Písecký svět

“Vědecké pozorování dokázalo, že vzdělání není to, co dává učitel; vzdělávání je přirozený proces, který si spontánně vytváří lidský jedinec. Nezíská se posloucháním slov, ale zkušenostmi s prostředím a překážkami. Učitelé mohou být jen nápomocni té velké práci, která se děje. Takto se stanou svědky rozvinutí lidské duše a člověka, který nebude obětí událostí, ale bude schopen jasné vize, aby mohl řídit a formovat budoucnost lidské společnosti.“ Maria Montessori

 

Co si přejí děti ……

-        Učit se dle individuálních potřeb, aktuálního stupně schopností a „dostávat tak správné úkoly ve správnou dobu“

-        Pracovat samostatně či ve skupině dle vlastního výběru a dohody

-        Přijít do školy s vlastními představami, jak by si chtěly rozdělit práci v daný den v rámci individuálního týdenního plánu

-        Pracovat v klidném prostředí (i venku) a uvolněné atmosféře

-        Učit se v souvislostech a všemi smysly

-        Mít možnost sebehodnocení

 

 

Co si přejí rodiče:

-        Mít sebevědomé, zodpovědné, spokojené, šťastné, kreativní dítě, které:

-        rádo chodí do školy, učí se, poznává, objevuje, spolupracuje s ostatními……..

-        Spolupráci školy s externími odborníky z různých oborů

-        Zohlednit individualitu dítěte

-        Zdravé stravování

-        Omezení srovnávání

Jak to spojit dohromady?

Cíle naší pedagogiky:

Připravit děti na zodpovědný, sebeurčující život…

 

 

Jak na to jdeme?

Respektováním senzitivních (citlivých) období dětí. – Senzitivní období je období, ve kterém je dítě obzvláště citlivé a připravené pro získávání určitých dovedností. Dítě v takovém období přirozeně a samo hledá možnosti, jak své schopnosti a dovednosti zdokonalovat (např. předškolák, jehož začnou zajímat písmenka, a ptá se, co je kde napsáno). Zkrátka hledá možnosti naplnění aktuálně „otevřeného šuplíku“ v jeho individuálním vývoji. Dítě se v takové chvíli učí přirozeně, z vlastní vůle, s velikou radostí. Není-li tohoto období využito, senzitivita se zmenšuje a onen otevřený „šuplík“ se zavírá –„naplněn či nenaplněn“. Později se dítě danou věc nebo činnost učí s většími těžkostmi, menší radostí, ba dokonce a bohužel často pouze z donucení. Rolí učitele „průvodce a pozorovatele“ je tento otevřený „šuplík“ objevit a pomoci dítěte jej „naplnit“. S tím souvisí důležité téma v souvislosti s učením – Koncentrace. – Má-li dítě přístup k tomu, co v daném období potřebuje, pak je prací zaujato natolik, že je schopno se soustředit intenzivně a dlouhodobě. Koncentrace je základem učení.

Pomoz mi, abych to dokázal sám. – Tato prosba, s níž se malé dítě obrátilo na Marii Montessori, se stala hlavním krédem její pedagogiky. Úkolem učitele „průvodce“ je to, aby dítě vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti, vrůstalo do světa, jenž jej obklopuje. Role učitele jako průvodce –  spočívá v nenápadném vedení a taktní pomoci, neporovnává individuální rozdíly vědomostí a dovedností mezi dětmi, průvodce „nenalévá informace“ dětem do hlavy, nemáme „frontální výuku“. Ve škole neznámkujeme, používáme slovní hodnocení.

Připravené prostředí, ve kterém se dítě učí, vychází z vývojových potřeb, senzitivního období zájmu a soustředěné pozornosti dítěte. Pomáhá dětem učit se kontrolovat vlastní práci. Jeho součástí je konkrétní výukový materiál i vědomý učitel – průvodce, pozorovatel. Vše společně podporuje přirozený zájem dítěte, pomáhá mu zafixovat si správné pracovní návyky i vytvářet svůj vlastní úsudek. Speciálně vyvinuté pomůcky usnadňují pochopení nových jevů, ale také zásadní měrou přispívají k hlubšímu a trvalejšímu uchování nově nabytých zkušeností a vědomostí. Zkoumání příčin a následku

Kooperace, práce ve věkově smíšených skupinách –  děti se učí komunikaci, empatii a ohleduplnosti. V roli pomocníků i prezentátorů si děti ověřují a utužují své znalosti a dovednosti a mají možnost volby / podle pravidel / –  učí dítě samostatně se rozhodovat a být odpovědné za své konání. Ačkoliv se dítě vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty a ovlivňují jej lidé v blízkém okolí, přesto pouze ono samo určuje, které podněty, jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání – Dítě je tvůrcem sebe samého.

Kooperace, práce ve věkově smíšených skupinách:

·         dovoluje mladším dětem účastnit se aktivit, které by nemohly provádět jen s vrstevníky;

·         podporuje nesoutěživé a kreativní formy her, které jsou ideální k získání nových schopností;

·         umožňuje těm, kteří jsou napřed či pozadu najít ostatní na stejné úrovni;

·         dovoluje mladším dětem inspirovat se aktivitami starších, a naopak;

·         umožňuje mladším dětem získat pomoc a rady aniž by ztratily svoji autonomii;

·         umožňuje starším dětem učit se prostřednictvím vyučování – nejvíce si člověk dlouhodobě zapamatuje to, co se snaží naučit druhé;

·         umožňuje starším dětem procvičovat pečování o mladší a vyvinout si smysl zodpovědnosti a zralosti.

 

Učení a pohyb. Střídání aktivity a klidu. Práce rukou / rukama je základem pro pochopení věcí, jevů, rozvoj myšlení a řeči. – Je třeba vycházet z konkrétních poznání a manipulací s věcmi. Proto se děti v Montessori školkách i školách učí vše na názorných pomůckách, které si mohou vzít do ruky / do rukou.

 

Slavní absolventi Montessori škol:

• Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie
• princové William a Harry
• Chelsey Clintonová
• Anne Franková
• Katharine Grahamová – bývalá majitelka a editorka The Washington Post
• Anne Hathaway – americká herečka
• George Clooney – americký herec
• Hugh Grant – britský herec

Kontakty na pracovní skupinu:

Ideálně na email: rcfazole@gmail.com, Barbora Brosková ( 775 177 640 )