Co se skrývá pod bodem č. 13?
Netrvalo dlouho a potvrzuje se můj dojem ohledně toho, jakým způsobem jsou nyní veřejnosti předkládány informace o záležitostech města. Na jednání dnešního zastupitelstva města je místostarostkou P. Trambovou předložen materiál pod bodem 13) Územní plán Písek – pokyn k zahájení procesu pořízení změny č. 2 územního plánu Písek. K tomuto významnému bodu jednání není přiložena jedna jediná příloha, ze které by veřejnost mohla čerpat informace ke všem věcem, souhrnně zařazených pod tento bod.
Jak se v důvodové zprávě k tomuto bodu uvádí, jedná se především o usnesení, kterým by byl dán pokyn k zahájení procesu pořízení změny č. 2 ÚP Písek. Zformulováno je to jasně a srozumitelně, důvodová zpráva pokračuje s výčtem záležitostí, které si přeje město zařadit do této změny, některé z nich byly předloženy zastupitelům už v prosinci loňského roku, jiné jsou předloženy nyní.
Zde postrádám první přílohu k uváděným záležitostem, hned vysvětlím proč.
Každá podaná žádost na změnu v územním plánu je v předchozím bodě jednání samostatně představena. Žadatelé ve svých žádostech uvádí důvody pro změnu v ÚP, je k ní připojeno Stanovisko pořizovatele, kterým je úřad územního plánování. Naproti tomu, žádná záležitost města není tímto způsobem v materiálech představena. Všechno, co chce město zahrnout do této změny se smrsklo pouze na velice stroze popsaný výčet záležitostí, bez písmenka navíc o tom, proč to město chce, jaké je stanovisko pořizovatele a v některých případech i objasnění, co ta záležitost vlastně obsahuje, jaký bude mít význam.
Hned uvedu příklad:
-úprava stupně automobilizace pro město Písek (úkol č. 87 z porady vedoucích pracovníků)
Veřejnost nemá přístup na jednání porady vedoucích pracovníků a domnívám se, že ani k zápisu z té porady, nezjistíme nikdy, co ta úprava stupně automobilizace vlastně znamená. Nevím, jestli na té poradě byli přítomni i zastupitelé, přesto město požaduje její schválení, aniž by i jim poskytlo k tomuto bodu přílohu s objasněním.
-zakreslení areálu střelnice dle skutečného stavu v území a vymezení příměstských lesů (požadavek společnosti Lesy města Písek ze dne 04.10.2019)
Stejně jako v předchozím případě, nemáme k dispozici přílohu, ze které bychom zjistili, co to vlastně znamená "vymezení příměstských lesů" a jak to změní charakter přírodního parku Písecké hory.
Chybějící přílohy k těmto věcem nám měly objasnit, o co se vlastně jedná, protože kdo zná z hlavy znění stavební uzávěry a rok, kdy byla vydána, nebo kdo četl rozhodnutí z loňského roku:
-územní opatření o stavební uzávěře, včetně souvisejícího rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma II. stupně vnitřní části vodárenského odběru z řeky Otavy pro město Písek.
-zrušení ložiskového území Písek (ulice K Lipám) – rozhodnutí ze dne 07.12.2018, č.j. MZP/2018/510/1674
A samotným vrcholem tohoto bodu je tato část:
V rámci změny č. 2 ÚP Písek budou dále odstraněny nedostatky či nepřesnosti v ÚP Písek, které byly zjištěny v průběhu správních činností úřadu územního plánování a stavebního úřadu.
Např. předefinování ploch bydlení v rodinných domech na plochy bydlení v bytových domech na pozemcích p.č. 1506/2, 1506/3, …, v kat. území Písek. Důvodem je, že na těchto pozemcích stále platí územní rozhodnutí a stavební povolení na soubor bytových domů.
Neuvěřitelné se stává skutečností, ani k této záležitosti není přiložena jediná příloha.
Pokud tento bod pochopím jako Opravu chyb v platném ÚP, je zvyklostí tyto opravy předkládat zastupitelům v samostatném bodě, aby vzniklo usnesení vázané pouze k chybám v ÚP, kvůli případnému připomínkování, sporům, řízení či revokaci usnesení.
My máme opravu chyb v ÚP zahrnutu do návrhu usnesení, které se o ní ani písmenkem nezmiňuje! Kromě toho, ani zastupitelům není odtajněno, o jaké chyby se vlastně jedná, čeho konkrétně se týkají, kolik jich je, co se jejich opravou v ÚP změní, co to vlastně jsou nepřesnosti v ÚP.
