Přihlášení

Už čtvrtstoletí má za sebou první waldorfská škola v republice

16. 9. 2015 | Zdenka Jelenová | Diskuze (0) | Školství

Momentka v vyučování. Foto Richard Slaba

Základní škola Svobodná slaví 25 let. To znamená zároveň 25 let waldorfského školství v České republice. Oslavy, na něž je zvána i veřejnost, se konají v úterý 29. září a v pátek 2. října.

Základní škola Svobodná zahájila činnost ve školním roce 1990/91, jako první waldorfská škola v tehdejším Československu. Na jejím vzniku se podíleli nadšenci z řad rodičů, učitelů, ale i státních a městských úředníků. S prvním impulsem přišel Karel Samec, který se o tuto oblast zajímal již za předchozího režimu a bezprostředně v roce 1990 se ujal organizace kurzů v Písku. Našel oporu v řediteli školského úřadu Petru Píchovi i u městského úřadu.

Dát život nové škole se zcela jiným pojetím výuky nebylo jednoduché, navíc se tu vše odehrávalo o rok dříve než jinde v republice. Škola postupně působila na Hradišti, ve Smrkovicích a v ulici Dr. Milady Horákové. V roce 2006 se přestěhovala do rozsáhlého objektu, kde působí jako samostatný subjekt vedle ZŠ Tomáše Šobra.

Od roku 1991 pracovala v Písku také waldorfská Mateřská škola Sluníčko, původně jedna třída na sídlišti Jih, v roce 2000 bylo na sídlišti Logry otevřeno druhé oddělení. V září 2010 se celá MŠ Sluníčko (dnes 4 oddělení) sestěhovala do krásných prostor v ulici Dr. Milady Horákové, na jejichž zútulnění se za velké podpory města podíleli učitelky MŠ i rodiče.

Jak to všechno začalo

Na úplné začátky waldorfské školy a školky v Písku vzpomíná zakládající učitelka mateřské školy Sluníčko Ludmila Rakušanová:

Setkání s waldorfem před 25 lety bylo pro mne osudové, bylo to rozhodnutí, jak dál pracovat, ale i jak dál žít. Když jsme těsně po Listopadu 1989 vyjeli do zahraničí, měli jsme skoro strach, všechno pro nás bylo překvapující, bylo tam tolik úplných odlišností! Ve waldorfských školkách a školách jsem ale byla naprosto konsternovaná jiným způsobem – učitelé a žáci se k sobě navzájem chovali úplně jinak, než bylo zvykem tady, krásně a přirozeně.
Byla to euforická doba, která umožňovala realizovat téměř jakýkoliv tvůrčí nápad – a tak jsme začali zakládat školu. Inspiraci přinesl Karel Samec, který se dlouhodobě zabýval antroposofií a věděl, o co ve waldorfské pedagogice jde. Když jsme waldorfské školství viděli na hospitacích, naprosto si nás získalo, pochopila jsem, že pokud se nám podaří něco podobného rozjet, bude to úžasné.

Dal se dohromady základní tým nadšenců, kteří si chtěli všechno vybudovat sami, vlastními silami… Když si takovou cestou projdete sami, jen s elánem a naplněným nitrem, tak to přináší skutečnou kvalitu. Velmi nás podpořilo tehdejší vedení města s Tomem Zajíčkem. Nejraději vzpomínám na tehdejší elán, když jsme školu postupně stěhovali z Hradiště do Smrkovic a pak do Písku… Nic ale nejde tak rychle, jak si člověk na začátku představuje – a postupně docházelo i k mnoha deziluzím a odchodům. Ale to je přirozené.

Zpočátku byl o první třídu obrovský zájem, v prvních letech se hlásilo při zápisu více než sto dvacet dětí… Prvním ředitelem a učitelem první třídy byl Luboš Vrba – a i když později odešel, jsem přesvědčená, že jeho přínos byl zásadní a dodnes mu za to děkuji. Postupně začínaly problémy. Mám pocit, že někteří z nás totálně vyhořeli, protože psychické vypětí a zároveň tlak zvenku byl obrovský, začaly různé útoky například z ostatních škol, část rodičů začala pochybovat… Největší zlo je strach – a ten se zmocnil mnoha členů původního týmu.

Tehdy jsme škole obětovali skoro všechno – ráda vzpomínám, jak hekticky jsme žili, dneska je to už skoro nepředstavitelné… Považuji za úžasné, že si dnes každý může vybrat z mnoha cest, jež často vedou ke stejnému cíli. Moje cesta zůstala po celou dobu stejná a jsem za ni vděčná. Za ta dlouhá léta jsem poznala waldorf po celém světě – a vždy, když do takové školy přijdete, cítíte tam stejného ducha… na rozdíl od mnoha doslova bezduchých dnešních prostředí. Dnes vím, že cesta ke každé opravdové změně je složitá a dlouhá. A že jsme stále na cestě.

Waldorfská pedagogika

Waldorfská pedagogika vychází z filozofického směru antroposofie Rudolfa Steinera (1861–1925). Antroposofie zkoumá vývoj člověka po stránce fyzické, psychické, sociální a duchovní. Na základě poznatků o vývoji člověka zavádí waldorfská pedagogika do vyučování poznatky a vědomosti přiměřeným způsobem a v přiměřeném období. Obdobný způsob vyučování navrhoval již J. A. Komenský (škola hrou, výuka pomocí obrazů).
První waldorfská škola byla založena v roce 1919 ve Stuttgartu. Vznikla z podnětu továrníka Emila Molta, spolumajitele a ředitele cigaretové továrny Waldorf-Astoria. Od té doby vzniklo po celém světě několik tisíc škol a léčebně pedagogických zařízení tohoto typu.

Přijďte také oslavovat

Úterý 29. září

od 18 hodin: Slavnostní večer k příležitosti 25. výročí založení školy. Umělecká vystoupení žáků, rodičů a přátel školy v Koncertní síni Trojice. Vstup volný.

Pátek 2. října

dopoledne: Den otevřených dveří v ZŠ

15–18 hodin: Zábavné odpoledne u Kamenného mostu. Taneční, hudební a žonglérská vystoupení, hry pro děti, kapely Řez dřevem a Astoria band (swingový orchestr ZŠ Waldorfská Příbram), prodej rukodělných výrobků a občerstvení.

17–24 hodin: Waldorf v Divadle Pod čarou. Představení pro děti i dospělé (Princ Bajaja, Manželství doslova na klíček), hudba (Čutací meruna, Závodní ovce, Beelee Beat z Deelee) aj. Přátelská setkání a mnoho dobré zábavy. Vstupné dobrovolné – pořádá ZŠ Svobodná a W sdružení Písek.

VYŠLO V TIŠTĚNÉM ČÍSLE PÍSECKÉHO SVĚTA V ZÁŘÍ 2015.

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.