Ředitelka stěhuje ZUŠ na rušnou periferii
Jedinečné propojení lokality u Putimské brány a Základní umělecké školy končí. Stěhování, ke kterému se odhodlala ředitelka Kudrlová, je po snaze o akvapark pod hradbami, o garážový dům v centru či stěhování Obchodní akademie další ukázkou toho, jak je prostředí ve městě i 24 let po pádu komunismu neustále pod tlakem necitlivých, bezduchých a technicistních zásahů z úředních míst.
Představme si následující situaci: ředitel Národního divadla v Praze usoudí, že neorenesanční budova této instituce je příliš drahá na provoz, že její prostory už jsou technicky nevyhovující, a tak se rozhodne přestěhovat divadlo do jakéhosi panelového „kokosu“ na sídlišti na Jižním Městě. Své rozhodnutí přitom překvapené veřejnosti vysvětluje tím, že nová budova je hezky zateplená, má eurookna a je v ní spousty místa na dělání věcí, po kterých už dlouho toužil.
Přijde vám to absurdní? Pokud ano, pak vězte, že podobně absurdní divadlo připravila v píseckém měřítku ředitelka Základní umělecké školy Otakara Ševčíka, paní Jindřiška Kudrlová. Rozhodla, že příští rok na podzim „hudebka“ opustí krásný historický Dům U Koulí ve Šrámkově ulici a vymění ho za tuctový barák na jedné z nejrušnějších křižovatek na rohu Nádražní a Zeyerovy ulice, hned nad sídlem Policie ČR.
Co na tom, že bude nové sídlo lépe zateplené? Že je v něm více místa? Že si zde paní ředitelka bude moci splnit svůj sen o čtyřoborové škole? Co na tom všem záleží, když se to všechno bude odehrávat na tak nevábném, zaprášeném a kvůli velkému provozu aut i pro děti nebezpečném místě, které leží mimo malebné centrum Písku?
Většina lidí, se kterými jsem mluvil, je z toho smutná. Dokonce i paní ředitelka přiznává, že si nikdy nedokázala představit, že by hudebka odešla z Domu U Koulí, který má – jak sama uvedla – genius loci a krásné prostředí. Tak proč se tedy, vážená paní ředitelko, tímto pocitem neřídíte? Proč jste se rozhodla tak technicistně, ekonomicky a bez jakéhokoli citu pro krásu místa? Přestěhovala byste snad Národní divadlo na „jižák“ a viděla v tom pozitivní krok pro budoucnost této instituce?
Související článek:
Rozhovor – Jindřiška Kudrlová: Základní umělecká škola se stěhuje
Diskuze k článku 
Na příkladu ZŠ JAK z minulé dekády lze pozorovat, že i podobné řešení je možné a za pár let si na to nikdo ani nevzpomene. Důležité je, aby ten "barák" našel nějaké smysluplné využití.
Dovolím si nesouhlasit s tím, že postup realizovaný v poslední dekádě a hlavně v současnosti v ZŠ J.A.Komenského je dobrým příkladem, hodným následování. To je jistě na samostatnou debatu, ale doufám že objekty současné ZUŠ ve Šrámkově ulici nečeká obdobný osud.