Výstava o Dagmar Šimkové na Tylovce
V pátek 14. října jsme se všemi žáky 9. ročníků navštívili literárně – dějepisnou výstavu o životě a díle spisovatelky Dagmar Šimkové, kterou ve škole připravila kolegyně Mgr. Kateřina Raabová z informačních tabulí poskytnutých panem Markem Andělem.
Myslím si, že pro všechny žáky, kteří vyplňovali pracovní listy a četli jednotlivé informační tabule, to bylo velice poučné.
Nejprve nám paní učitelka poutavě vyprávěla o spisovatelčině rodině, o jejím dětství a i jaké starosti a problémy ji provázely jejím nelehkým životem. Všechny asi zaujalo, že Dagmar Šimková strávila 14 let ve vězení. A o téhle kruté zkušenosti napsala své největší a jedinečné literární dílo „Byly jsme tam taky“.
Také nás překvapilo, že pocházela ze stejného města jako my, z Písku. Ale poté, co ji propustili z komunistického vězení, kam se dostala za rozdávání letáků kritizujících tehdejší české socialistické prezidenty a soudobou situaci v Čechách, se už domů vrátit nemohla. Jejich dům byl státem zabaven, a proto se Dagmar Šimková po srpnové invazi v roce 1968 odstěhovala do Austrálie.
Ve skupinách jsme pracovali s pracovními listy, pročítali pečlivě jednotlivé panely a diskutovali o všem, co jsme se dozvěděli. Na závěr jsme pak vytvořili myšlenkou mapu se všemi informacemi a postřehy, které nás nejen velmi obohatily, ale i dost překvapily.
Tereza Šefránkova a 9. A a Mgr. Martina Pobříslová
Některé další postřehy deváťáků:
Ve vězení spisovatelku strašně šikanovali.
Zavřeli jí za takovou maličkost na 18 let.
Strašná hrůza ve vězení.
Její symbol svobody byl bílý racek.
Veliká bojovnice.
Ve vězení byla i její matka.
Chování dozorců bylo otřesné, ženy ve vězení neměly vůbec žádná práva.