Písecký svět

Na nábřeží a v parku jsou nějaké v moderním stylu, i dětem připadají jako hroby. Zalévány jsou, asi 3x týdně až k nim po trávníku dojede multikára, a z ní se zalévá. Jestli to auto nemá tak dlouhou hadici, aby nemuselo jezdit po trávě a  zůstalo na cestě, to jsem se neptala. To, co je osázeno u zastávky u Družby, v těch betonových věcech, to nejde komentovat. To, co je kolem mini stromů na Velkém náměstí, no prosím Vás! Nebyli jsme U Václava, tak nevím, jak to vypadá tam?  Jednou jsem na vlastní oči viděla ve Strakonicích na kruhovém objezdu u Lidlu záhony krásných tulipánů. Celou cestu až k dalšímu kruhovému objezdu byli záhony plné kvetoucích květin. Nádhera. No nic, my máme ve městě tohle.Tak když se procházíme, jak to vypadá s trávníky, v parcích a jinde? Letos poprvé po letech se první seč trávníků a zelených ploch vylepšila! Sekačky trávu neškubaly až na kořeny, po seči to vypadalo upraveně a hlavně zeleně. Záleží na údržbě, cituji p. Gareise: Je fakt, že letos jsem vyslal sekačky o týden dříve než v předchozích letech, kdy se tráva nechala přerůstat a trávník po razantní seči nebyl vůbec v dobré kondici. Záměrem první brzké seče bylo trávníky lehce zastříhnou a zarovnat s tím, aby zůstaly zelené a právě bez vydřených míst. Jsem moc rád, že se taktika vydařila a lidé si toho všimli. Nevím přesně na jakém sídlišti bydlíte, ale chceme tento trend zachovat i do budoucna po celém městě.

 Musím konstatovat, že letos to nevyšlo, druhá seč už tak podařená není, u VZP je jasně vidět, že šlo místy o pokus orby a na některých místech jinde ve městě stačí menší hrbol a je vydřená plocha až na hlínu. Bylo ihned vidět, kde už tráva neporoste, posečeno bylo tak nízko, že už nemá z čeho růst. Ani na posečené plochy nezapršelo, takže tráva ihned uschla. Podívejme se tam, kde se to zelená. Máme tu pampelišku, jitrocel, jetel, sem tam trs trávy. Tahle směs drobet přežila, z dálky se nepozná, co to tam roste, jen je to pěkně zelené. A to je vidět snadno, všude jinde je tráva spálená a suchá. Aby se to náhodou nepletlo, přichází seč třetí, ta dokoná započatou zkázu trávníků. Proč se bezhlavě dodržují v zimě naplánované termíny sečení trávníků i přesto, že je pouhým laickým okem vidět, že tráva po minulé seči už neroste, to nikdy nepochopím. Opět nás čeká hnědá barva tam, co se mělo zelenat, prach tu sebere i menší větřík, obzvláště na sídlištích je to pohled, co mrzí. Zelené travnaté plochy nedožily ani půlky června. Není to suchem, na které se budou letos všichni vymlouvat. Je to údržbou. Jak jsou tyhle trávníky hnojeny, kypřeny nebo dosívány jsem nezjišťovala, ale asi nejsou, bylo by to přece vidět. Myslím na kvalitě. Nějaká hlubší starost o to, co nám všechno ta tráva přináší, proč ve městě vlastně je a proč se o ni máme starat, se tu neprojevuje. Střídání pruhů sečené  a nesečené  trávy, kvůli vysychání plochy a zadržování vody, prachu, nebo složení trav, kvůli poskytování potravy ptactvu, co se živí semínky, to tady chybí. Jiná města, kde se tím více zabývají, si v roce 2015 zachovala zeleň i během toho velkého sucha. Jasně že myslím v Čechách, všude to není jako u nás. Opakuje se rok 2015 – v červnu to seschlo a bylo do podzimu hnědo.

