Písecký svět

   Přímo na zasedání ZM mu odpovídá místostarosta O. Veselý, nabízím to, co uvádí zápis, připojuji přepis z videozáznamu, ale ten není doslovný, při nejlepší vůli některá slůvka špatně slyším:

Zápis ze ZM-

J. Soumar – … žádá informaci o rozloze městem vlastněných polí, a zda u pachtů zjišťujeme, co se bude na pozemku pěstovat,

JUDr. Veselý- … v pachtovních smlouvách nejsou žádná konkrétní omezení

Videozáznam –

J. Soumar – … Rád bych požádal o informaci, zda se zjišťují rozlohy polí, zda si město klade podmínku u pachtů těchto polí, to znamená pronájmu, co se zde bude pěstovat. Doporučil bych zde jednu informaci a to je zde například, že jednou za 4 roky nechat ležet ladem a nepěstovat tam některé záležitosti a podobně, takže bych rád obdržel –pro jednoho občana.

JUDr. Veselý – … No pokud jde o pachty pachtovní smlouvy na zemědělskou půdu, mají svá specifika a v podstatě, když to řekneme zjednodušeně, chrání pachtýře, to znamená ty zemědělce. Do značné míry oni nesmí obecně vykonávat nic, co zhoršuje podmínky té půdy, ale jinak jsou poměrně bez omezení. Mohli bychom se pokoušet nějak je doštelovávat nebo do těch nových pachtovních smluv, které by se uzavírali, nějaké další povinnosti, otázka je, abychom něco propachtovali a místo zastupitelstva jsme nemuseli chodit obdělávat půdu. Protože samozřejmě je to práce jako každá jiná a samozřejmě zemědělec potřebuje na tom vydělávat a když mu třeba dáme ladem, tak nevím proč by nám platil pacht, když by z toho nic neměl vždy, pachtovní smlouvy mají svá specifika, když ten tazatel se obrátí jako na právníka nemám problém to vysvětlit, ale….

 

   Čas plynul, a bylo kolem tohoto tématu ticho. Ejhle, je tu 22. červen 2020 a RM města má jako bod 18) k projednání návrh na schválení vzorové smlouvy o zemědělském pachtu a odboru správy majetku se ukládá nahradit stávající pachtovní či nájemní smlouvy formou uzavření dodatků ke smlouvám.

   Proč to rozepisuji? Předně proto, že zřejmě nebýt zastupitele Josefa Soumara a jeho dotazu na zasedání ZM, pachty by se uzavíraly podle původní smlouvy nadále. Takže, až se jednou bude někdo vytahovat, že se o něco zasloužil … začátek hledejme zde.

   Nemyslím si, že jsme všichni zemědělci, abychom tušili, co je ve smlouvách dobře nebo špatně, poptala jsem se tedy povolanějších. A podle toho, co navržený dodatek obsahuje, nepůjde o žádnou převratnou změnu, ale pouhou aktualizaci ve vztahu k nově přijatým zákonům a nařízením.

   Tam, kde by se město mohlo vytáhnout (jako třeba zákaz glyfosátů a podobných postřiků) a do smlouvy dát tak něco opravdu zásadního, zůstává nepopsaný papír. A to, co je v dodatku napsáno, je vlastně aktualizace smlouvy podle nově vydaných – již platných zákonů nebo jen základní požadavky na zemědělce- obsahují je učebnice zemědělských škol. Mnohé z nich najdeme také v Situační a výhledová zpráva půda – eAGRI, v Metodická příručka pro praktickou ochranu ptáků v zemědělské krajině- autor Václav Zámečník, rok vydání 2013, jako Metodika AOPK ČR, nebo aktualizovaná Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy z roku 2016, vzor aktuální pachtovní smlouvy nabízí samotné MZe, zemědělská sdružení apod., takže žádná velká dřina takovou smlouvu navrhnout i v našem případě. A další příklady:

Zpráva z MZe – < … Tůně a mokřady budou totiž jednak evidovány, jednak budou chráněny na základě zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, a tato ochrana bude stálá, bez ohledu na měnící se priority dotační politiky. Lze jen připomenout, že smyslem zařazení těchto drobných vodních ploch do „zemědělských“ krajinných prvků je stav, kdy budou tyto plochy považovány za zemědělské plochy započítávané do výměry, na kterou lze čerpat dotace na plochu… V současné době si může každý zemědělec osázet své plochy jakoukoliv komoditou v libovolném rozsahu. Proto se často objevují monokulturní pole, což je patrné například u řepky. Ministerstvo zemědělství chce změnou pomoci půdě v boji s erozí i suchem. …>

