Přihlášení

Líbí se mi současný stav našich městských trávníků

20. 11. 2021 | Michaela Šťastná | Diskuze (0) | Vaše názory

Travnaté plochy ve městě budu nazývat trávníky, ať jimi jsou nebo ne. O nich teď napíši, v rámci jakési rekapitulace v mnou dlouhodobě sledované části životního prostředí našeho města. Poprvé jsem o trávnících psala v reakci na tehdejší způsob údržby zeleně a zničením trávníků pro asfaltová parkoviště. Naše trávníky prošly od té doby proměnou, za mě k lepšímu. Mnozí občané města ovšem nejsou s to změnu pochopit. Domnívám se, že jejich nepochopení tkví v nevysvětlování změny péče o zeleň ze strany města, která není módním trendem, ale faktickou péčí o zeleň a životní prostředí.

   Je jasné, že město o změně letité údržby trávníků neinformovalo občany dostatečně, mám na mysli podstatu změny v péči o zeleň. Je to chyba. Po dlouhých letech, kdy se tráva vysíkla na drn a už zkraje léta byly trávníky spálené do zrzava, je nyní občan překvapený, že tráva může zůstat zelená, nebo že kvete. Podle starších fotek lze snadno zjistit, jaká byla údržba zeleně a lidé si dodnes myslí, že je taková údržba byla ta jediná správná. Vidím to po celou dobu všude ve městě, nejen u vilek, i na sídlištích. Jakmile tráva povyroste, najde se občan, který vytáhne sekačku a objede si ten kus před panelákem, kde ho tráva prudí tím, že vyrostla. Snad na Dukle to už nikdo nedělá, jinak na všech sídlištích bydlí vždy nějaký ten nazlobený sekáč.

   Jenže, prosté sečení trávníků bylo nahrazeno údržbou zelených ploch s cílem zlepšení životního prostředí. A ten rozdíl chápou jen ti, kteří se zajímají. Ostatní občané jen vidí rozdíl, což někteří přijmou bez dalšího dumání, další si zjistí, proč se tak stalo. A poslední skupinka lidí se neptá, ale reptá – no dvacet let tu tráva nebyla a teď je snad přerostlá a roste v ní nějaký plevel, co kvete! – co dělají MS, že ta tráva tak vyrostla, psovi je po břicho, mě se v ní blbě chodí! – děti mi běhají do trávy, co když chytí klíště! – no jak to vypadá, žlutý, bílý, nebo co je tohle za kytku, co to v trávníku roste! – no vypadá to hrozně, je tu všude tráva!

No jo no, jsou mezi námi lidé, co se přírody bojí, štítí a chtěli by žít ve sterilním prostředí uprostřed sídliště.

   A těmto lidem by se mělo dokola vysvětlovat, proč tráva vůbec roste a proč chceme, aby rostla i ve městech, a proč se sečou trávníky tak, aby na nich zůstávala tráva vyšší. Aby i tihle lidé mohli pochopit, že vyšší tráva (stromy, keře) ochlazuje zem a tím pádem celý prostor, kde roste a městský prostor a především sídliště to uvítají v parných dnech. Vyšší tráva zachytí víc vody z lijáků, která se vsákne do trávníku, tím trávník nevyprahne, neohřeje se a nepráší. Vyšší tráva zachytí víc prachu z ulic, tím pádem se nám tolik nepráší do bytů. A zelená barva uklidňuje.

   Pokud tráva může vykvést, sama nám dosívá trávník, máme to zadarmo a město tím ušetří. Trávníky nejsou jen tráva a květy jetele, sedmikrásek, pampelišek, jitrocele anebo hluchavky do něj patří, rozmanitost je užitečná a do městského prostoru vhodná. Městský trávník je tedy barevný a i po sečení dostatečně vysoký.

   Další změnou je mozaikové sečení zelených ploch. Žádná novinka, jen opomíjená technika údržby zeleně u nás. V praxi to znamená, že se na vybrané ploše neposeče vše na stejnou výšku. Vzniká tak mozaika, kde se střídá nižší tráva s vyšší trávou v pravidelných nebo nepravidelných tvarech. Jednak se tím „vylepší“ prostor shora popsanými výhodami, potom se tak děje pro zachování potravy pro hmyz, čím je nám hmyz užitečný víme všichni ze školy.

   Starší praktikou, ale novinkou pro nás je květnatá louka a květnaté pásy v zeleni. Tady se snoubí krása s užitkem. Taková louka se seče 1x, nebo 2x do roka, protože jejím účelem je, aby zde vše vyrostlo, vykvetlo, vonělo. Většinou bývá namíchána směs rostlin pro takovou louku tak, aby byla v květu od jara do podzimu. My, lidé, máme z louky potěchu smyslovou, zvířatům je potravou. Takové louky a loučky a pásy by neměly být situovány na okraje města, měly by vytvořit jakousi řeku, nebo spíš potok, protékající městem, ale tak daleko ještě dneska nejsme.

   V minulosti jsem psala kriticky o způsobu sečení trávníků až na drn, že v červnu leckde tráva ani neroste a ta co vyrostla je spálená sluncem, že sídliště jsou rozpálená a plná prachu z vyprahlých trávníků. Ve městě takový jev poslední dva roky díky změnám v údržbě zeleně nenastává a jsem za to opravdu moc ráda.

   Psala jsem třeba o trávě, která se po posečení nechává na místě a slouží jako hnojivo, a pod stromy i jako ochrana proti vysychání a utužení půdy, což je u nás leckde k vidění, za to jsem ráda.

   Psala jsem o absenci mozaikové seče a květnatých luk, i to se hlavně letos po městě rozšířilo, za to jsem opravdu ráda. Pochvala je na místě a týká se správce zeleně Městských služeb a spolupracujícího odboru ŽP.

No, psala jsem i o listí, ale to je jiná kapitola, ačkoliv souvisí se zelení,

   Přesto je zde stále to hluché místo, a tím je osvěta pro občany. V rozpočtu města máme ročně 200 tisíc korun na environmentální vzdělávání. Nevím, jestli je to dost nebo málo, ale nějaká beseda nebo pár článků na toto téma vmáčknout do Zpravodaje města, umístit je i na web města a od jara do podzimu opakovat občanům, kteří nepochopili, proč se u nás seče tráva na vysoko, proč se nechává kvést a proč se někde neseče vůbec, to by snad ani tolik nestálo. Někteří lidé prostě nemohou, nebo nechtějí sledovat všechny změny v péči o zeleň a je třeba je informovat, takový občan se se změnou setká před svým domem a bude se divit, vzápětí nadávat a stěžovat si. Nadávat třeba bude i po vysvětlení, to bude náturou, ale už bude o změnách a jejich významu pro životní prostředí vědět.

    Na sídlišti holt nespokojený sekáč přesto vytáhne v pátek sekačku a přejede tu trávu až na drn, ve čtvrtek ji totiž sekaly Městské služby, ovšem nespokojený sekáč chce mít trávník na drn. Třeba s tím přestane, až mu někdo vysvětlí, že vyšší tráva je na přání města v rámci údržby zeleně a zlepšení životního prostředí (uznávám, u někoho zabere, až když dostane po sekačce).

Pozn. fotka v perexu je ze začátku srpna 2017,  sídliště Jih a takhle vypadal každý nezastíněný trávník ve městě, jen si to porovnejte, čemu se říkalo trávník,  to tmavé nic je tráva, její výška a barva patrná. ( zapůjčené foto – J.Kovařík)

Ostatní fotky jsou ukázkou trávníků v kondici od r. 2019, mozaiková seč a travnatá louka.

Fotogalerie k článku


0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.