Hned první polemiku vyvolá předložený příklad chyby v ÚP, kde je důvodem ke změně definice pozemku z plochy bydlení v rodinných domech na plochy pro bytové domy( a to je sakra velká změna, co do hmoty staveb- vzhledu lokality, to do zahuštění nájemníky- logicky jich bude v bytovém domě žít násobně víc, než v rodinných domech, k lidem přibudou auta…) Není přiloženo územní rozhodnutí a stavební povolení na soubor domů, a tak mě napadá, kdo kdy vydal toto rozhodnutí na plochu s rodinnými domy a jestli je to jen chyba, která vznikla do r. 2015 při tvorbě ÚP, proč nebyla připomenuta rovnou před schválením, nebo nejpozději do schválení 1. změny ÚP platné od r. 2018. Proč se stavebník nezajímal, když měl platné územní povolení na stavbu, kterou nemůže postavit? Nejen tohle by objasnily přílohy k materiálu u projednávaného bodu, ale i u všech dalších neuvedených chyb a nepřesností, které se mají schválit.
Podle nedávno schváleného bodu v Jednacím řádu ZM si zastupitelé mají během 10 dnů před jednáním ZM zjistit vše potřebné k projednávaným bodům od úředníků jednotlivých odborů městského úřadu. Zastupitelé nejsou ve své funkci uvolnění, takže vykonávají nějaké zaměstnání, a třeba já předpokládám, že když byli zvoleni jako zastupitelé města, že budou ke každému projednávanému bodu pečlivě připraveni, aby mohli správně rozhodovat. Na druhou stranu, když si představím, že po své práci si sednou a začnou telefonicky či písemně zjišťovat všechny potřebné informace jen k tomuto jedinému bodu a činit si ze zjištění poznámky a vracet se s dalšími doplňujícími dotazy k již zjištěnému, vychází mi spousta promrhaného času zastupitele na shánění informací, které měly být součástí projednávaného bodu. Když k tomu připočtu další projednávané body a scházející informace u nich, nutně mi vychází, že oněch 10 dní je najednou málo a navíc mi vychází, že zastupitel mohl ten čas zbytečně investovaný do shánění informací, věnovat něčemu daleko prospěšnějšímu. Připomenu, že zastupitelé jsou navíc členy různých výborů a mají jistě i občanské aktivity, které měli před nástupem do funkcí zastupitelů, tolik k představě o volném času.
A což teprve pozice veřejnosti, která vlastně ani nemá adekvátní možnost si k tomuto bodu, k této části konkrétně, sehnat správné informace, a nemá dokonce ani tu povinnost, protože veřejnost nespadá pod ustanovení v Jednacím řádu ZM, aby si musela zjišťovat vše u úředníků. Veřejnost, občané města, kteří volili (i ti co nevolili, ale zajímá je to) své zástupce do zastupitelstva, jsou odstaveni od důležitých informací k prováděným změnám v ÚP, to je záležitost, která se dotýká všech občanů města, nejen radních, kteří ji takto překládají zastupitelům a veřejnosti. Jak se má veřejnost domoci svého práva na informace, jak se má podílet na dění ve městě, aby jí nebyla vyčítána pasivita, jak má zkontrolovat, zda se v souhrnném bodě bez bližších informací neskrývá nějaká ještě větší chyba? Já tento přístup radnice ke zveřejňování informací pro občany města neschvaluji.
Léta se snažím si nepouštět k sobě blízko politiku. Přesto si musím dát do souvislostí události, které zde radnice od léta nastolila, právě s politikou. Po volbách se Písek dočkal reprízy v podobě představení Jak odstavit zvolené strany s vysokým počtem členů do zastupitelstva od vedení města.
Koalice, která vznikla, má plné zastoupení v RM (vím, že ČPS odmítla dvě nabízená místa, udělala dobře), dle všeho všechny strany zastoupené v RM přijaly model mocenského vedení města, bez ohledu na principy jejich domovských politických stran, to je můj dojem.
Dojem, že městu bude vládnout pouze těchto devět lidí, podporuje celou dobu nejen postupné odstavování veřejnosti od informací, které jsou více než významné pro život města (o květináčích do oken se například psalo všude, o změně politiky města v přidělování bytů cizincům v rámci programu Srbsko vlastně až po rozhodnutí RM), ale podporuje jej i jejich přístup k ostatním kolegům, zastupitelům města.
