Plíživý konec škol v centru Písku
Dříve se pro školy stavěly paláce, dnes nechceme dávat peníze ani na jejich provoz. Spolu s vystěhováváním vzdělávacích institucí ztrácí centrum města svou vitalitu.
Ve svém posledním komentáři jsem kritizoval stěhování Základní umělecké školy z centra Písku. Ponechám stranou úsměvnou reakci paní ředitelky Kudrlové v Píseckých postřezích, že ona je vlastně bezmocný člověk, kterého k celé akci jaksi donutily okolnosti. Chtěl bych místo toho upozornit na širší fenomén, jehož je dění kolem ZUŠ součástí: totiž vystěhovávání výchovně-vzdělávacích institucí z centra.
Nejprve to byla základní škola na Alšově náměstí, teď zde v rychlém sledu končí právě ZUŠ a také Obchodní akademie. Před dvěma roky pak na tomto serveru proběhla diskuze o hrozbě stěhování skautů z pod Putimské brány na panelákové sídliště. Sledujeme zde pomalý, celkem nenápadný, ale o to závažnější proces, který centrum města v dlouhodobém horizontu připravuje o jeho vitalitu.
Opakovaným a zhoubným argumentem pro stěhování škol jsou přitom vysoké náklady na energie a nájem v historických budovách. Odpovědná místa mají vždy plná ústa nutnosti „optimalizace“, ale přitom se za společným rozhodováním (jednotlivci nikdy za nic nemůžou) skrývá neochota platit za něco, co nepřináší okamžitý zisk – v tomto případě je to vzdělávání a udržování ducha místa.
Vždycky, když slyším řeči o nedostatku peněz na provoz té a té školy v té a té lokalitě, uvědomím si, kam až jsme se ve svém technicistním smýšlení posunuli od doby, kdy tady před sto lety v Písku vznikaly takové paláce, jako jsou budovy základních škol Husova nebo Masarykova. Ano – dříve se pro školy stavěly bezmála královské paláce, dnes nejsou (= nechceme dávat) peníze ani na jejich opravu a provoz. Dnes se totiž například najde 300 (!) milionů na nový akvapark, ale postavit za to třeba novou, špičkově architektonicky navrženou budovu pro ZUŠ, na to nikdo ani nepomyslí.
Při takové logice se samozřejmě vyplatí vystěhovat všechny veřejné instituce do úspornějších budov, které – hleďme – se nacházejí převážně mimo centrum města. Stěhujeme národní divadla do paneláků. V centrech nám pak zůstanou jen obchody, kanceláře a banky, které si za dobrou adresu z nějakých "záhadných" důvodů jsou ochotny připlatit.
Diskuze k článku 
Možná si mnozí vybaví poměrně vylidněné centrum města devadesátých let, když jej opanovaly bankovní domy.
Když jsem šel dnes tou Putimskou branou, rozléhal se tam z okna klavír za mnou. Kdoví, co se tam bude rozléhat zítra. Možná nějaké hlaholy obouchaných či rozhodných starostů víc, než si myslíme.
Pak jsem se pod hradbami podíval na tu zanedbanou díru v zemi, co dřív bývala venkovním bazénem, a poněkud se mi ujasnil převažující způsob myšlení našich radních. Hlavně, že se uspořilo průběžně pár milionů na pravidelnou údržbu. Že to může časem znamenat i několik desítek milionů na uvedení objektu do alespoň trošku provozovatelného stavu, už nejspíš nikoho nezajímá.
Komu jen dám ten svůj hlas příští rok? Nejspíš pošlu esemesku nějaké superstááár nebo marně hledanému talentu.
Od té, poměrně nedávné doby, kdy jsem se dozvěděl, že se má základní umělecká škola, do které docházejí docela malé dětičky, stěhovat do Nádražní ulice, došlo na té křižovatce, co vím, k nejméně čtyřem dopravním nehodám. Při jedné z nich bylo to největší ze tří postižených aut vyvaleno až na chodníku.
Asi by měly děti do houslí docházet v reflexních vestičkách a na futrálcích by měly mít odrazky. A také mne napadlo, kde až budou muset parkovat rodiče, které je tam budou případně přivážet a odvážet.