   Dál tu máme keříky, keře a ploty z nich. Palackého sady jsou nově osázeny rododendrony. Sochu Palackého zdobí uschlé stromky, tak dlouho se ořezávalo, až zhynuli. Živé ploty jsou jen ořezávány. Někde to vypadá, že je to kdo z koho, jak dlouho to ještě ty keře přežijí. Někde jsou sníženy na minimum, někde z nich zbývají jen tlusté větve téměř nezelené, všude jich kus chybí, takže nejde poznat, že něco lemovaly nebo tvořili nějaký plot. Hnojení a dosazování je tu dost ve skluzu. Kde jsou nové živé ploty na veřejných plochách také nevím. Jsou někde? Neříkejte mi u Šobrovky!  Ořez plotů probíhá klidně v době, kdy tam hnízdí ptáci, rok co rok. Na to se taky nekouká. O keřích to tu taky moc není, sem tam letité rododendrony, na sídlištích se po rekonstrukcích nějaké nové keříky vysadili.

   Ti nejviditelnější, nejdéle rostoucí, stromy. Stromy, co vyrostly dávno, jsou, hlavně v parcích pod dohledem, jen si nejsem jistá, že jim to vždy pomáhá. Z některých jsou torza, sotva schopná života, bez koruny, bez větví, jako stožáry. A to že stromy ve městě mají porušené kořeny od výkopových prací, od solení v zimě, to se při jeho kácení neuvádí, dozvíme se, že nám byl nebezpečný. Jaká je prevence, aby k poškozování kořenů stromů nedocházelo, jsem zatím v tisku nečetla, nevím jestli se tu dělá.  Za každý pokácený strom se prý  vysazuje nový. Lipová alej prošla razantní úpravou, vysázeno bylo poměrně dost nových stromků. Určitě 7 z nich už dnes viditelně umírá. Tedy je tu náhradní výsadba. Čerstvý příklad: za stromy pokácené na Jihu, kvůli parkovišti, byly náhradou vysazeny stromy u Kapličky. Ptala jsem se, jestli nově vysazené stromy poskytnou domov hmyzu a ptákům, co žili na těch poražených. Odpověď je veselá, cituji: Předpokládejme že časem, až budou mít odpovídající stáří, příp. se budou nacházet ve stejném stupni poškození, mohou je osídlit houbová a živočišná společenstva, která se vyskytovala na stromech v době kácení. No to jsem nečekala! Já to vidím v barvách, jak jde městem zástup motýlů, brouků, mají malé ranečky a hledají své stromečky! Nad nimi poletují ptáci a udávají jim směr, vidí totiž líp, kde se náhradní stromy vysadily! Jde také o to, jestli na těch stromech mohou žít. Kdo bydlel na modřínu, nemusí umět bydlet na katalpě trubkovité!  A pozor, když se za vysazené zasadí nové, není na odboru ŽP žádná nápověda, jaký strom tam patří. Cituji:   Žádná studie k Rozhodnutí o vlivu nově vysazených dřevinách na tento biotop nebyla vyhotovena.  A pro jiný biotop ve městě se vyhotovuje studie? K borovici přijde třešeň Sakura nebo ozdobnice čínská, vedle už stojí smrk. Budí to ve mně dojem, že si nikdo nedal práci s tím, aby tu stromy tvořili nějaký celek, aby výsadba měla nějaký jiný význam, než kus za kus. Skladba dřevin a jejich význam jde na jinou kolej. To se asi netýká jen stromů na Jihu, to bude po celém městě. Každý přece pochopí, že co nám poskytuje pár let stará lípa, nenahradí kulovitý javor! Suma sumárum, máme základy, na kterých by se mohlo pěkně zelenat, za předpokladu, že přestaneme zeleň měnit na asfalt či kámen, jen ta péče musí být lepší. V zakládání nových parčíků a podobných útvarů, tady jsme v mínusu.