To, že místostarostka města zastupitelům předloží takto připravený materiál a předpokládá u něj projednání, mi připadá vůči zastupitelům přinejmenším urážlivé, jako by byli v zastupitelstvu jen do počtu pro dodržení legislativy, bez uznání jejich schopnosti vykonávat funkci, do které byli zvoleni, protože rozhodovat bude jen radnice.
Veřejnost, tedy občan, je rok po volbách odstaven do informačního vakua, aby nepřekážel radním v jejich vládnutí, zde má přečkat do doby, než bude třeba jej probudit, aby vyrazil k volbám. A už dnes by si měl občan uvědomit, stejně jako zbývajících 18 zastupitelů, jak s ním zachází současné vedení města a zda hodlá v této pozici setrvat do příštích voleb.
P.S. "Právo na informace se řadí mezi politická práva jednotlivců. Jeho smyslem je kontrola činnosti veřejné správy."
Dokumenty k článku
Diskuze k článku 
Přesně přesně. Přijde mi jako naprostá šílenost projednávat změny územního plánu jednou ročně všechny najednou. Přesně z toho důvodu, jak píše paní Šťastná. I kdyby měl zastupitel k dispozici perfektně připravené všechny materiály, nemá absolutně šanci se na to poctivě připravit. Loni jsem se o to pro zajímavost pokusil, letos už jsem se ani nepokoušel – a obávám se, že tento dopad to bude mít i na mnohé zastupitele. Tohle prostě a jednoduše nelze. Já jako občan (asi podobně, jako paní Šťastná) možná naivně předpokládám, že každý zastupitel ví o čem hlasuje a ví také proč. Chápu, že každý nemůže být odborník na vše, ale přijde mi, že i kdyby každá strana měla jednoho zastupitele, či odborníka, kterému důvěřuje a který se specializuje na územní plán, stejně nemá šanci se během tak krátké doby (byť to teď bylo dokonce 14 dní předem) seznámit se vším a ještě to s ostatními probrat, vysvětlit, doplnit co je víc zajímá. A i proto samozřejmě informovanou veřejnost beru jako základ, nezbytnou pojistku, prostě v moderní demokracii jako naprostou samozřejmost. Například v tomto případě (kdy je obsah materiálu takto velký) je pak mnohem větší šance, že se nějaké problematické místo podchytí díky tomu, že se různí lidé podívají podrobně každý na jinou část změn (zde např ve svém okolí) a případné problematické část odhalí. Takže řešení bych viděl takto – 1) co nejpodrobnější a nejpřehlednější veřejné materiály (podklady) 2) změny ÚP projednávat průběžně po celý rok (nevím ovšem jak přesně to provést, protože změny je myslím lepší zapisovat jednou ročně kvůli administrativní zátěži, ale jistě by to nějak vyřešit šlo)
Naprostý souhlas s paní Šťastnou a panem Říšským. S dovolením upozorním na další žádost o změnu ÚP, která má být projednána na dnešním zasedání. Tentokrát nejde o změnu výstavby rodinných domu na domy bytové, ale o přeměnu zemědělské (v současné době zatravněné a veřejností využívané) plochy, v novou komunikaci a k ní přilehlé parcely rodinných domů.
Citace ze žádosti: ,, Lokalita navazuje na stávající výstavbu rodinných domů a je jejím přirozeným a logickým pokračováním”.
Co když bude tato žádost schválena? Přijde další, která bude zase jakýmsi ,,logickým pokračováním”? Do Píseckých lesů je to jen krůček, možná tak dojde k ,,logickému pokračování” a propojení obcí na druhém konci Píseckých lesů.
http://www.mesto-pisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=30096
Včerejší projednání tohoto bodu (nebo těch, co mu předcházely a s ním souvisely) není možné okomentovat v pár řádcích, ale mohu s klidem slíbit, že video záznam z jednání zaujme i náročnějšího diváka.
Ale jeden poznatek připsat mohu už teď. Napsala jsem –zastupitelé-, tedy jako že všichni jsou postaveni do nevhodné či degradující role slídičů a vyhledávačů informací k projednávanému materiálu, protože u materiálů schází důležité přílohy.
Měla bych to opravit, jsou zastupitelé, kterým v jejich rozhodnutí nebrání nic, ani argumenty napsané na papíře, které( v tom lepším případě) dělají že nechápou, v tom horším případě bezostyšně ignorují. Pokud jste neměli možnost sledovat včera tohle dění on-line, zkuste počkat na záznam, to nejde přehlédnout. Ani to, že vlastně nikomu nezáleží na tom, jestli a jak se k informacím dostanou občané.
