Dvojitá radost

11. 1. 2023 | Miriam Sulková | Diskuze (0) | Školství

Děti šesté třídy ZŠ Cesta pravidelně navštěvují Domovinku s připraveným programem pro seniory. Někdy klientům domova zazpívají několik písní, zahrají na hudební nástroje, přednesou báseň nebo rozdají ručně vyrobené dárky. Důležitou součástí návštěvy je i rozhovor. A co se během něj děti dozvěděly?

Babička povídala, že měla kamarádku Libušku. Chodily spolu od první do čtvrté třídy. Libuška měla tatínka vojáka a kvůli jeho práci se museli přestěhovat do Brna. Po 25 letech se ta babička rozhodla svou kamarádku navštívit. Ptala se policajta na cestu a pak u jejich domu zaťukala. Dveře otevřel Libuščin tatínek. Díval se na ni a pak řekl: „Ty oči bych měl znát.“ Pozval ji dovnitř. Po 25 letech ji poznal podle očí! Za chvilku se vrátila Libuška z nákupu.
Od babičky jsem se dozvěděla, že měla panenky z látky, a když ji dostala, měla z ní velikou radost. Z krabice vyrobila kočárek a kolečka ze špulek od nití. Také dostala koloběžku, která hrozně rachtala.
Já s Eminkou jsme si povídaly s jednou důchodkyní na vozíčku. Zjistily jsme, že se jmenuje Růžena a je z Chorvatska. Do Čech se přestěhovala za manželem. Má dvě dcery, tři vnoučata a čtyři pravnoučata. A představte si, z těch dětí jsou jen tři kluci! Také jsme se dozvěděly, že je jí 92 let.
Dědeček říkal, že za mlada měli v každé třídě kamna a museli chodit ke školníkovi do sklepa pro uhlí. A taky, že za 2. světové války chodili do školy na střídačku. Jeden týden oni a druhý týden zas jiné děti a pak zase oni a tak se to střídalo dokola.
Babička povídala o tom, jak to probíhalo ve škole, a prý to bylo přísnější. O přestávkách mohli hrát hry. Ping pong ji bavil nejvíce.

Společně strávený čas přináší radost nejen klientům domova, ale i našim žákům. Je to taková dvojitá radost. Věříme, že v této spolupráci budeme moci pokračovat i v letošním roce.

Michaela Homolová