)    Komise pro urbanismus a architekturu projedná předložený návrh stavby a nedoporučí zrušení regulačního plánu

2)    den před jednáním ZM náhle zrušení regulačního plánu doporučí na základě nějakých dostatečných podkladů.

3)  ve chvíli, kdy je návrh na zrušení regulačního plánu oznámen na úřední desce, po projednání komise nesouhlasí s předloženým – podle mě stejným – návrhem stavby.

   Zapeklitá situace, proces zrušení je nastartován a ve vnitrobloku se má stavět velká budova, která tam nezapadá … přičemž toto území ochraňoval právě ten regulační plán, který se má zrušit – a rázem je tu začarovaný kruh.

   Takže ono zrušení regulačního plánu asi nebude nápravou souladu mezi územním a regulačním plánem, kterou za město tím podáním návrhu prý dělá žadatel, ale jen uvolněním možností pro žadatele postavit místo slévárny bytový dům a město (komise, úřad, odbory) teď budou muset žadatele přesvědčit, aby tam postavil něco, co tam bude zapadat. Asi to nebude snadné přesvědčování.

   Navíc by mě zajímalo, jestli by tak vstřícný postoj město zaujalo ke každému žadateli, který si koupil pozemek s úmyslem na něm stavět, aniž by si zjistil, jestli je to vůbec možné. Ano, připouštím, že územní plán má chyby, které se budou časem ukazovat a už ukazují (jako U Václava např.), ale zrovna v tomhle případě mám pochybnosti, že je na vině nejednoznačný výklad územního plánu.

   Diskuze u projednávaných bodů na ZM je potřeba, nic není černobílé. Omezování zastupitelů v diskuzích nařízením v Jednacího řádu, nebo ukončování diskuze na návrh zastupitele před vyjasněním všech okolností, to je spíš projev omezování informací k zastupitelům a k veřejnosti.

    V tomto případě se rozhoduje o tom, jak bude vypadat vnitroblok v ulici, která má nový charakter, stavba ovlivní nejen přímé sousedy, ale celý městský blok. Nakonec všechny ty otázky položené v diskusi, na které chtěl znát odpověď J. Soumar, nebyly zdaleka zbytečné – jak zkoušel lehce naznačit K. Vodička – ale vedly k doplnění téměř všech scházejících podstatných informací k návrhu žadatele, potřebných k rozhodnutí o věci.

   A možná, že to byly právě odpovědi na otázky J. Soumara v diskuzi, důvody pro a proti, uvedená a neuvedená fakta, co nahlodala v rozhodování zastupitele při hlasování o usnesení, hlasování se tak zdrželi:

- Ing. Petr Hladík, Ing. Michal Horák, Zbyněk Konvička, MUDr. Vratislav Němeček.

- Josef Soumar byl proti návrhu jako jediný zastupitel. A zanedlouho se ukáže, zda zdrženlivost a hlavně odmítnutí návrhu na zrušení regulačního plánu bylo v danou chvíli tím správným rozhodnutím.

   Kdybych hlasovala já? Byla bych proti návrhu, anebo pro jeho změnu.

 

P.S. Josef Soumar byl proti návrhu jako jediný zastupitel. Na můj dotaz, proč hlasoval proti návrhu, odpověděl:

Dobrý den,

vezmu to s dovolením z širších souvislostí.

   Vždy, když si procházím a studuji materiály na jednání zastupitelstva města, si poznačuji body, které mě k danému tématu zajímají. Některé materiály jsou v mých očích od počátku podezřelé – například časové souslednosti (kdy a kdo nakoupil, jaké informace mohl a měl znát, s kým komunikoval), dále osobní a firemní vazby (odborné posudky – kdo je zpracovával, na čí straně stojí, kdo firmu vede, na jaké další firmy je v rejstříku napojen) apod.

    Nejvíce ale čerpám z diskuse zastupitelů. Na tu se nemůže nikdo připravit a navíc, pokud někdo podává návrh na ukončení demokratické rozpravy, vím, že jsem buď pravděpodobně někomu šlápl na kuří oko, nebo spěchá domů na fotbalový zápas. Obojí považuji za trestuhodné, protože nikdy jsme s kolegy neobstruovali dlouhým čtením zákonů a zbytečným časovým protahováním, jako známe z poslanecké sněmovny. Osobně chci vždy znát co nejvíce informací, abych se mohl rozhodnout co nejlépe – informovaně a k tomu je diskuse na zastupitelstvu důležitá a pro občany žádoucí.

    Stejné to v mých očích bylo s hlasováním o předčasné zrušení regulačního plánu v lokalitě Čechova. Nedůvěru ve mě vzbudil výstup zástupce developera, chyběl mi názor pana Ing. Josefa Jambury (vedoucího Odboru výstavby a územního plánování), kterých chtěl vystoupit hned po něm, ale byl paní starostkou zastaven, protože si zastupitelé před tím prohlasovali předčasné ukončení jakékoliv další diskuse. Nedůvěryhodnost povzbudilo i jednání Komise pro urbanismus a architekturu a mnoho dalších indicií. Navíc pozoruji neverbální komunikaci všech zastupitelů a když se začnou ošívat a točit jako na horké židli, něco je v nepořádku.

   Hlasoval jsem proti zrušení RP a za svým hlasováním si stojím i dnes, kdy na povrch vycházejí další a nové informace. Je mi líto, že se ostatní zastupitelé hlasují dle předem domluveného seznamu a neberou mnohdy ohled na nové informace. Možná, že se někteří proberou, až na ně někdo podá trestní oznámení v souvislosti s výkonem jejich funkce zastupitelů.

S pozdravem Josef Soumar

Dokumenty k článku

• 09_19-10-16_URA.pdf (PDF, 1.3 MB)