Přihlášení

Přírodní remíz překáží stavbě stezky, možná někdo jednou vysadí náhradní

11. 12. 2022 | Michaela Šťastná | Diskuze (1) | Vaše názory

U jednoho z bodů k projednání na pondělním zasedání rady města se ještě před jeho projednáním dá zároveň už i bilancovat v souvislosti s věcmi již uplynulými. Není v tom žádná záhada, bod se týká totiž zeleně města či spíše scházející zeleně města. Máme za sebou dva ročníky participativního rozpočtu, do kterých bylo navrženo doplnění zeleně města s upřednostněním významu zeleně pro život fauny a hmyzu. V jednom případě se jednalo o květinový pás, v dalším o vysazení remízu. Obojí realizace stála město něco peněz z rozpočtu. A nyní se bude jednat o zničení remízu, který město nestál ani korunu.

   Zcela zdarma roste jeden remíz vytvořený přírodou v okolí Klášterských rybníků. Je zcela jistě po celou dobu obýván faunou, které slouží jako potravní zásobárna a zrovna tak za stejným účelem jej využívá i hmyzí osazenstvo. My, lidé, tento remíz, který zdarma vytvořila příroda, zlikvidujeme. Zlikvidujeme potravní zázemí několika živočišným druhům a postavíme si tam stezku. Ovšem, náhrada za zrušený přírodní remíz tu je, ale sami můžete porovnat, jak užitečná ta náhrada vlastně bude!

 

   V bodě Návrh zadání veřejné zakázky: „Cesta ke Klášterským rybníkům etapa II.” se uvádí:

Předmětem zakázky je výstavba nové pěší trasy ke Klášterským rybníkům, nacházející se v katastru obcí Smrkovice, Semice a města Písek. Cesta se napojuje na stávající stezku pro chodce a cyklisty vedoucí mezi obcí Smrkovice a městem Písek a končí stávající lávkou u Velkého Klášterského rybníku. Celková délka činí 780,74 m. Součástí stavby je i výsadba nové zeleně. Celkem bude vysázeno 30 ks stromů a 25 ks keřů. Dojde i ke kácení cca 450 m2 keřovitých porostů s menšími stromy a nálety do obvodu 80 cm ve výšce 1,3 m nad zemí. Jedná se o náletové a neudržované porosty a malé dřeviny rostoucí mimo les (růže šípková, bez černý, vrba). Dále dojde ke kácení 3 stromů s obvodem kmínku nad 80 cm ve výšce 1,3 m nad zemí, jedná se o třešně ptačí. Kácení proběhne do konce března v období takzvaného vegetačního klidu.

https://www.mesto-pisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=48097

 

   Pokud bude vykáceno 450 m2 keřovitých porostů s neuvedeným počtem malých stromů, šípkové růže, bezinky a 3kusy PTAČÍ třešně a spokojíme se s náhradou 30 stromů a 25 keřů NEURČENÝCH druhů, tak jsme to té přírodě teda nandali, jak za peníze dovedeme to zničené zase nahradit! Neuvedeme jakými druhy keřů nahradíme bezinku a šípek, ani ty ptačí třešně, ačkoliv srovnatelnou náhradou je zase bezinka, šípek a ptačí třešeň, to je jasné i dětem ve škole. Sice na jaře nebude v lokalitě potrava pro živočichy, kteří tu žijí, ani hmyz se nenají, ale vysadíme jim sem něco málo nového, nejspíš pro naše kraje nepůvodního (svitel latnatý, japonská třešeň, katalpa … )

Nejspíš nám vůbec nic neříká sousloví ZTRÁTA BIODIVERZITY, ono to třeba jednou bude také kvést a něco plodit. Nebo taky ne, no co už.

    A že zmizí remíz, který tu byl zadarmo a navíc, s ohledem na druhové složení, byl velice užitečný?

To přece vůbec nevadí, za rok se třeba bude zase v rámci PARO někde realizovat výsadba nějakého remízu, který vysadí lidé, kteří chtějí pomoci přírodě! Město do projektu investuje nějaký ten statisíc a všichni se pochválí v nějaké zprávě nebo videjíčku!

   Jo jo, tomu říkám protichůdnosti. Tak hlavně že máme dost těch peněz. A já bych investovala ještě do cedulí podél této stezky. Bylo by to hodně cedulí s přesným popisem, co všechno jsme kvůli takto provedené stezce zničili; a čím a hlavně za kolik jsme to podél té stezky „nahradili“.

   Cedule by všem uživatelům měly navždy připomínat, jak se město –my lidé – při prosazování svých plánů chováme. A jak při tom rozhazujeme peníze na zničení a „znovuobnovení“ zničeného (I. etapa – 2 375 411,- Kč bez DPH a II. etapa – 2 670 849,- Kč bez DPH).

 

P.S. – Úryvek z článku:

Například původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh lavalův jen 3 druhům. Dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen 7 druhům. A například původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen 2 ptačí druhy. Plody z keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a v zimě.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/proc-ptaci-ve-mestech-stradaji-kvuli-sazeni-exotickych-drevin-v-parcich

- A že se jedná o problém neřešený,diverzita ptáků a hmyzu, může podpořit i tento článek:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome


 

 

0
0

Diskuze k článku +

13. 12. 2022 (20:03)  –  Bc. Ladislav Douša, DiS.

0
0

Jestli všude vůkol nebude jen tráva a beton, je šance, že se remíz obnoví přirozenou cestou časem sám.

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.