Písecký svět

   Momentálně by mě opravdu zajímalo, jak to v Písku myslíme se stromy. Ani ne tak my občané, ale pro odbor životního prostředí. Komise ŽP totiž na své květnové schůzce probírala i kácení stromů, které přišlo v návrhu odboru životního prostředí. Třeba kaštanů na Bakalářích.

   << Výměna starých stromů, které utlačují novou výsadbu na Bakalářích – Když se před několika lety kácely kaštany v lokalitě Na Bakalářích, nebylo povoleno pokácení 7 stromů a nové výsadby jsou již od počátku utlačovány těmito 7 stromy z původních výsadeb. K této problematice je k dispozici stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a na podzim letošního roku by se mělo rozhodovat o pokácení zbylých 7 stromů. K vydání rozhodnutí o pokácení bude potřeba stanovisko komise ŽP, proto již teď mohou členové komise ŽP předmětné stromy sledovat a na podzim učinit rozhodnutí.>>

   Četla jsem si to víckrát, a nechápu to. O kácení těch starších tehdy rozhodovali odborníci, novou výsadbu stromů prováděli odborníci, jak mohli odborníci od počátku dopustit, aby byla nová výsadba utlačována? A kde je ta studie, která nám oznámila, že zde byl vysazen nevhodný druh jírovce? A jak to prokrindáčka dělají jinde, kde není jen 7 "starých " stromů a nová výsadba přesto prosperuje, tedy není utlačována?

   Takže se pokácí 7 vzrostlých stromů, kvůli chybě člověka v minulosti, a rozhoduje se o tom zrovna v době, kdy je výsadba nových stromů velmi obtížná a určitě i náročnější na finance. Je totiž sucho, horko a ne jen letos. Proto se musí o stromy víc pečovat, to stojí víc úsilí, také víc peněz. Tím, že z místa zmizí košaté stromy, oteplí se dané místo, protože Bakaláře, to je plac vyložený kamenem, s malými ostrůvky zeleně, a ochlazuje jej pouze stín stromů. O kácení se rozhoduje zrovna v době, kdy město přišlo v důsledku sucha, vichru, mokrého sněhu a přemnoženého brouka o obrovské množství stromů. Člověku to při návštěvě města třeba ani nepřijde, ale kdyby se stromy pokácené v důsledku kalamit a zasadili na jedno místo, bylo by vidět jasně, o jak velké množství se jedná. Než se podaří vypiplat novou výsadbu, než doroste rozměrů stromů o které jsme přišli, potrvá to opravdu dlouho. Přesto si můžeme dovolit furiantství v podobě kácení.

   A aby nezůstalo jen u Bakalářů, počítá se s dalším kácením.

<< Výměna stromů s alergenním účinkem – Město Písek nesází žádné nové stromy s alergenními účinky. Na území města nebo v jeho okolí se samozřejmě mohou nacházet některé stromy s alergenními účinky, tyto stromy však nelze plošně vykácet. Tyto stromy budou nahrazovány postupně.>>

   Opravdu ráda bych se dozvěděla, které stromy jsou ty alergenní. Já sama nějakou tou alergií trpím, a chápu to tak, že je to můj problém, není to problém toho, na co jsem alergická. Protože jinak bych našla skupinu lidí se stejnou alergií a požadovala po městu, aby z města odstranil vše, co nám tu alergii způsobuje. Já jsem totiž člověk a podle mě se musí přizpůsobit všechno, i stromy, které mohou poskytovat domov jiným živým tvorům a být užitečnými na sto dalších způsobů. Jenže při návštěvě alergologické ordinace bychom zjistili, že těch alergií je nepřeberné množství a kdybychom chtěli vyhovět všem alergikům, třeba jen v našem městě, nestačili bychom se divit, co všechno by prošlo úpravami, nebo bylo odstraněno. Na druhou stranu, velké množství lidí trpí alergií na prach, snížení prašnosti ve městě by zase až tak nebylo úplně od věci. Jestli je tu někdo, kdo si potrpí na fakta podložená věděcky, je věděcky prokázáno: << Jedním z důvodů častějšího výskytu pylových alergií ve městech může být vliv znečištěného ovzduší, které zvyšuje alergenicitu přítomného pylu. Na tomto efektu se může podílet oxid uhličitý, ozon nebo prachové částice. Znečištěný městský vzduch může navíc nejen zvyšovat alergenní působení pylových zrn, ale také zhoršovat alergické projevy u citlivých jedinců. >>

   A že stromy a tráva zachytí velké množství prachu ze vzduchu, no to se podívejme, není to podivuhodná věc? Zvláštní, alergik volá: kácejte! sekejte!, a ničí tím své přirozené ochránce a nikdo se nezamyslí nad tím, co je člověku prospěšnější, jestli křik jednotlivce člověčího, nebo příroda. Alergik má možnost se léčit, na obnovu přírody tabletku vědci ještě nevymysleli.

   Strom s alergenním účinkem – v čem spočívá ten účinek? Většina lidí je alergická na pyly, znamená to, že odstraníme z města vše, co kvete? Nekvetou snad nakonec všechny stromy? Čím mohou být stromy ještě alergenní, kůrou, listím, plody, pouhou existencí? A když jsme u toho, kromě člověka má v přírodě všechno nějakou svou funkci, nějaký účel a význam. Nevím, o které stromy se jedná, ale vím, že mají minimálně význam v tom, že nám poskytují kyslík, stín, a ochlazují okolí. A znovu, v době, kdy o vzrostlé stromy začíná být ve městě nouze, město se rozhodne pro kácení – protože slovo výměna je zde použito nevhodně.

   Jedna schůzka komise ŽP a tolik námětů k zamyšlení. Z mé strany je to spíš mnoho otázek, na které neznám odpověď, a také opravdový údiv nad tím, že v době po několik let se opakujícím suchu, po kalamitách a zvýšeném výskytu brouka na jehličnanech, je komisi životního prostředí předložen návrh na další kácení vzrostlých stromů ve městě.