Písecký svět

   Obecně závazná vyhláška o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitých věcí bude od příštího roku změněna díky patnácti zastupiteli tímto bodem:

Čl. 3 Místní koeficient

Místní koeficient se pro celé území města Písek stanoví ve výši 1,4, kterým se násobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou pozemků uvedených v § 5 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí.

Tak rozhodla koalice spolu s bývalým místostarostou. Návrh usnesení  JUDr. Knota – navrhuje odložit do doby přijetí nové právní úpravy zákonodárcem byl podpořen pouze počtem 9 zastupitelů, viz přiložený obrázek.

   Z diskuze k bodu jsme se v září roku 2023 dozvěděli, že město potřebuje navýšit daň z nemovitostí, hlavně pro zvyšující náklady města, stavby jsou mnohonásobně dražší, energie jakbysmet. Zatímco do září byla veřejnost téměř neustále ujišťována, že město je bohaté, má spoustu peněz na účtu a může si dovolit navyšovat schodek rozpočtu a plýtvat na kdejaký podivný projekt, v září se to láme a město potřebuje víc peněz. V diskuzi zcela správně zaznělo:

Bc. Černý – navrhuje zkontrolovat všechny smlouvy o nájmu, např. smlouva s Čedokem v čp. 1 je stále za nižší cenu.

P. Anděl – město by mělo generovat zisky tam, kde je to možné. Např. valorizovat ceny u kamenolomu. Proč se negeneruje více fin. prostředků z pronájmů nemovitostí?

   Samozřejmě, město přistupuje k navýšení daně z nemovitostí v době, která není pro občana zrovna přívětivá a město před tímto rozhodnutím neprověřilo jiné možnosti navýšení zisku do rozpočtu města. Píšu město, ale lze konkretizovat spíš na vedení města. Namísto revize vlastního způsobu hospodaření se vedení města vydalo cestou nabývání zisku prostřednictvím navyšování daní, jak vyplývá z komentáře:

Uvedl p. Soumar. Ukázal na prezentaci, proč město přistoupilo k návrhu na zvýšení koeficientu. Vyhláška v současném stavu platí od r. 2010. Jde o 100 % příjem obce. Vysvětlil skladbu daně, koeficient je nastaven na nejnižší úrovni. Uvedl příklad výpočtu dle navýšeného koeficientu u bytu 3 + 1 na sídlišti. Nárůst je odvozen i od průměrného růstu mezd i důchodů. Město při plánování investičních akcí musí rovněž počítat s navýšením cen u všech prací a materiálů.

   Prezentace promítaná a komentovaná místostarostou totiž počítá s průměry mezd a důchodů v celorepublikovém měřítku, místostarosta tak uvedl, že důchody jsou v průměrné výši 20 tisíc korun, tedy důchodci na tu daň peníze mají. Výše mezd byla uvedena v průměru 43 tisíce korun, takže i lidé v produktivním věku peníze na daně mají. Průměrovat příjmy přímo na město Písek prý není potřeba:

P. Soumar – růst průměrné mzdy je stejný v celé republice, stejně jako výše důchodů. Podle těchto zjištění mají lidé asi hodně peněz, danění nemovitostí ve vyšším koeficientu městem je na světě. (Prezentace neinformovala o průměrném příjmu domácností v tomto roce, ani neuváděla počet domácností žijících na hranici chudoby nebo zcela chudých, zřejmě v těch průměrech v Písku neexistují, ovšem i jich, byť nemusí vlastnit nemovitost, se toto navýšení daně zprostředkovaně dotýká).

   A teď podle zápisu ty uváděné důvody, proč se má pokladna začít hnedka plnit víc:

JUDr. Průša – navýšení daně je navrženo i z důvodu, aby město mohlo reagovat na navýšení cen za služby a budování věcí ve veřejném zájmu. Jde stále o finanční prostředky lidí, tedy nás všech.

Ing. Hladík – navýšení koeficientu se týká především vlastníků bytů a domů, jde o roční poplatek. Návrh na zvýšení koeficientu podpoří.

   Nemá cenu rozebírat argumentaci důvodů, proč chce část zvolených navýšit daň z nemovitosti. Nenašli bychom vysvětlení ani v prezentaci návrhu, ani v diskuzi, naopak, argument o školských zařízeních a potřebné péči odváděl od podstaty věci a další argumentace pro zvýšení daně vlastně poukazovala na neprověřené hospodaření města ohledně úspor nebo navýšení zisku.

   A protože téma daně z nemovitosti není jednoduchá záležitost a dotýká se i voličů ve městě, velice se přikláním k tomu, co zmínil v diskuzi Ing. Bc. M. Krejča v tom smyslu, že občanům by měli zvolení vysvětlit, co taková daň vlastně je, proč ji město vybírá a jak následně vybrané peníze jako řádný hospodář použije. Argument navrhovatele, že zvolení rozumí těm věcem nejlépe a v zájmu občanů a rozpočtu rozhodují (asi nejlépe) a poprosil by nepřesvědčovat občany aby zaplatily lépe, je směsicí jistého druhu arogance. Zcela správně zaznělo od Mgr. K. Polácha, že daň z nemovitosti je povinná platba majitelů nemovitostí, v případě jejího nezaplacení nastupuje proces exekuce a v důsledku může poplatník o nemovitost exekucí přijít.

   Rozpočet města je tedy navyšován povinnou daní bez povinného určení přímého využití takto získaných peněz a to víc bych se velice přimlouvala za to, aby se voliči mohli sami vyjádřit, jak jsou navýšením daně z nemovitosti svými zvolenými zástupci srozuměni!

Ať radnice uspořádá anketu dostupnou všem obyvatelům města k projevení vůle strpět navýšení místní daně z nemovitých věcí a podle výsledku může ještě napravit rozhodnutí 15 zastupitelů a tento článek v Obecně závazné vyhlášce do konce roku zrušit.

P.S. Pokud vydržíte vyposlechnout celou diskuzi, 16 – Návrh Obecně závazné vyhlášky o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitých věcí, dozvíte se mnohem víc detailů, než ze zápisu: http://bitest.videostream.sk/pisek/archiv/20230914/index.html

Fotogalerie k článku