Dlouhodobě se zabývám tématem územního plánování ve městě Písek. Od posledních komunálních voleb opět po delší odmlce působím i jako člen městem zřízené Komise pro urbanismus a architekturu. Bohužel musím konstatovat, že tyto záměry, týkající se územního plánu, jako základního strategického rozvojového dokumentu našeho města, které ze své podstaty spadají do působnosti této komise, zde nejsou téměř vůbec projednávány. Změna územního plánu je velmi podstatná věc.
Komise se tímto tématem zabývala na svém 7. jednání v tomto roce dne 16.7.2019 s následujícím závěrem:
„Komise konstatuje, že stávající podoba územní plán je špatná a je překážkou pro rozvoj města. Je potřeba najití vizi rozvoje území města a přehlednou formou ji zapracovat do hluboké revize stávajícího územního plánu.
Během diskuse nad tímto tématem byly členy komise již specifikovány témata, kterými se budou zabývat:
- zjednodušit definování funkčních ploch, resp. revidovat plochy s funkčním využitím tak, aby nebyly (hlavně v centru města) rozčleněny na jednotlivé drobné parcely a byly spíše zaneseny plošně s uvedeným využitím v textové části ÚP
- definovat plochy v intravilánu města s možností dostaveb – resp. umožnění zahuštění centrální zástavby a tím limitovat zástavbu na okraji města směrem do volné krajiny,
- pořízení územních studií (uvedených vnitroměstských částí) sloužících pro rozhodování v území
- zpracování nové urbanistické koncepce rozvoje města – revize dopravního řešení (např. vypuštění trasy severního obchvatu a nalezení nové trasy např. západním směrem)
- vytyčení nepřekročitelné hranice zastavitelnosti území města – volné krajiny
Komise se shodla na finálním znění připomínek v obecné rovině – nikoli na konkrétních detailech řešení.“ Podrobně viz zápis http://www.mupisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=28694
Namísto toho byl na následujícím 8. jednání konané dne 17.9.2019 byl předložen pouze velmi osekaný výčet Požadavků vedení Města Písek k prověření ve změně č. 2 ÚP Písek, který se týká jen a pouze 5 dílčích témat, kde je potřeba realizovat změnu funkčního účelu využití pozemků (KONKRÉTNĚ – pozemky u nástupu z Václavské strany na novou lávku Dagmar Šimkové; dílčí pozemky před výstupem z hlavního vlakového nádraží, změna využití staré vodárny na plochy pro kemp či tělocvičny, možnost zbudování vícepatrových parkovišť pro sídliště Dukla, Jih, M. Horákové a Hradiště a zredukování rozvojových ploch průmyslové zóny v Purkraticích) podrobně viz http://www.mupisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=29489. Jen a pouze tento rozsah pak následně přijala rada města pod bodem 22 na svém zasedání dne 21.10.2019.
A to je vše. O záležitostech výše uvedených nebyla už raději vůbec ani řeč. Jak žalostný stav nejen veřejné, ale i odborné diskuse na téma územní plánování v našem městě.
Včera projednané body na zastupitelstvu města v Komise pro urbanismus a architekturu nebyly nikdy projednány. Ty všechny dle přijatého usnesení mají být zapracovány do zadání změny č. 2 územního plánu. Týkající se:
• 07) Navrh na vydani zmeny c. 1 regulacniho planu Pisek – Hradiste
• 08) UP Pisek 1 – navrh na porizeni zmeny UP Pisek, osadni vybor Semice
• 09) UP Pisek 2 – revokace usneseni ZM č. 233-18, bod 7
• 10) UP Pisek 3 – navrh na porizeni zmeny UP p.c. 1478-14, 1478-15, 1482-7, 1461-6, k.u. Pisek – web
• 11) UP Pisek 4 – navrh na porizeni zmeny UP – plocha prestavby P1-12 – web
• 12) UP Pisek 5 – navrhy na porizeni zmeny UP Pisek – web
• 13) UP Pisek 6 – pokyn k zahajeni procesu porizeni zmeny c. 2 UP Pisek
Proč tedy tato komise je vůbec ustanovena a jaký je její účel? Evidentně není brána jako odborný garant této oblasti, což ostatně dokazuje i fakt, že k žádnému z předložených bodů nebylo předloženo stanovisko této komise, ostatně logicky ani být nemohlo. Je na místě se ptát, kdo a proč tedy takto předkládá materiály, o kterých se pak může vést jen a pouze politická diskuse, velmi slabě podložená odbornou a věcnou argumentací.
