O penězích, bazénu, lávce a umělé trávě…
Příspěvek do redakce pPíseckého světa doručila paní Ludmila Klecánová z Písku.
Slovo peníze je, myslím, nejfrekventovanějším slovem posledních několika let. Mám na něj téměř alergii, ale bohužel ho musím používat také. Myslím, že by nebylo od věci srovnat tři stavby, o kterých se uvažuje či uvažovalo v Písku, a také peníze, které to bude stát.
Nový plavecký bazén za cca 200 milionů, „Pleskotova“ lávka (na kterou město nemá prý zbytečné peníze) za cca 10–20 milionů a do třetice umělý povrch na fotbalové hřiště.
Kolika občanům města bude sloužit bazén? A opravdu v něm potřebujeme hodně teplou a slanou vodu? Kolik chlapců se bude prohánět na umělé trávě za přibližně osm milionů? A kolik lidí by asi užívalo po mnohá desetiletí novou lávku?
Podle mého mínění by byla lávka jednoznačně pro Písek nejpřínosnější. Vezměme v úvahu nový satelit za čtvrtí Svatý Václav,: tam je hodně mladých maminek s kočárky, které by jistě ocenily, že mohou přejít lávku a jet s kočárem dále pěknou lesní cestou k Zátavskému mostu. A pokud se podívám na druhou stranu řeky na Hradiště, tam by jistě také mnoho lidí rádo přešlo lávku, a mělo tak blízko na městskou plovárnu.
Předesílám, že nebydlím ani v jedné z výše jmenovaných lokalit, ale i já patřím k mnoha těm, kteří rádi chodí kolem řeky a rádi se vyhnou cestě kolem bývalého Jitexu a pod mosty. A to nemluvím o tom, že by lávka zkrášlila velmi pěkně zrekonstruovaný jez a jistě by byla lákadlem pro mnoho turistů, kteří by nám toto „vzdušné a lehkonohé“ spojení obou břehů záviděli.
Moc bych nám, píseckým občanům, přála, aby naši zastupitelé uvažovali v trochu dlouhodobější perspektivě a nezůstaly po jejich působení jen takové „pomníčky“, jako je předimenzovaný plavecký bazén a sešlapaný umělý trávník pro malé fotbalisty.
LUDMILA KLECÁNOVÁ, Písek
VYŠLO V DUBNOVÉM ČÍSLE PÍSECKÉHO SVĚTA.
