Dotace na atrakce do Píseckých hor
Moderní pojetí různých aspektů doby se vtírá do zažitých a prověřených věcí. Třeba pohled na přírodu se mění co chvíli. Já pamatuji, že les byl vnímán jako součást ekosystému Země. Les byl domovem lesní zvěře, tvořili jej lesní porosty a lidé do lesa chodili na návštěvu za různými účely, chovali se v něm jako na návštěvě. Možná i proto, že les v některých z nás dovede vyvolat jakýsi pocit pokory, klidu a pohody. Člověk ovšem lesy začal používat pro své hospodaření anebo zábavu, člověk se domnívá, že jen on dovede s lesem správně nakládat a že jen on nejlépe ví, jak les funguje, k čemu je les užitečný.
U zábavy se pozastavím. Město Písek vlastní unikátní Přírodní park Písecké hory. Moderní člověk z lesů udělal lesy hospodářské, podle toho taky vypadají a dál lesy příměstské, aby bylo všem jasno, že to v nich chce mít „městské“, ne přírodní. Modernímu člověku nestačí se v lese projít, nadýchat se lesního vzduchu bohatého na silice, on chce atrakce! Sice se do lesa nehodí, ale co už.
Pro moderního člověka se budují všelijaké atrakce v hloubi lesa, k atrakcím vedou silnice a přinejhorším nějaká ta stezka. Aby člověk nepropadl kouzlu přírody, oživí se stezka atrakcemi také.
A na budování atrakcí je třeba čerpání nějaké té dotace přece. Jenže i dotace do lesa musí mít podklad v nějakém projektu namalovaném architektem, aby bylo jasno, jak rozmístit atrakce u stezky vedoucí lesem!
Taková atrakce nemůže být v lese u města jen nějaký prostý kmen sloužící jako lavička přece a tak je třeba namalovat do projektu umělé prvky, co jsou prý přírodě blízké. V projektu budou jednotlivé atrakce zakresleny a popsány materiály, ze kterých budou vyrobeny, aby si nějaký Jouda nedonesl pilku a hřebíky a zadarmo ty atrakce neudělal z dostupných materiálů.
Pro blaho moderního člověka přestane být les lesem, ale lunaparkem s atrakcemi, které nebudou člověka nutit rozvíjet fantazii, rozjímat nebo respektovat domov lesní zvěře.
Město drží krok s moderní dobou i v tomto směru.
Naši radní totiž nedávno schválili akci, cituji :
„Lesní stezkou s Pimonem od Vodáka k Živci“-
… OIR ve spolupráci s Odborem školství a kultury, oddělením kultury a cestovního ruchu (dále jen OŠK) navrhuje pro stezku využít potenciálu ducha Píseckých hor, jímž je skřítek Pimon, proto název projektu (stezky) „Lesní stezkou s Pimonem od Vodáka k Živci“.
Ovšem, chápu ten princip dotací. Taková dotace nechá vydělat hned několika profesím, které nesouvisí s tím, čemu je dotace určena, a potom ještě zbyde na samotného zhotovitele akce, na kterou je dotace čerpána. Ale že se tenhle princip dostane i do takového prostředí, jakým je les, tomu se divit nepřestanu.
… Záměrem OIR je stávající stezku v délce cca 1,2 km (obr. 1) doplnit o atraktivní dětské prvky (cca 7 stanovišť) podporující dětskou fantazii, které nabídnou prostor pro relaxaci i pohyb, zvýšit návštěvnost cílového bodu v okolí Živce ve formě chůze po stezce pro jednotlivce, rodiny, maminky / tatínky s kočárky (trasa je k tomuto účelu vhodná) a současně tím zvýšit společenskou funkci lesa.
Funkce lesa je daná přirozeně od vzniku života na Zemi. Jeho společenská funkce se poměřuje pohledem člověka, který se snaží přeměnit původní funkce lesa. Nevím a nechci vědět, proč ve společnosti přibývá lidí, kteří se potřebují bavit jen za pomoci něčeho, v tomto případě pomocí „atraktivních prvků“. Nevím, proč se má i dětem les představovat jako hřiště, s TOI TOI zázemím vedle restaurace, proč mají děti les vnímat tímto způsobem, a nechci to tu úplně rozebírat.
Zaráží mě to pojetí „zatraktivnění“ od majitele lesů – města a správce lesů – fundovaných lesníků a myslivců. Ruku v ruce se s tím pojí mrhání penězi na projektování stezky v lese, čerpání dotace na takovou banalitu a snaha měnit realitu lesního prostředí v atrakce. Nechápu, jak ti, kteří mají tenhle cenný majetek chránit a udržovat, přispívají k jeho degradaci.
Já si myslím, že za vším jsou ty peníze. Soudím tak podle toho, že atrakce na stezce nebyly v rozpočtu města do doby vypsání dotačního programu.