Pítka, krmítka, budky mají jiná města už dávno
Ačkoliv je ještě jaro a nevíme, jak bohaté na dešťové srážky bude léto, vracím se k tématu zřizování pítek pro živočichy v prostoru města. Vodu potřebuje každý živý organismus. Jak si dostatek vody zařizuje člověk, to víme. Většinu z nás nezajímá, jak k vodě přijdou živočichové, kteří s námi žijí ve městě. Jsou však města, kde jim není lhostejno, jak se u nich k vodě dostane ptactvo, hmyz anebo ježci, nejběžnější zástupci živočichů žijících ve městech.
Některá města dělají ještě něco navíc, starají se těmto živočichům i o místa, kde žijí, tedy především kde hnízdí anebo přezimují. Patřím mezi ty, komu na tom také záleží, a zjistila jsem, že se v našem městě v tomhle dělá opravdu jen minimum možného.
Podrobněji jsem to již popsala ve svém příspěvku http://www.piseckysvet.cz/zivotni-prostor/kde-jsme-o-skok-pozadu.
Ale pro vás, co to číst nechcete, ve zkratce – navrhla jsem umístění pítek, krmítek a budek v městském prostoru(na pozemcích města, převážně v zeleni) pro ptáky a drobné živočichy. Navrhla jsem umístění budek nejen pro ptáky v těch částech města, kde došlo například ke kácení stromů, zateplení domů, vytrhání keřů a tím bylo lidmi znemožněno živočichům hnízdění a zazimování.
Navrhla jsem, aby tato pítka, krmítka a budky do prostoru města umístilo Město samo, aby byla například pítka a krmítka označena jako majetek města, stejně tak budky. Navrhla jsem to z jednoho prostého důvodu, a to je pořádek ve městě. A z jednoho menšího důvodu, jako projev toho, že Městu na těchto věcech záleží.
Svůj návrh jsem poslala Komisi pro životní prostředí, ta jej projednala tak, jak popisuji v dřívějším článku, ale komise jsou jen poradním orgánem rady města a tak mě zajímalo stanovisko vedení města.
< Vážená paní Šťastná,
v návaznosti na Vaše dotazy, vznesené na jednání zastupitelstva města Písku dne 04.03.2021, Vám k bodu 2) „Připomínky občanů“ zasíláme touto cestou následující odpovědi:
- bude odbor ŽP podnikat něco ve věci podnětu instalací pítek pro ptáky? Návrh byl projednán v komisi životního prostředí s tím, že k této věci na svém jednání komise nepřijala žádné konkrétní usnesení. Z diskuze vyplynulo, že pro rozhodnutí zda k přistoupit k instalaci pítek pro ptáky by bylo mimo jiné nutno zajistit stanovisko odborníka (ornitologa), a to s ohledem na komplexní posouzení zda je pro ptactvo v Písku a jeho okolí dostatek přírodních zdrojů vody, či nikoliv. K dalšímu projednání tohoto tématu vzhledem k nastalé epidemiologické situaci prozatím nedošlo. >
Když jsem dočetla tuto informaci, přemýšlela jsem, jak nazvat moje pocity. Jsem smutná, znechucená, pohoršená, rozčarovaná, naštvaná? Ne proto, že je to můj návrh a odezva na něj je jak u Komise ŽP, tak u samotného odboru ŽP z mého pohledu tristní (přeloženo žalostně trapný). Ale pro přístup samotný.
Vůbec vedlejší je, že můj dotaz takhle nezněl, a že mi odbor ŽP neodpovídá na to, zda se tím vůbec bude zabývat odbor sám, ale jen popisuje to, co probrala komise.
Zatímco v jiných městech jejich vedení vidí, že se nejen ptactvu nedostává vody a jednoduše nakoupí za pár peněz pár misek a rozmístí je po městě, u nás je k podobnému rozhodnutí třeba zajistit stanovisko odborníka, kterým nebude nikdo z odboru ŽP!
Zatímco jiná města ročně umístí na desítky hnízdních budek pro ptáky a další tvorečky, u nás jednání zastavila pandemie. Zatímco jinde je i tohle téma součástí péče o životní prostředí, u nás se o tom musí poradit s odborníkem. A na odboru ŽP tedy nepracují odborníci?
Proč pořídit pítka za peníze města? Protože každá plastová miska od soucitného občana nahrazující pítko je vlastně odpad občana uložený na pozemku města. Bude vadit při sečení trávy, při silnějším větru odletí, bude vadit estetice pohledu, i proto pítka s logem města umístěná na městem vytipovaném místě je nejlepší řešení ve všech ohledech.