     Jak vypadá naše město, to je věcí nás všech. Nejde jen o zametené ulice, o nové fasády, o lavičky a koše na odpadky u nich, o Smart parkoviště vprostřed města, o nové chodníky. Jde o celek. Pokud se nové prvky cpou na místo už vybudovaných a funkčních jako lákadlo pro turisty, kam to povede? Nakonec, upínat se tolik na turisty, že jsou pro nás stěžejní, není to nový druh nemoci? Proč se zaštiťovat turisty, nezáleží na tom, jak se tu žije nám? Turistům se vybuduje parkoviště, našinec u pošty čeká, obchodníci v centru mají z turistiky prospěch, na kraj města turistu nikdo  nepošle, aby si třeba i tam dali oběd. Lákat je na květinovou zahradu nebo parčík vzácných stromů, to asi nefrčí. To by bylo na dlouho, psát na téma turisti. Říkáte si, že mi to myslí jen zeleně. Nejspíš ano, když si to po sobě čtu, vypadá to tak. Momentálně jsem na to hrdá, až budu myslet jen na sebe a svůj prospěch, bude to jiné počteníčko. Pokud zmizí z planety člověk, příroda bude pokračovat v životě dál. Pokud zmizí z planety příroda, přežití člověka bude otázka hodin. Všechna živá stvoření, včetně rostlin, mají na světě nějaký úkol, účel, jen podívejte, co dovede strom, od výroby kyslíku až po ochlazování prostředí. Každý tvor něčím přispívá k životu planety. Jediný člověk sem přitom vůbec nezapadá, není ani součástí nejzákladnějšího řetězce, toho potravinového, on jen využívá všech darů, které planeta poskytuje. Malá citace z tisku: Stromy jsou čarodějové – uklidňují, snižují teplotu, zmírňují horka a odpuzují hmyz. A taky absorbují oxid uhličitý (CO2). Podle studií průměrný člověk za den vydechne asi 650 gramů CO2, za rok nějakých 240 kg. Avšak statisticky se vším všudy (auta, dobytek…) jde až o 2,3 tuny CO2 na hlavu rok co rok….Jediný hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun prachu, hektar dubů 56 tun, borovic 36 tun. Jestliže 1 hektar kvalitního lesa vyprodukuje 10 tun kyslíku (700 000 litrů) a jestliže běžná cena kyslíku na trhu je zhruba 50 haléřů za litr, za rok se vám vypaří do vzduchu 350 000 korun.

    Lesnická škola má Arboretum, tak proč nezaložit parčík z druhů stromů, co tam rostou? Jejda, a co bludiště pro děti z živých plotů! Nový park, který tady za posledních 30 let vznikl, je, pokud se nepletu, U Václava. Musím se tam vypravit. Jinde nový park, parčík nebo tak, nejsou? Nový Územní plán je nenavrhuje? Spíš ne, ten mění zeleň na parcely stavební.

    Naše město by mělo být zelenější, kde to nejde, pečlivě se starejme o to, co tam už roste. Kdopak si chce posedět na lavičce na parkovišti, u kostela, na náměstí? Jen kdo je unaven, pro odpočinek a pohodu se chodí do parků, nebo tam, kde to jako park vypadá. A to není zdaleka vše, co nám zeleň nabízí. Zkuste si změřit teplotu na cestě v parku, potom dejte teploměr pod strom, co roste vedle té cesty. Rozdíl v teplotě bývá víc jak 10° C. Vzrostlý strom, třeba dub, dokáže za den vypařit do vzduchu víc jak 200 litrů vody.

    Jednou se třeba dočkáme toho, že se plány nových staveb budou dělat podle toho, co tam už roste, a nové stavby se tomu přizpůsobí. To není utopie, to už ve světě funguje. V moderním světě. Hele, a uhodnete, kolik pokut bylo uděleno za posledních pár let Městským službám za neodborné, devastující a jinak nevhodné zásahy na dřevinách, na území města Písku? Za velký pokrok považuji, že pokuty dostávají i ti, co si takový zásah objednali. Malá satisfakce, také satisfakce.