Přihlášení

Hodina země v Písku podruhé

27. 3. 2021 | Michaela Šťastná | Diskuze (2) | Vaše názory

Ještě pár dní máme možnost podat svou připomínku k prodeji pozemků, na kterých se mají postavit nové haly, výrobní nebo jako překladiště zboží. Naši zastupitelé svolili prodat ornou půdu těsně u Purkratic k těmto účelům několika zájemcům, svolili také změnu pronájmu části pozemku u břehu rybníka na prodej skoro celého pozemku s hranou posunutou ještě blíž ke břehu Šarláku. Zeleň a stromy ustoupí skladům.

   Pokud nám záleží na našem životním prostředí, nezbývá nám nic jiného, než připomínkovat rozhodnutí našich zastupitelů ve věci prodejů pozemků pro průmyslové využití. To je velmi nedostatečná páka k tomu, aby jejich rozhodnutí bylo změněno. Zastupitelé sami sice předtím rozhodli o tom, že pole a louky u průmyslové zóny nechají prověřit ohledně možností jejich zastavěnosti, ale učinili to v rámci změny v územním plánu, která stále ještě probíhá. Mezitím, než bude proces této změny dokončen, nenávratně tuto lokalitu prodají a nechají zastavět.

   A prodej pozemku u Šarláku? Rozhodnutí je výsměchem nejen pro naši městskou zeleň, klidové zóně kolem rybníka, ale i budoucím obyvatelům nové bytové zástavby, kterou zde město plánuje, budou se skladem sousedit jen pár desítek metrů opodál, přes silnici.

 

   Tento víkend se město Písek opět připojí k akci HODINA ZEMĚ. Už vloni jsem tento počin chválila, i když trvalo dlouho než se město k akci připojilo, chválím jej i letos.

   Dokonce si myslím, že jsme mohli „pokrokově“ využít nouzového stavu a takovou hodinku dělat aspoň jednou měsíčně, bez předem určeného termínu, aby se ti bojácní obyvatelé nebáli, že budou nenasvícené objekty terčem lupičů a vandalů. (Poškození nasvícené sochy na mostě je důkazem, že světlo nebude ten určující faktor k nepáchání výtržností). Ale co, propásli jsme šanci, třeba se světelného smogu budeme zbavovat pomocí postupů zanesených v různých dokumentech města, např. těch, uvedených v tiskové zprávě města.

 

   Tisková zpráva vydaná dne 11.03.2021 mi však v plném světle ukázala jeden rozpor v politice města. Zatímco se v ní hrdě apeluje na občany, cituji:

< „Také občané našeho města se mohou aktivně připojit k milionům lidí, kteří si ve stejný den připomenou, že je nutné snížit příspěvek lidstva ke změnám klimatu, a to tím, že symbolicky na šedesát minut zhasnou světla a vypnou elektrické spotřebiče ve svých domácnostech. Měli bychom si uvědomit, jak naše spotřebitelské chování dlouhodobě a výrazně ovlivňuje životní prostředí planety jako celku,“ řekl místostarosta Ondřej Veselý. >

na chování hospodáře- města – se apel nijak nerozšiřuje.

 

   A text tiskové zprávy pokračuje tak, že se vracíme skokem na úvod tohoto článku, cituji:

< „Nutno dodat, že se v Písku dlouhodobě snažíme aktivně ovlivňovat zlepšení životního prostředí. A to nejen zlepšováním klimatu ve městě samotném, například cílenou výsadbou zeleně, aktivním snižováním podílu tepelných ostrovů, či snahou o maximální využití dešťových vod, ale též zlepšováním stavu krajiny v okolí města, zakládáním trvalých krajinných prvků, nebo podporou správného nakládání s vodou i půdou v krajině,“ poznamenal David Schwedt z odboru životního prostředí. >

   Pokud se první věta týká jen odboru ŽP, mohu souhlasit, pokud ovšem byla míněna všeobecně na město, musím znovu upozornit, že část současných zastupitelů dělá pravý opak.

   A druhá věta to vysvětluje- klima ve městě naši zastupitelé vylepšují tak, že namísto parkovacích domů na sídlištích podporují výstavbu plošných parkovišť. Ani různá vylepšení parkovišť, třeba trsy trávy nebo „zasakovací“ dlažba, nikdy nenahradí skupinu dřevin nebo zeleň se záhony. Cílená výsadba zeleně momentálně vykrývá náhradní výsadbu za pokácené dřeviny, nebo dluhy z dob minulých, a také ne zcela. Sad na Pakšovce se rozparceloval a rozprodal na zahrádky pro pár jedinců, ačkoliv mohl sloužit všem z okolí (a jeden zahrádkář si k tomu od zastupitelů koupil pozemky, které se z principu ani prodávat neměly a dokonce o ně nemusel ani soutěžit, jako ostatní uchazeči). O sadu na Flekačkách, resp. za kopcem Bejčák se už pro jistotu ani nemluví, ačkoliv ovocný sad na dohled ze sídlišť, které město se tím může chlubit? Utopií je založení zcela nového sadu nebo městské zahrady.

 

   Aktivní snižování tepelných ostrovů zastupitelé jen letos zazdili několikrát prodejem pozemků zeleně k reklamním účelům, nebo pro sklad u Šarláku, nebo pozemků v průmyslové zóny. Tepelné ostrovy se tak vytváří jejich přičiněním stále. Letos se má investovat do všelijakých projektů, ohledně snížení ohřívání prostředí ve městě jsem nenašla žádný, a tady bych se velice ráda pletla.