Proč pořídit budky za peníze města? Stromy jsou majetkem města, nemám právo na ně něco věšet, přitloukat nebo přivazovat, mohla bych je poškodit, nakonec, mě by se také dotklo ničení mého majetku. Při údržbě nebo kácení stromů jsou hnízda odstraněna, stromy s dutinami jsou jako nebezpečné lidem pokáceny bez náhrady možnosti hnízdění. Město tím pádem ničí živočichům jejich prostor pro život, město by jej mělo nahradit. Ještě jsem nikde neslyšela ani nečetla zprávu typu:
* V lokalitě města došlo k pokácení několika stromů, na kterých žili ptáci, veverka, netopýr a plch a náhradou za zničená hnízda v důsledku kácení stromů město umístilo v okolí několik vhodných budek, které ta hnízda zvířatům nahradí*
Na sídlištích žije silná populace netopýrů, nebo rorýse, kteří po zateplení domů přichází o hnízda, zateplené fasády domů vyhledávají jako náhradu za dutiny stromů i jiní ptáci, kterým se jich v důsledku údržby zeleně města člověkem nedostává. Řešení umístěním budek jak na domy nebo jiná stanoviště (sloupy, zídky, sušáky…) je zde jistě žádoucí, z města i krajiny mizí přirozené hnízdní možnosti nejen pro ptáky.
Proč pořídit krmítka za peníze města? Ze stejných důvodů jako u pítek a budek, budou umístěna na pozemcích města, na vhodných místech, protože si je tam umístí samo město. Jednotný vzhled pítek, budek a krmítek by byl jen vylepšením pro tento počin.
Tak co s tím? Jakou cestou se vydá naše město? A co my, budeme nad tím mávat rukou a vymlouvat že momentálně řešíme jiné věci? Budeme se vymlouvat, že jsme sami tak nevzdělaní, že potřebujeme stanovisko odborníka (nebo odborníků, ornitolog tohle vše asi nedovysvětlí) a že nás nepřesvědčí ani postupy z jiných měst, jako třeba Prahy 12, Sedlčan, Trutnova, Mariánských Hor v Ostravě, Prahy 3, Brna, Pardubic, Horních Počernic, Příbrami, Jilemnice, Bakova nad Jizerou, Přelouče, Strakonic, Jihlavy, Třince, Klášterce nad Ohří, Havlíčkova Brodu, Plzně, Znojma, Nového Bydžova, Hustopečí, Buchlovic, Karlových Varů, Luhačovic, Mšena, Prachatic, Dvora Králové nad Labem, Ústí nad Labem, Hradce Králové, Vysoké nad Labem, Frenštátu pod Radhoštěm, Litomyšle, Náchoda, Mostu, Veselí nad Moravou, Brumova-Bylnice, Hlučína, Slavkova u Brna, Zlína a dalších mnoha obcí?(A pozor, v těchto městech se pítka, budky a krmítka umísťují bez výmluv na epidemii, stav nouze a podobné nesouvisející události.)
Má naše město na takovou akci dost peněz? Ano, má.
Já se tedy nevymlouvám na nic a podnět s návrhem podám jako občan znovu. Já nevěřím, že jsem jediná v celém městě, komu na ostatních tvorech žijících ve městě záleží.
Např.:
https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/trutnov-mesto-nove-ptaci-budky-20210122.html
https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/vodohospodari-umistili-v-okoli-rybniku-obora-ptaci-budky-20130701.html
https://www.ostravainfo.cz/cz/info/aktuality/878-ostrava-rozmisti-ptaci-budky-ve-meste.html
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/trutnov-ma-pres-200-ptacich-a-netopyrich-budek
Diskuze k článku 
Aniž bych cíleně zřizoval pítko pro ptáky, činím tak. A jak? Tím, že liji psovi vodu do misky. Jeho to moc nezajímá, ale ptáci přilétají pravidelně. Nepohrdnou ani jinou jeho stravou.
A proto jsem se zaměřila na veřejný prostor, který je hádám rozlohou větší, než ten u rodinných domků nebo vnitrobloků, prostor, kde nikdo nikomu vodu nepodá. Stejně jako Vy – anebo cíleně, lidé pomáhají ostatním živým tvorům najít zdroj vody na vlastním pozemku. Jistě, jsou výjimky, které kolem svého domu nesnesou nikoho jiného než sebe, ale spousta zahrad, dvorů a prostor u domů má svoje pítka a krmítka.
Jinak je tomu na sídlištích a v parcích. Fontány a studny zmizely, kaluže skoro nemáme, ale i v tomto prostoru žijí přinejmenším ptáci. Oni totiž mají jistou doletovou schopnost, hlavně v době hnízdění, nebo vzhledem k věku, tedy si nedoletí daleko k lidem, kteří pítko na zahradě mají.
A těmto lidem je na místě poděkovat za pítka, krmítka a budky, nebo za necílené poskytování vody jako u Vás, kterými zpříjemňují život živočichům žijícím v jejich zahradách. Teď ještě něco pro ty tvory, co žijí na "městském".