Písecký svět

   V komentářích bylo k tomuto příspěvku vysvětleno, proč město strom nepokácí, jak autor příspěvku doporučoval, a to nejlépe okamžitě. Komentář k příspěvku ze strany odboru životního prostředí:

..strom neroste na pozemku města. Vlastník se k němu nemá.. za úřad již nějakou dobu řešíme a vlastníka budeme úředně vyzývat. Strom ale nemůžeme pokácet ani ke kácení vlastníka donutit. Bříza je jeho majetkem, do kterého nemůžeme zasahovat. Ze zákona je to tedy jeho zodpovědnost.“

 … okamžitě reagoval třetí místostarosta, z mého pohledu až hystericky:

„Necháme to spadnout na lidi? To nemáte v zákoně něco o obecném ohrožení nebo jinou možnost zásahu? Pozemek není oplocený , je veřejně přístupný a v blízkosti je dětské hřiště!“

   Nechci posuzovat možné nebezpečí od téhle břízy hrozící lidem nebo snad dětem. Faktem je, že na zemi zůstaly suché části stromu, popadané v důsledku vichru při bouřkách, v bouřkách nebývají hrající si děti na hřišti. Po takovém vichru a bouřkách byly po celém městě popadané větve stromů, dokonce ze stromů v majetku města.

   Spíš je zajímavá odpověď z odboru ŽP. V majetku města stojí na pozemcích města mnoho suchých stromů, které město roky neřeší, kdoví, jestli o nich ví. Naproti atrakcím na zmiňovaném dětském hřišti stojí suchá dřevina, ta nevadí ani autorovi příspěvku, ani komentujícím, ani třetímu místostarostovi, ačkoliv ten by opravdu mohl někoho na hřišti zranit, na rozdíl od té břízy. Na větvi jednoho stromu u hřiště je pověšená houpačka, tady hrozí nejen ulomení větve s následným zraněním dětí, ale i poškození dřeviny v majetku města a nikdo to z „města“ celý rok neřeší, ačkoliv je hřiště pravidelně kontrolováno Městskou policií.

   A komentář třetího místostarosty … no pardon, ale takových situací město samo způsobuje po celém městě mnoho neustále! Jen se nedostávají s fotkou na internet, kde by se k nim mohl vyjádřit i třetí místostarosta, tak jakoby tyhle situace ani nebyly. Město nechává roky schnout vzrostlé stromy ve vlastním majetku, a neřeší jejich stav do doby, než se začnou lámat a to si toho ještě musí někdo všimnout. Tady je hysterie na místě, přijít o vzrostlý strom je nejen škoda ekonomická, ale hlavně škoda na životním prostředí sídlišť, městských čtvrtí, parků anebo ulic města. Hystericky by se mělo reagovat při prvních známkách úhynu dřeviny, jenže to se tu neděje.

   Existuje jedna výjimka v pravidelné péči o dřeviny, o které vím, dům č.p. 1642 požívá zvláštní péči ze strany města. Nedávno zde byl pokácen zdravý vzrostlý strom, pravidelně jsou ořezávány statnější stromy v blízkosti domu, tenhle dům si přírodu blízko nepustí. Prý je ta péče prováděna na základě pravidelné údržby zeleně, včetně pokácení vzrostlého stromu, ale všichni víme, že nene. Pravidelná údržba zeleně by přece zachytila či snad řešila schnoucí stromy na sídlišti, včetně toho na nedalekém dětském hřišti, zachytila jen pokácení jiného vzrostlého, prý nebezpečného stromu stromu a ořezání vrby až „na hlavu“.

   Zveřejňování situací, které autoři považují za důležité kvituji jako dobrou věc. Zahubení všeho živého, z čeho autory příspěvků jímá strach nebo hysterie mi nepřipadá jako vhodné řešení, v konkrétním případě břízy dokonce zbytečné, strom ještě žije a i ty suché části byly také užitečné, což se těžko vysvětluje někomu reagujícímu v panice.

    Znám lidi, kteří se bojí přírody, všech živých tvorů, zeleně, jsou už takoví. Zatímco propadají hysterii z přírody, jakože ublíží jim nebo jejich dětem, zůstávají v klidu u závažnějších nebezpečí. Pokud zůstanu na stejném sídlišti, kde roste ta bříza, děti jsou tu po celý den ohroženy dopravou. Děti sídlištěm chodí do školy, do školky nebo tu bydlí, musí procházet místy, kde přes nevhodně zaparkovaná auta nevidí na silnici. Po celém sídlišti parkují řidiči nevhodně, bezpečně přejít ulici skoro nikde dítě nemůže. Auta na popud města mohou parkovat na chodníku v jednom z nejužších míst při cestě dětí do školy/ze školy, u výměníku, děti musí chodit po silnici za plného provozu. Od rána do večera hrozí dětem nebezpečí a pravděpodobnost kolize dítě versus auto je daleko vyšší, než že ho trefí suchá část břízy. Hysterie se tu nekoná, tady se čeká na neštěstí, řešení nevhodně parkujících aut se staví do roviny městem prapodivně vysvětlovaných potřeb majitelů aut, což je zase jiný příběh. Jen jsem chtěla tu úroveň hysterie vůči přírodě porovnat s hysterií vůči nástrojům v rukou člověka a toho, co člověk dělá.

   Příroda je hystericky vykreslena jako nebezpečí nejvyššího stupně pro děti, naproti tomu u neřešeného parkování po celém městě, z pohledu na bezpečnost dětí, jsou všichni v klidu.