Písecký svět

   Město nám sice potom vysvětlí výčtem mnoha rozličných důvodů, proč byl strom pokácen, proč nebyl dříve ošetřován tak, aby nedošlo ke kácení, se ale nedozvíme. Nedozvíme se to ani v případě, kdy se dá strom zachránit, ale město pohodlněji zvolilo kácení. Nedozvíme se, proč náhradní strom za ten pokácený bude vysazen úplně v jiné části města nebo mimo město, tohle město nevysvětluje.

 

   Pokácením každého stromu přicházíme na mnoho let o výhody, které poskytoval v dané lokalitě nejen člověku. A pokud na místě starého neporoste nový strom, přicházíme o ty výhody navždy. Péče o stromy má být prováděna trvale, po celý jejich život, já se domnívám, že péče o vzrostlé stromy ve městě se omezuje jen na některé výkony, mezi nimiž případná „léčba“. Výdaje na běžnou péči o vzrostlý strom jsou prý nižší, než výdaje o mladý vysazený strom, takže ve financích bych příčinu nehledala. No nic, to jsou fakta, která nechce nikdo číst, přemýšlet nad nimi už vůbec ne. Jen si myslím, že je dobré je připomínat, aspoň v menších dávkách, co čtenář unese a občas přidat nějaký příklad toho, jak si město samo přidělává práci a výdaje novou výsadbou za stromy, které tu s námi mohli ještě žít.

 

   Mezi příklady přidám jeden čerstvý. Minulý týden byla pokácena vrba na sídlišti, vrba patří mezi stromy, co se ze zimního spánku budí dříve, než jak určují zimní spánek dřevin úřady, takže větve měla vrba již olistěné. A k pokácení se od města dozvíme:

Dotazy občanů > kácení stromu (č. 2245016) 26.3.2025

Dobrý den,

prosím o odpověď, proč byla pokácena krásná zdravá vrba v ulici Dr. M. Horákové u průchodu k mateřské škole. Děkuji za odpověď.

                               Odpověď: Petra Měšťanová, DiS. (Diskuzní fórum) 1.4.2025 kácení stromu (č. 2245073)

Dobrý den, během kontroly dané lokality byly u stromu od kořenových náběhů až po korunu pozorovány ve velkém plodnice dřevokazné houby – ohňovce obecného (Phellinus igniarius). Ohňovec je dřevokaznou houbou způsobující bílou hnilobu dřeva, která má významný vliv na jeho pevnost. Výskyt bílé hniloby je tedy rizikovým faktorem, který extrémně zvyšuje pravděpodobnost zlomu dřeva. Proto z důvodu zajištění provozní bezpečnosti bylo nezbytné dřevinu ze stanoviště odstranit, jelikož u ní existovalo vážné riziko statického selhání zapříčiněného expanzivním šířením podhoubí uvedené dřevokazné houby, a to v důsledku způsobené změny pevnosti dřeva

Ing. Ondřej Kofroň, koordinátor městské zeleně

 

   Tak jo, odpověď je tu fundovaná. Já s ní spokojená nejsem. Neviděla jsem to napadení houbou, ale strom jsem nikdy za tím účelem nezkoumala, takže mi nezbývá než uvěřit uvedenému. Pozastavím se nad výrokem: během kontroly dané lokality byly u stromu od kořenových náběhů až po korunu pozorovány ve velkém plodnice dřevokazné houby – ohňovce obecného…

   Téhle houbě trvá několik let, než vyroste jedna plodnice, potom další a další … na vrbě se prý vyskytovaly plodnice po celé její výšce, pak mi nezbývá se ptát, jak často jsou prováděny kontroly vzrostlých stromů v rámci péče o zeleň města, když tuhle vrbu obrostla houba docela! Houba prý napadá porušená místa stromu – třeba po ulomené větvi a pak se rozrůstá, napadení stromu houbou lze rozpoznat. Opět mi vychází nedostatečná péče o strom např. kontrolou, která by včas zachytila napadení stromu houbou. Já tady tím pádem čtu, že kontrola dané lokality neprobíhá často (jinak by houba několik let po stromě nerostla). I kontrola zdravotního stavu vzrostlých stromů je péče. A že je vzrostlých stromů ve městě moc a kdo to má kontrolovat? Nevím jistě, já zeleň do péče svěřenu nemám, od toho jsou tu příslušný odbor MÚ a MS Písek.

 

   O tuhle vrbu nikdo dlouho nepečoval, protože kdyby ano, tak se dalo zabránit šíření houby po celém stromě v jejím začátku, aniž by se strom musel pokácet (a věřím „řečem“, že vrbě byly nedávno ořezávány větve nad chodníkem – že lidem vadily – a nikdo si nevšiml, že na vrbě roste houba, hodně moc hub a neřešil to?). A že se tahle vrba mohla včasnou péčí zachránit, o tom nemá cenu debatovat, příklady upřednostnění léčby stejně napadených vrb před kácením lze ověřit v jiných obcích (opět poradí Google).

Z mého pohledu přišlo město o tuhle krásnou vrbu z důvodu nedostatečné péče o vzrostlý strom.

 

   Já jarní probouzení přírody úplně neprožívám, ale přesto si nemohu nevšimnout změny ve svém okolí. Nedávno razantně ořezané keře nekvetou. Mám na mysli keře lidově zvané zlatý déšť. Zůstanu na sídlišti, zatímco jindy tu byl touhle dobou žlutě rozkvetlý snad každý druhý keř až po Rokycanovu ulici, dneska tu trčí holé větve keřů. Jasně, všichni jsme zahradníci, chytří jsme jak Google, radit našim zahradníkům, to by nám šlo!

   Jenže při pohledu na ty holé větve si troufám tvrdit, že to předjarní vyřezání keřů zlatého deště (a dodnes se můžete pokochat pohledem na čistotu řezů, kdy větev je zalomená i několik centimetrů) na sídlišti keřům neprospělo! A Google, ten mi poradí, kdy se tenhle keř má upravovat, abych se jako mohla „chytře“ vypisovat o práci povolaných (provedení ořezu keřů) v zimě namísto časného léta (no jo, to by zas museli dávat pozor na hnízdící ptáky) … no, často čteme, že město Písek je ve všem napřed … tak i úprava keřů ve městě …

   Jasně, že se já pohledem na okolí nepokochám krásou rozkvetlých keřů je můj problém, není to důvod změny provádění péče o zeleň městem, to chápu. A že já ty kvetoucí keře považuji nejen za lidskému oku lahodící, ale i za zdroj časné potravy pro hmyz, o kterou hmyz tím ořezáním keřů bez náhrady přišel, bude zase problém pouze můj (a problém toho hmyzu, co se letos nenapase, ale nedovede o tom psát).