Písecký svět

Jako starostka města jsem v roce 1990 pozvala K. Schwarzenberga a jeho manželku na návštěvu Písku. Přijeli 15.7.1990 v neděli odpoledne. Na otázku, čím mně a městu mohou pomoci, jsem těžko hledala odpověď. Ale osud zcela ochrnutého mladého člověka, "uvězněného" ve třetím poschodí domu bez výtahu, odkázaného na pomoc jeho maminky (pracující uklízečky) a staršího bratra, mně připadal tak závažný, že jsem jim tento svůj požadavek přednesla. Došli jsme (neohlášeni) za postiženým, doktorka Schwarzenbergová se seznámila s jeho stavem a ihned na místě se oba rozhodli, že bude na jejich náklady hospitalizován v rehabilitačním centru Landessonder - Stolalpe. Měla jsem pouze zajistit převoz postiženého. Vše bylo připraveno na 26.8.1990, postižený se začal učit německy a žít v naději!

Krátce před svým převozem do rehabilitačního centra postižený muž zemřel. Asi to tak mělo být. Toto bylo hlavním důvodem, proč jsem volila Karla Schwarzenberga. Ctím u něho nadhled, soucítění, smysl pro humor. Jsem vděčna osudu, že jsem takové lidi potkala a navázala s nimi osobní kontakt.

A s novým panem prezidentem se porovnám po svém.....

Kupuju si poštovní známky s kytičkami, doma si nevyvěšuji portréty státníků a na televizi se moc nedívám.

MVDr. Věnceslava Skřivánková