Poprask kolem laviček
Za všechny změny k lepšímu jsem logicky ráda a kdo by nebyl. Jen mi občas dělá potíže radovat se z věcí, které mají být v jedenadvacátém století naprostou samozřejmostí. Poslední dobou se mediálně oslavuje doslova každá opravená lavička ve městě. Přidala bych se ke všeobecnému veselí také, jenže mi to nějak nejde. Lavičky mají procházet stálou údržbou a stejně tak ostatní mobiliář města, opravy mají probíhat zcela automaticky. Myslím, že péče o majetek patří k jisté vyspělosti města, k jeho kultuře, navíc jsou opravy každoročně nárokovány do rozpočtu města.
Jsem ráda za opravené lavičky, zároveň jsem překvapena chlubnými příspěvky na webu města a u vedení města na sociálních sítí s každou lavičkou či u odpadkového koše. Vedení města a většina radních byla v minulém volebním období součástí zastupitelstva města. Jako zastupitelé se o lavičky myslím extra nezajímali, protože s naprostým klidem odsouhlasili přesun peněz určených na opravy laviček do jiné části rozpočtu města. Víte že položka na opravu laviček ve městě je několik let ve stejné výši – 200 tisíc korun na rok. O navýšení položky do rozpočtu nepožádal žádný zastupitel i přesto, že se občané i na sociálních sítích opravy laviček (veřejného osvětlení, košů …) doprošovali.
To byla přece práce zastupitelů, starat se o město a o investice do majetku města, přesto tuhle práci nevykonávali jako zastupitelé ohledně mobiliáře zcela. Nechci se plést, ale nevzpomenu si, že by třeba současný starosta města za stav laviček ve městě interpeloval na zasedáních ZM.
Z toho usuzuji, že k dlouhodobému zanedbání péče o mobiliář města došlo zaviněním i těch zastupitelů, kteří se dnes každou opravenou lavičkou chlubí na sociálních sítích. Potřebu se chlubit něčím, co je po čtyři nebo více let zanedbávali, neumím pochopit, ani se z toho se radovat nedokážu. Ještě víc k zamyšlení je, že se zvolení chlubí počiny, které se ve „zdravém“ městě dějí automaticky a bez ovací, protože se jedná o běžnou údržbu. U nás je nová lavička dokumentována pomalu jako boží zjevení.
Je dobré pochválit ty, kteří se na opravě laviček podílí, to rozhodně. Obyvatelům města veškerý opravený mobiliář srdečně přeji, jen si při psaní těch pochvalných komentářů směrem k politikům (jakože „dobrá práce“) připusťte celou situaci, ať se z toho neustálého potlesku u fotky lavičky nestane prostá klaka s povrchním podtextem.
Diskuze k článku 
Jistě by byla zajímavá analýza, jestli je z ekonomického hlediska výhodnější nechat věci nebo objekty sloužit až do jejich úplného dosloužení a pak je pořídit nebo postavit znovu, a nebo jestli je výhodnější prodloužit jejich životnost průběžnou údržbou. Někdy se nechá objekt zchátrat tak, že už není opravitelný a na nový nejsou peníze. Například venkovní bazén snad není nutné ani připomínat.
A tak jen, že v ulici Smrkovická na sídlišti Jih se už s konečnou platností vytratily čáry označující jednotlivá parkovací stání a začíná se parkovat halabala tak, jak se parkovávalo dříve. Na místě, kam by se vešlo třeba osm aut, je jich zarkováno jen pět. Tři auta… taková prkotina nestojí ani za řeč.
A tak ta původní investice "vybledla" bez dalšího užitku. Pokud by mělo dojít k obnovení parkovacího značení, bude se nejspíš muset znovu zaměřit. Asi vyšší náklady. Přitom stačilo včas nakreslit třeba jen metrové čáry na konci těch původních. Na očištěný asfalt samozřejmě. To aby nový nátěr vydržel déle, než ten dosluhující.
Takovému přístupu se, tuším, dřív říkávalo péče řádného hodpodáře. Někteří lidé se takto o svůj majetek starají i dnes.
Taková analýza možná pro lavičky na sídlištích existuje, když se o ně nedbá po desetiletí. Vtip.
Takové schvalování rozpočtu města velikosti Písku bývá zařazeno do zasedání o vysokém počtu dalších bodů a zastupitelé zřejmě proto nevěnují jednotlivým položkám rozpočtu tolik času při jeho schvalování, aby neseděli na zasedání do noci. Je tu mizivá možnost, že se všichni sešli někdy před zasedáním, nějakou debatu učinili a na zasedání pak už veřejně nemají co říci, což tak trochu popírá logiku aktu veřejného projednání. Nejen k lavičkám.
