Jsme zpátky! Alespoň první stupeň
Po více než třech měsících se dnes otevřely dveře základní školy Cesta. Před školou, na chodbách, v tělocvičně i ve třídách bylo slyšet povídání a výskot žáků prvního stupně.
Konečně se mohou učit jako za starých časů – společně s kamarády a paní učitelkou ve třídě. Počáteční obavy z povinného testování se díky vlídným učitelům a přítomnosti rodičů u nejmenších dětí brzy rozplynuly. Pro některé třeťáky, čtvrťáky a páťáky to dokonce byla zábava a již se těší na čtvrtek, kdy si opět začátek výuky budou moci zpestřit testem na Covid- 19. První den nebyl nabitý výukou, novými informacemi a dlouhým seznamem úkolů, ale především radostí z toho, že můžeme být zase spolu. Tak ať nám to vydrží co nejdéle.
Fotogalerie k článku
Diskuze k článku 
Dnes poprvé lituji toho, že si čtu všechny příspěvky na PS, upřímně toho lituji.
Dobře, to co jsem si přečetla už z hlavy jen tak nevymažu, moje chyba.
Zároveň však si pod nějakým varovným názvem tento příspěvek uložím, jednou bude mít nejen historickou hodnotu, hádám.
Prosím pěkně, co Vás tak vykolejilo? Titulek, fotky, nebo snad ten optimistický text?
U někoho, kdo pravidelně pročítá všemožné materiály z pera zastupitelů, bych očekával větší otrlost.
Subjektivně soudím, že k otrlosti jsem nedospěla v žádném směru mých aktivit. Maximálně bych byla ochotna přiznat návyk na nezvyklý způsob vyjadřování či jednání.
Naše (lidské) zkušenosti se prý otisknou nejen do naší paměti, ale i do buněčné paměti, kdo prodělal nějakou nemoc, tělo si ji pamatuje, protože zanechá otisk v buněčné paměti.
Jsem si jistá, že moje paměť disponuje otiskem typu takových příspěvků, Vaše možná také, nemýlím se?
A hlavně:
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/skola-semily-waldorfska-testovani-covid-hygiena.A210415_094634_liberec-zpravy_gabr?