Z tisku: „V případě větších pozemků bude nutné plochy monokultury oddělovat ochranným pásem, zatravněným nebo osetým pícninami, alespoň 22 metrů širokým. Další možností je na pozemku střídat několik plodin, každou na ploše nepřevyšující 30 hektarů,“ přiblížil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Změna se dotkne veškeré zemědělské půdy a zhruba tří tisíc zemědělců, kteří hospodaří na polích s celkovou výměrou přibližně milion hektarů. Zdroj:https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/ministerstvo-zemedelstvi-plocha-plodina-omezeni-eroze-voda-kritika-zemedelci.A191102_511730_zlin-zpravy_ras

 

  Rada města tedy projednala návrh na změnu v pachtování – ze zápisu RM:

v) Schválení vzorové smlouvy o zemědělském pachtu

Uvedla Ing. Trambová.

JUDr. Veselý –tento návrh kopíruje snahu, jak lépe hospodařit s vodou. Jsou připraveny nové smlouvy pro hospodaření na zemědělských pozemcích. Základem je hluboká orba, travnaté pásy, tvorba remízků apod. Nebudou se měnit všechny smlouvy o nájmu, pouze ty s větší plochou.

Ing. Hladík –snížilo se množství živočišné výroby, vše souvisí se vším. Bude to klást větší nároky na toho, kdo to bude kontrolovat.

JUDr. Veselý –kontrolu bude provádět odbor životního prostředí.

Ing. Franců –kolik takových pachtýřů přichází v úvahu?

JUDr. Veselý –jde o jednotky.

Ing. Trambová –navrhuje usnesení a).

Usnesení č. 360/20

Rada města Písku po projednání schvaluje vzorovou Smlouvu o zemědělském pachtu dle přílohy a ukládá odboru správy majetku nahradit stávající pachtovní či nájemní smlouvy formou uzavření dodatků ve znění dle přílohy.

 

   A bublina splaskla. Když tedy víme o tom, že smlouva je vlastně jen aktualizována v tom, co zákon ( MZe a další) káže, že smlouvy nebudou změněny u všech pachtýřů, je to vlastně jeden z nedůležitých bodů projednaných na RM, které se zařadí do tlustého šanonu – Aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

   Píseckou specialitou se stává přijetí polovičatých opatření k něčemu, co jinde buď už dávno a líp funguje anebo na 100% funguje. A další písecký prvek, za tu polovičatost se u nás uctivě děkuje vedení města.

   A pokud je někdo, jako já třeba, pobouřen pro tu polovičatost, neefektivnost, pro to obelhávání lidí; je ihned ostatními okřikován, aby byl spokojený aspoň s tím málem, aspoň s tím prvním krokem, aspoň tím začátkem, aspoň za to, že se něco děje; a neokřikují jej víc ti, kteří se tou polovičatostí zaštiťují pro další nečinnost ve funkcích, ale především ti z „lidu“, kteří také po takových změnách volali! U nás se ustálilo, že děkujeme za polotovary, spokojíme se drobky, vytváříme bubliny a ještě se tím všude chlubíme.

   Nevím proč tomu tak je a mrzí mě to u všech stejnou měrou, jako ta polovičatost rozhodnutí dělaných „pro lidi“, „pro přírodu“, „pro vodu“, „pro zeleň“, „pro zvířata“….

   Nepřeháním, protože na nově upraveném webu města je v rubrice Písek ňůws video, kde se třetí místostarosta chválí přijetím návrhu pachtovní smlouvy a dodatku k ní, přepis není doslovný, protože prostě některá slova neslyším:

… úprava pachtových smluv na zemědělské pozemky Bod v rámci---připravila kolegyně Trambová v rámci majetku, nicméně to je zásadní materiál, na kterým pracoval odbor životního prostředí, my jsme si vysledovali návrhy-- –-dohodli a shodla se i rada, že---pachtovní smlouvy tak, aby jsme –--díky nájemci-pachtýři, kteří mají vypachtované pozemky, zemědělské pozemky od města , tak aby na těch pozemcích hospodařili přírodě blízkým způsobem. Pro představu co to znamená, to znamená, že například chceme, aby tam probíhala hluboká orba, aby se primárně nehnojilo chemickými hnojivy, ale přírodními hnojivy, to znamená hnojem nebo zapravováním řekněme---do půdy---aby se vytvářely nové zóny pásy, které by zadržovaly vodu, anebo to taky znamená to že už dneska všichni mluví, že na pozemcích které jsou ohroženy erozí nesázely plodiny které erozi nebrání, jako je řepka a kukuřice, ale aby se tam sázely jiné vhodné plodiny.