Územní plán našeho města, jako jeden ze základních strategických dokumentů si rozhodně zaslouží větší péči jak odborné, politické tak i široké veřejnosti. Pokud se tak urychleně nestane, bude v řečí školní klasifikace stále tak na 4 z odřenejma ušima. Teď je ta šance na změnu. Nepromarněme ji. Pokud se nadále spokojíme jen s územním plánem bez vize, který splňuje pouze to co nám formálně nařizují zákony a vyhlášky a vyhovuje dílčím zájmům vlastníků pozemků a investorů, tak naše město se bude dále pomalu ale jistě rozmělňovat a ztrácet dech, přičemž bude nadále žít jen ze své podstaty, kterou nám tu zanechali naší daleko odvážnější předci. A to je věru třeba změnit.
Bohužel polistopadový systém je nastaven tak, že politik nemusí nic umět, ani znát a přesto může vládnout. A tak nám tu 30 let vládnou zcela nekompetentní lidi. Proto nemáme v Písku obchvat, nemáme dálnici do Prahy, nic nového se v Písku za 30 let nepostavilo.
Strany, které se dostanou k moci mohou obsadit všechny důležité pozice svými lidmi a mohou si pak dělat jen to co sami chtějí. Rozhodně nikdo z nich nehájí zájmy občanů, ale jen svoje partikulární zájmy, zájmy svých kamarádů a donátorů. Tak to prostě je jak na státní úrovni, tak té komunální. Je to jen parodie na demokracii.
V Písku nemůže obyčejný občan rozhodnout o tom, jak má vypadat chodník před jeho domem, parkoviště před jeho domem nebo louka za jeho domem. Takže to opravdu nemůže být nazváno demokracií, protože ve skutečné demokracii vládne občan a politik může dělat jen to, co občané po něm chtějí. Není jejich vládce, ale jen správce jejich majetku a věcí veřejných. U nás na Hradišti ta nynější garnitura není schopna už 2 roky ani dovést a rozhrnout pár nakláďáků štěrku na volném pozemku u návsi, aby se tam provizorně mohlo parkovat. Nejsou schopni zajistit ani to, aby se na uzavírkách pracovalo pořádně a rychle a tak tu jezdíme jako pitomci objíždíme město kolem dokola, stojíme v zácpách a nemáme kde zaparkovat. viz. most u Václava, po roce opět rozkopaná a uzavřená Budovcova ulice atd. atd.
Možná by se v této souvislosti patřilo připomenout, kdo všechno stál u zrodu onoho průtahu městem, který jej rozdělil na dvě, pořád ještě ne přijatelně propojené části.
A kdo za tím stál? Já myslím, že vybudování druhého nového mostu a tzv. přeložky samoosobě špatné nebylo a před 30 lety to bylo řešení, ale za těch 30 let se snad mohl dávno udělat obchvat města na ČB, Tábor a obchvat Hradiště. Jezdíme po mostě u MOL benziny, který nikam nevede……a podle slov místních neschopných politiků, to tak ještě dlouho zůstane. Obchvat na ČB asi není ani naplánován, na Tábor je naplánován asi 60 let, ale neslyšel jsem, že by jej někdo chtěl stavět, navíc by asi stálo za to zvážit jiné řešení, přeci jen za 60 let je všechno trochu jinak.
Ten most je skutečně potřebný. Stačí se podívat, jak je teď část města již několik měsíců ochromena jen jen z důvodu zavřeného nájezdu.
A tohle je právě ta kapka, která mi scházela v době, kdy jsem svůj příspěvek dávala dohromady, chyběla mi včera, když jsem poslouchala komentáře od předkladatelky návrhu(mimochodem, stálá členka komise pro urbanismus a architekturu) na ZM a výklad toho, jak to mají ti zastupitelé pochopit, aby se v tom moc nevrtali.
To je kapka, která scházela k tomu, abych se ujistila, že to píšu skoro správně. Jednou stranou je to velká úleva, a díky za ní, pane Zborníku, na druhou stranu zůstává a sílí obava, ke které se od léta vracím a to, že město není spravováno, ale ovládáno.
Je pravda, že je nejvyšší čas s tím vším něco udělat, ale to je věcí nás všech, ne jen těch, co o tom píší a těch, co to čtou.
Především a v první řadě by to měli být zastupitelé, kdo začne, protože to oni budou povoláni k odpovědnosti jako první, koneckonců dobrovolně se nechali občany do těchto funkcí zvolit, ten závazek potvrdili tím, že složili přísahu.