Beseda s představením plánů města poprvé
Pokud bych chtěla srovnávat, letošní beseda si našla více zájemců z řad obyvatel města. Já byla letos poprvé a i když čas na besedě nepovažuji přímo za promarněný vzhledem k některým vyřčeným detailům, druhou takovou bych letos už absolvovat nechtěla. O druhé píši proto, že představení plánů o investičních akcích města na tento rok po schválení těchto akcí v rozpočtu města v loňském roce, to mi přijde jako obléci košili na kabát. Představit plány by bylo daleko vhodnější předtím, než se na ně v rozpočtu uvolní peníze, takhle jsme vlastně pozváni jako statisté do hry vedení města.
Je fakt, že bylo na besedě představeno několik akcí nových, nekrytých rozpočtem města. Například vybudování tůní na Mlakách, kde už podobný záměr byl, v podobě vybudování rybníků, kterým se říkalo retenční nádrže. Na tenhle nápad mám po minulých zjištěních velice vyhraněný názor, protože se nejedná o budování ucelené soustavy (pro zadržování vody v krajině) tůní a mokřadů opodstatněných předchozím průzkumem a potřebou sem navrátit vodu, mokřadní louka tu dávno existuje. Název přírodní tůně notně neznamená pomoc přírodě. Nechci téma úplně rozebírat, tuhle akci považuji za zbytnou, z důvodů, které byly uvedeny již ke stavbě rybníků na tom samém místě.
Akce nová – griloviště na Bejčáku, v místě, kde je prohlubeň po starém lomu. Na Bejčáku není dokončena akce obnovy třešňového sadu, který dle vyjádření odboru ŽP probíhá v etapách, které nelze dopředu konkretizovat ani v jejich počtu, ani v jejich uskutečnění, protože etapa proběhne jen tehdy, zbydou-li na ni peníze v rozpočtu. Takže zatím proběhla než jedna etapa. Letos nebyla obnova sadu v rozpočtu uvedena. Ale co, třeba se povolí někomu větší kácení stromů ve městě a on náhradou za pokácené vysadí další část sadu na Bejčáku, co? Nicméně jsem si myslela, že tahle lokalita obnovy a sadu bude rozšířena třeba až k tomu lomu.
Já vím o tom, že si na Bejčáku občas někdo udělá mejdan, oheň, případně zde přespí. O vzniku veřejného ohniště pro kohokoliv v tomhle místě jsem nikdy nepřemýšlela, já o ohništích ve volné krajině totiž vůbec nepřemýšlím. Kdybych o nich přemýšlela, zajímala bych se vždy i o ochranu té krajiny pro případ požáru, který se dá u ohnišť všeobecně jako riziko předpokládat, tedy o nejbližší zdroj vody k uhašení požáru v jeho počátcích. O vodě v přírodní podobě na Bejčáku z téhle strany nevím, nebo vím, že lokalita je vedena jako prameniště vody, jen v tomhle místě na povrch žádný pramen nevyvěrá. Tak mohla by tu stát třeba pronajatá celoročně cisterna s vodou, když u Živce platí město TOI TOI boudičky … A už vůbec jsem nepřemýšlela o dostupnosti místa pro dohled nad místem s veřejným využitím, nebo o jeho údržbu, atd.
Bane, dozvěděla jsem se i informaci, ze které mám asi i radost a to nemyslím ironicky. Kvůli kasárnám městu prý renomovaná advokátní kancelář zpracovává Zásady pro jednání mezi městem a developery. Vím o městech, která mají podobné zásady již v užívání a pokud by se jednalo o podobnou věc, jsem pro. Zásady totiž nastavují případným developerům pravidla, kterými si města vlastně určují „spolupráci“ s developery na hlubší úrovni, kterou může být spoluúčast na rozvoji území, než jak ji nastavuje stavební zákon nebo další nástroje.
Malý příklad, podle těchto zásad lze určit podmínky jako jsou zelené střechy, nádrže na dešťovou vodu, podzemní či patrová parkoviště, výstavba školky nebo určitý podíl bydlení u staveb komerčních (třeba v Německu je to ošetřeno přísněji, ale např. u stavby nového obchodního domu musí být v rámci stavby i bydlení, představme si to na našich nákupních domech místo střech ještě jedno patro s byty). Pokud budou tyto zásady platit nejen pro území Žižkových kasáren a pokud budou obsahově podobné třeba pravidlům v cizině, a pokud budou tato pravidla městem také u všech developerů dodržována, pak jsem ráda za jejich vznik.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!