Dneska jsme to schválili, teď bude probíhat na úrovni majetku---s našimi pachtýři a od příštího roku už bychom měli hospodařit přírodě blízkým způsobem to znamená –--přidali--- mezi ta města, která se rozhodla tímto způsobem hospodařit na té zemědělské půdě, a my doufáme, že budeme inspirovat další města, která se k nám připojí a také soukromé vlastníky, kteří propachtovávají zemědělskou půdu, protože ochrana zemědělské půdy je zájmem nás všech, jednak zabrání erozi, jednak zabrání zhoršování životního prostředí, zabrání rychlému odplouvání vody ale i zeminy z polí, takže to v důsledku znamená, že ta pole zůstanou úrodná a kvalitní. >

   Ochranu životního prostředí naštěstí mnohá jiná města chápou jako celek a mění podmínky u svých pachtovních smluv pořádně, tedy ne jen jako úlitbu proti další erozi půdy a splavování ornice z utužených polí, která pozemky činí vyčerpanými, protože si uvědomují, že všechno souvisí se vším a jedno opatření proti jednomu důsledku neochrání jejich pole. I pole a louky propachtované zemědělcům jsou totiž majetkem města a zastupitelé mají i zde povinnost řádného hospodáře.

   Podle mého není naše město tím nejlepším příkladem a doporučila bych ostatním podržet se vzoru města hlavního, které do toho jde pořádně i přes to, že na tom finančně prodělá, na rozdíl od Písku na jejich pole nemůže pachtýř čerpat dotace:

Web město Praha 10. března 2020, 10:46, PRAHA, Natálie Forsterová:

Velké lány budou rozděleny na malá pětihektarová políčka polními cestami, remízky a mezemi, na kterých se vysadí ovocné stromy. Pachtýři budou muset dodržovat přísné osevní postupy a střídat pěstované plodiny tak, aby se neopakovaly více let za sebou. Výrazně se upraví hnojení, znemožní se používání pesticidů. Kvalitu půdy pak chce metropole pravidelně kontrolovat pomocí odběrů půdních vzorků.

Pražané, občanská sdružení, ale především zemědělci mají nyní možnost se zapojit do soutěže na pronájem pražských polí. Hlavní město totiž takzvaně propachtuje 430 hektarů svých pozemků právě ekologickým zemědělcům. Cílem je zlepšit životní prostředí a pomoci v boji se suchem. "Očekáváme samozřejmě nižší výnos, protože ekologicky hospodařit v Praze bez státní podpory je složité a to si uvědomuje. Proto nepožadujeme žádnou minimální výši pachtu a také zemědělcům poskytneme podporu v odbytu ekologických produktů, " říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy. Pole ve vybraných lokalitách budou rozdělena na maximálně pětihektarové plochy na kterých pak následně zemědělci budou muset hospodařit podle předem stanovených pravidel. Mezi ta bude patřit například zákaz používání pesticidů a chemikálií nebo nutnost rozčlenit pozemek pomocí takzvaných travnatých mezí.

" Je to důležité pro tu krajinu. Dnes když má ta krajina 100 hektarů v jednom bloku, tak tam není žádný úkryt pro živočichy a zvěř," říká Dan Frantík, vedoucí oddělení péče o zeleň MHMP. Nové podmínky pro hospodaření na zemědělské půdě hlavního města vítá například i Česká zemědělská univerzita, která už nyní uvažuje o tom, že se do soutěže také zapojí. "Univerzita to vítá, protože jeden z těch pozemků je i blízko nás, " říká Radim Kotrba z České zemědělské univerzity. Pozemky, které Praha pronajme, budou rozděleny do celkem 37 bloků. Smlouvy zájemcům město nabídne na pět let. Jasno v tom, kolik zemědělců či sdružení se do této soutěže přihlásilo bude podle vedení magistrátu na jaře Praha nabídne svá pole ekologickým zemědělcům.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ekolist.cz Praha nabídne 430 hektarů svých polí pro ekologické zemědělství 10.3.2020 00:19 | PRAHA (ČTK)

 

Hlavní město takzvaně propachtuje 430 hektarů svých polí ekologickým zemědělcům.