 

   Zadržování dešťové vody se podařilo zastupitelům zazdít v poslední době např. u velké a drahé akce v Zeyerově ulici. Projektová dokumentace počítala s takovou možností, zastupitelé však dovolili tuto položku z projektové dokumentace vynechat. Přečtěte si požadavky na hospodaření s vodou v době přípravy změny v územním plánu v Obchodní ulici u novostavby a přečtěte si, jak město požadavky osekalo, aby se tam mohlo v klidu stavět. U budov v majetku města se dosud žádná taková opatření, např. v podobě nádrží na vodu u okapů, také za poslední dobu neprosadila nebo neudělala. Ona nebyla ani nikým navržena, což je na tom to nejsmutnější.

 

   Snahu o zlepšování krajiny zastupitelé potvrzují prodejem pozemků pro výstavbu hal, to především na severu města, jižněji prodali pozemky do dvou obchodních zón, tady se krajina asi nepočítá.

Založení trvalého krajinného prvku založeného u kopce Švimberk, výsledek si můžete sami prohlédnout, já si myslím, že trvale zanikne činností obalovny a nových hal v těsné blízkosti.

 

   Souhrnně bych mohla říci, že se zastupitelům docela daří snahu odboru ŽP v jednotlivostech účinně mařit a víc než na spolupráci to většinou, ne vždy, vypadá spíš na souboj. Zastupitelé se víc než často neřídí doporučeními tohoto odboru ani v materiálech, které dostávají k projednání na ZM. Na druhou stranu se dá říci, že v lecčems obor ŽP vychází městu nadstandardně vstříc.

 

Zmínku o přijatých opatřeních ze smart složky nemá cenu komentovat, za devět let se ke snížení produkce oxidu uhličitého o 40 % těžko přiblížíme, když rozšiřujeme průmyslovou zónu jak o výrobu a překladiště, tak o další podniky jinde ve městě, rozšiřujeme obchodní zóny a tím se navyšuje jejich zásobování, no vlakem k nim kvůli produkci oxidu uhličitého nepojedou.

Autobus na elektrický pohon to nevytrhne, na to je devět let krátká doba. Zařazení města do pilotní projektu ministerstva s plánem na snížení zátěže taky zmizelo jako mlha, ale důležité je, že máme spoustu dokumentů se závazky, přijaté pakty a plány, na papíře, nezávazně. Juchů.

 

Za dnešní připojení k akci HODINA ZEMĚ jsem vážně ráda a za rok bych chtěla pochvalám do „zeleném myšlení města“ věnovat víc odstavců. Životní prostředí se týká nás všech.

 

 

http://www.piseckysvet.cz/zivotni-prostor/hodina-tmy-pro-zemi-uz-tuto-sobotu

http://www.piseckysvet.cz/zivotni-prostor/hodina-to-nespravi-ale-

http://www.piseckysvet.cz/vase-nazory/poprve-snad-ne-naposled

 

 

Dokumenty k článku

0
0

Diskuze k článku +

31. 3. 2021 (17:47)  –  Michaela Šťastná

0
0

O prodeji prodeji pozemků v Purkraticích rozhodli tito zastupitelé:
Mgr. Jan Adámek
Marek Anděl
JUDr. Ing. Michal Čapek
Mgr. Ing. Jiří Hořánek
Mgr. Miroslav Janovský
Josef Keclík
MUDr. Helena Kozlíková
RSDr. Jiří Lejčar
MUDr. Vratislav Němeček
MUDr. Michal Přibáň
Ing. Arch. Petra Trambová
MUDr. Michal Turek
MUDr. Rudolf Tyll
MUDr. Tomáš Váně
Mgr. Eva Vanžurová
JUDr. Ondřej Veselý
Karel Vodička

O prodeji pozemku u Šarláku rozhodli tito zastupitelé:
Mgr. Jan Adámek
Marek Anděl
JUDr. Ing. Michal Čapek
Mgr. Ing. Jiří Hořánek
Mgr. Miroslav Janovský
MUDr. Helena Kozlíková
RSDr. Jiří Lejčar
Lukáš Nebes
MUDr. Michal Přibáň
Josef Soumar
Ing. Arch. Petra Trambová
MUDr. Rudolf Tyll
Mgr. Eva Vanžurová
Karel Vodička

Odpovědět

22. 4. 2021 (12:03)  –  Michaela Šťastná

0
0

Den Země se celosvětově slaví 22. dubna jako mezinárodního svátek životního prostředí, poprvé byl uspořádán v roce 1970, od roku 1990 je svátek připomínán i u nás.

V prosinci 1970 vznikla americká Agentura pro životní prostředí (EPA), američan John McConnell, už v roce 1969 oslovil UNESCO s nápadem slavit Den Země a navrhl vlajku planety Země (její satelitní snímek na modrém pozadí), používanou dodnes.
První mezinárodní konference o životním prostředí pod hlavičkou OSN se konala v červnu 1972, zde byla zmíněna hrozba globálního oteplování, ale přijaty byly jen zásady a doporučení, k přijetí závazků došlo až roku 1992 v Riu de Janeiro poprvé.

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.