Ach ty čáry na silnicích! Nejen na parkovištích chybí a prostě chybět budou, protože zrovinka tady se šetří. Vloni v listopadu se občan ptal, kdy bude obnoveno značení přechodu pro chodce v Harantově ulici k sídlišti Dr. M. Horákové a vedoucí odboru dopravy mu odpověděl, že se tak stane až po opravě celé křižovatky! A opravdu, žádné obnovení čar se nekoná!!!
Co na tom, že tudy chodí děti do školy. Co na tom, že se připravuje revitalizace celé ulice. Prostě se skočí do části ulice, něco se opraví, postaví se semafory a teprve potom se přece namalují čáry, protože se chováme jako řádní hospodáři a nenamalujeme přechod a potom ho nebudeme s asfaltem za půl roku nebo za rok odstraňovat! Oprava prý proběhne letos. Že se provádí oprava (?) v ulici, která se bude za nějaký čas opravovat celá, to je ekonomické přece!
K čarám na parkovištích čerstvé vyjádření ze strany města neznám. Péči řádného hospodáře vnímá vedení města zřejmě jen pro účelové akce. Že je tato péče hospodáře dlouhodobě v různých částech města zanedbávána nám město oznamuje samo, ale nerdí se u toho.
Ovšem, kdyby byla ta péče řádná, nemohly by být používány pro některé akce argumenty o zanedbaných pozemcích, objektech, místech, které město zvelebí tím, že na jejich místě vybuduje třeba parkoviště nebo kemp či snad přestaví tělocvičnu (prý zanedbanou a navíc jedovatou) anebo zanedbané hřiště na skatepark!
Z toho by se tedy dalo dovodit, že se čáry vymezující parkovací místa ve Smrkovické ulici oživovat nebudou, protože se dá předpokládat, že se tam někdy v příštích dvaceti letech bude dělat nový asfaltový povrch.
Z obdobného důvodu se na sídlišti Jih zřejmě vůbec neudržovala lávka pro pěší k mateřské škole, protože se tušilo, že bude dotace na kryté schodiště a po několika letech dokonce i na serpentýnu pro rodiče s kočárky, aby nemuseli obcházet celý blok, nebo tlačit ten kočárek do svahu po rozblácené pěšině.
A nechal se shnít venkovní bazén, protože se počítá tak do padesáti let s bazénem kompletně novým, ale už bez toho venkovního. Sice je uprostřed města nemálo let nevyužitá plocha alespoň pro malé caparty, aby si mohli v těch pařácích trochu zadovádět v čisté vodě na dostupném a klidném místě, ale zase je to určitě ekonomické. A kdyz tedy tenkrát nebyly peníze na slunečníky, aby děti nemusely být po celou dobu na přímém slunci, mohlo tam už za ty roky vyrůst pár pěkných stromů. Zadarmo…
Přesně!
Vystihl jste to naprosto přesně, jestliže se nám dostává od města informací takových znění, nezbývá než dovodit co jim předcházelo a dojdeme stejného výsledku u mnoha akcí a projektů.
Stejně se dá dovodit spousta prodejů pozemků města, u dopravního hřiště město tušilo, že si pozemek jednou koupí a tak zůstalo po léta v klidu, své pozemky prodávalo a hřiště si samo nebudovalo; stejně tak nemovitostí, třeba U Honzíčka město snad i vědělo, že nikdy nebude mít schopné zastupitelstvo, které by vymyslelo co s budovou ve prospěch města a tak se několik let podporoval prodej až se to za půl darma prodalo.
Proto se všude ve městě staví dvouproudé silnice a žádný parkovací dům, protože se předpokládá zjednosměrnění těch ulic města kvůli parkování v jednom pruhu silnice.
A ty stromy vysazené s předstihem, aby začali plnit svou funkci, byly doporučeny i jako přirozená hluková bariera pro Žižkova kasárna podél přeložky. Už několik let tam mohla růst ta clona "zdarma". Jenže plán je odclonit přeložku nějakou tou budovou, aby se potom přišlo na to, že to nestačí a začalo se hledat řešení jiné …
Příkladů bychom našli fůru!
"by se tedy dalo dovodit, že se čáry vymezující parkovací místa ve Smrkovické ulici oživovat nebudou"
A hle! Čáry máry, dovození se nekoná.
Čáry parkovacích míst ve Smrkovické ulici jsou oživeny jedna radost. Auta stojí v jenom šiku.
Sluší se tedy pěkně poděkovat, což činím nejen za sebe, ale předpokládám i za sídlišťské motoristy.
Vypadá to, že je nakonec dobře, že zvolený zastupitel Mgr. Drnec postoupil svoje zastupitelství JUDr. Knotovi.