Hlavní město takzvaně propachtuje 430 hektarů svých polí ekologickým zemědělcům. Cílem je zlepšit životní prostředí a pomoci v boji se suchem. Pole budou rozdělená na maximálně pětihektarové plochy a bude zakázané bude použití chemických přípravků. Novinářům to včera řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Ze zhruba 14.000 hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1460 hektarů. "Nové podmínky jsou postaveny na principu odpovědného přístupu ke krajině. V dnešní době klimatických změn a zásadního zhoršování kvality zemědělské půdy je důležité přijmout taková opatření, které nám pomohou v boji proti suchu a klimatickým změnám," řekl Hlubuček. Rozdělením polí vznikne necelých 30 kilometrů mezí, které budou sedm metrů široké. Některé z nich budou zatravněné, na dalších budou i stromy. "Meze budou sloužit živočichům i rostlinám, nebudou samoúčelné," řekl vedoucí magistrátního oddělení péče o zeleň Dan Frantík. Meze bude zakládat město a udržovat pachtýři. Pokud to nebudou chtít dělat, má město v záloze například chovatele, kteří o ně budou mít zájem.

Zemědělci budou muset dodržovat dané osevní postupy, tedy sled pěstovaných plodin. Nebude tak možné dva roky po sobě vysadit stejnou plodinu. Do osevního postupu bude zařazena také tzv. zlepšující plodina. Zakázáno bude použití pesticidů a upřednostněna organická hnojiva. Znovu bude použita hluboká orba. Pozemky, které město pronajme, budou rozděleny do 37 bloků, na které bude hledat zemědělce. Zájem chce mít magistrát zjištěný na jaře. Smlouvy zájemcům nabídne na pět let. Město podpoří zemědělce nižším pachtovným a zároveň může nabídnout možnost odbytu například ve školách. Velká pole byla již rozdělena u Dolních Počernic nebo ve Slivenci. Tam vznikla tři pole o šířce 30 metrů a na každém z nich je jiná plodina.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tisková zpráva Praha 12 – Praha 12 nabízí pokosenou trávu k využití i zemědělcům

… Díky výzvě Evy Tylové, místostarostky Prahy 12 si na pokosené trávě z městských trávníků a luk už pochutnávají první zvířata a je o ni velký zájem.

„Zároveň však došlo k tomu, že nás oslovují i zemědělci, kteří by měli zájem o trávu pro její zapracování do země. Tím totiž dojde ke zkypření a zúrodnění zeminy“, vysvětluje místostarostka Eva Tylová. Městská část se proto rozhodla nabízet pokosenou trávu i dalším zájemcům. Krom odvozu je také jednou z možností – po dohodě – vybraný úsek samostatně pokosit, ideálně lištovou sekačkou.

Pracovníci údržby zeleně každoročně pokosí tuny zelené hmoty, která většinou končí v kompostárně, dvanáctá městská část se proto rozhodla nabídnout trávu k dalšímu využití a to ať už pro zvířata, nebo přímo pro zemědělce. Zájemci o pokosenou trávu se mohou obrátit prostřednictvím e-mailu na tylova.eva@praha12.cz.

Zodpovídá: Bc. Eva Ingrid Antl Burianová Vytvořeno / změněno: 18.6.2019 / 18.6.2019

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18. května 2020 11:55 www.prazskypatriot.cz,

Praha nabízí pozemky pro ekologické hospodaření, zájemci se mohou ucházet do konce června

… Nezanedbatelným přínosem je též nemožnost používání pesticidů a herbicidů, výjimkou jsou insekticidy a fungicidy na přírodní bázi. Dále nelze používat anorganická minerální hnojiva a zakázána je dezikace (hubení nežádoucích plevelů). Díky tomuto zákazu používání chemie se ušetří až 1700 litrů pesticidů ročně. …

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Praha 12- Oficiální web městské části Cesta: Titulní stránka > Město a úřad

Praha 12 podporuje změny

… Podle místostarostky Evy Tylové si to Městská část Praha 12 velice dobře uvědomuje, a proto mění hospodaření na svých zemědělských pozemcích: „Pronajali jsme větší zemědělské pozemky pro ekologické hospodaření a agrolesnictví. Noví pachtýři jsou připravení provádět opatření pro zadržení vody v krajině, zlepšení kvality půdy a navýšení její schopnosti retence dešťových srážek. Agrolesnictví je nový obor, s řadou nových poznatků. Oslovili jsme proto odborníky, kteří se této problematice věnují. Jedním z nejvýznamnějších je doc. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D. z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a předseda Českého spolku pro agrolesnictví.“ …

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na závěr bych použila Motto:„Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat. Snad proto tak rádi mluvíme o rodné zemi; chceme se přidržet její stálosti. Jen se podívejte… jaká solidní a stálobarevná látka je naše půda: ta nás přetrvá…“ Karel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933

 

Ničíme si rodnou zemi a nyní je čas na nápravu, čas nejvyšší, který nesnese odklady a polovičatá usnesení.

 

Dokumenty k článku

• 18) Pronajmy pozemku_web(1).pdf (PDF, 6.0 MB)