Písecký svět

   Od počátku, kdy vedení města návrh revitalizace představilo veřejnosti, mi vadí dvě věci. Za prvé to, jakým způsobem vedení města jednalo s občany, respektive s účastníky řízení. Krajský úřad uznal podjatost města a řízení přenesl do Milevska, to podporuje argumenty v podaném návrhu na podjatost a můj dojem z nevhodného chování ze strany města. Za druhé mi vadí samotná varianta provedení revitalizace v detailech, především „zkamenění“ náměstí a naprosté zadláždění Alšova náměstí.

   Nemá cenu popisovat celý příběh revitalizace náměstí od chvíle, kdy nápad vznikl, jak se potom prosazoval, jak se dál prosazovala studie revitalizace, proč Krajský úřad uznal podjatost v Písku, nebo v jaké fázi se nacházíme nyní, bylo by to předlouhé čtení, nabízím jen pár odkazů.

http://www.piseckysvet.cz/zivotni-prostor/trable-se-stromy-a-namestim

http://www.piseckysvet.cz/vase-nazory/k-revitalizaci-piseckych-namesti

http://www.piseckysvet.cz/petice/proti-snizovani-poctu-parkovacich-mist-na-velkem-a-alsove-namesti

http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/revitalizace-historickeho-centra-mesta-pisek-21-07-2020-od-16-30-hod-verejne-jednani-pro-vyvolene

http://www.piseckysvet.cz/vase-nazory/jak-je-to-s-revitalizaci-a-budoucnosti-historickeho-centra-v-pisku

http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/projekt-revitalizace-centra-zastavily-namitky-obcanu

   Zmínit chci jen svůj pohled na revitalizaci a proč mám dilema, jak se rozhodnout a do kterého názorového tábora občanů se vydat, zda se přidat k těm, co revitalizaci podporují, nebo k těm, co ji nepodporují.

   Nevadí mi revitalizace náměstí jako taková, je to prostor města jako každý jiný a na úpravy asi nadešel vhodný čas. Měla bych se zařadit tedy do skupiny příznivců revitalizace. Vadí mi ale představená jediná verze projektu revitalizace, kamenné město se začalo realizovat okolo hradeb až na Bakaláře, nyní proroste až do samého středu, zadlážděná náměstí nepovažuji za vhodnou volbu podoby středu města na další desetiletí.

   Ten nejzávažnější a nejdůležitější důvod mého dilematu je fakt, že město počítá v revitalizaci s úbytkem parkovacích míst ve středu města, aniž by za ně v tu samou chvíli poskytlo adekvátní náhradu.

  Takže stojím nerozhodně na místě, já nepatřím mezi lidi žijícími v neustálých kompromisech a nikdy neřeknu – lepší nějaká revitalizace, než-li žádná, začněme náměstím a nějak se to samo vyřeší.

   Dnes bych nad projektem revitalizace vůbec nepřemýšlela, dokud nebude postaveno náhradní parkoviště, v tomto případě parkovací dům u pošty, nebavila bych se s nikým o dalších krocích revitalizace náměstí. Já se domnívám, že by neměli o náměstí uvažovat ani zastupitelé města a neměli by revitalizaci náměstí zařazovat do rozpočtu města do doby, než bude stát náhradní parkování, na které se revitalizace odvolává. Navíc, nějak mi unikla předpokládaná cena revitalizace, ačkoliv, je to skoro jedno, u přestavby v Sovově ulici byl původní odhad 80 milionů a dneska je schválená cena o více jak 100 milionů navíc, tak tady to nakonec bude podobné.

   Vlastně nejsem překvapena, že většina zastupitelů města se však podobnými úvahami, co jejich dnešní rozhodnutí může způsobit, vůbec netrápí a proto je revitalizace náměstí v položkách rozpočtu města každoročně schvalována, nad některými rozhodnutími zastupitelů zůstává rozum stát.

   Parkovací dům nestojí, jeho stavba dokonce ani nezapočala, přesto se dál jedná o územním rozhodnutí o stavbě navazující, tedy o revitalizaci náměstí. Občanům byla dokonce už v červnu představena i studie návrhu systému parkování v centru města, ještě před úpravami náměstí, která se také odkazuje na neexistující parkovací dům. Netuším, k čemu přesně tuhle situaci přirovnat, jako bych si obula boty a teprve potom na ně oblékla ponožky. Máme začít stavět od prostředka a postupně se dopracovat k začátku a ke konci. Začneme předělávat náměstí, přelévat auta z jedné strany města na druhou a až začneme stavět parkovací dům, tak ta auta přesuneme kam?

   Ještě před veřejným projednáním územního rozhodnutí pro stavbu revitalizace náměstí, které proběhlo v pondělí, jsem si myslela, že mohu zůstat stát, já a mé dilema, uprostřed mezi dvěma tábory občanů, PRO a PROTI revitalizaci náměstí. Dnes uprostřed stát nemohu a musím se odporoučet do tábora PROTI revitalizaci náměstí, a setrvat tam do doby, než se začne poctivě od začátku – revitalizace náměstí musí začít stavbou parkovacího domu někde u pošty.

   Že navržený parkovací dům třeba není to pravé ořechové pro jeho umístění na zadní pozemky a projekt budovy se nejeví jako ideální? Že stavba může vyjít z těchto důvodů sakra draho? Ano, s tím mohu souhlasit a ani se nedivím, ale to bude tím, že se pod záminkou stavby parkovacího domu vyměnil pozemek a nakonec na něm bude místo parkovacího domu stát administrativní budova (v majetku developera, ne města) a parkovací dům se dostal na úplně jiné pozemky, jako by o něj od začátku nešlo. Že je to ještě horší než v pohádce O slepičce a kohoutkovi? Ano, horší to je a jestli se začne s revitalizací náměstí dříve, než se parkovací dům vyřeší, bude to spíš připomínat příběh, jehož předlohou byla kniha Ondřeje Sekory Kronika města Kocourkova.