Přihlášení

Bilance půlroční optimalizace sítě středních škol v Jihočeském kraji

19. 7. 2011 | Miroslav Krejča | Diskuze (0) | Školství

Maturitní zkoušky 2011 na Střední lesnické škole B. Schwarzenberga v Písku. Foto lesnická škola

Kolem středního školství se někdy racionálně, někdy emotivně diskutuje již od začátku roku. Možná si tedy někdo řekne, že toho bylo již dost a nemá význam v této diskuzi pokračovat. Domnívám se ale, že rekapitulace za první polovinu tohoto roku by nemusela být ke škodě.

V lednu zažila písecká veřejnost a čtyři z píseckých středních škol zřizovaných Jihočeským krajem docela šok. Tím byl naprosto nečekaný návrh dvou nejvýše postavených osob v hierarchii regionálního školství – radní Jany Krejsové a vedoucího odboru školství Jiřího Moravce, na sloučení „lesárny“ s „obchodkou“ a „zemědělky“ se „zdrávkou“.

Ostrá reakce veřejnosti následovaná váhavější reakcí vedení města měla ale pozitivní efekt v tom, že tento proces byl pozastaven, hejtmanem kraje Jiřím Zimolou označen jako nesystémový a neprojednaný v orgánech kraje. Zároveň bylo přislíbeno, že jakékoli změny v síti středních škol budou řádně se všemi projednány a podloženy důkladnými objektivními analýzami, a že rozhodně nedojde ke slučování oborově odlišných škol.

Písecké školy ale v tom nebyly v lednu samy, navrhované změny se týkaly řady jiných škol v dalších obcích a městech Jihočeského kraje. Tato plánovaná optimalizační smršť dokonce vyvolala napětí mezi koaličními partnery jihočeské vlády, kteří si jinak navzdory zcela opačné politické polarizace celkem notují. Jiří Moravec byl použit jako obětní beránek, aby se lid obecný přestal bouřit a nechtěl třeba hlavy pomazaných.

Nekoncepční krajská "strategie"

Navzdory prohlášení pana hejtmana byl potichu a bez jakékoli diskuze s odbornou veřejností a municipalitami připraven materiál „Strategie rozvoje školství Jihočeského kraje do roku 2020“. K nějaké strategii má tento materiál ale velice daleko a naprosto postrádá jakoukoli koncepčnost. Je pouhou statistikou a citací jiných materiálů. Jeho součástí jsou změny v síti středních škol spočívající v jejich rušení, slučování, splynutí a sestěhování apod.

Na tomto materiálu je nejvíce zarážející to, že se tato opatření dotýkají zcela jiných škol, než o které se jednalo při nezdařeném lednovém pokusu, a že opět tento návrh nebyl navzdory příslibům s nikým řádně projednán.

Demonstrace moci: Strakoničtí nedostali ani slovo...

Jako dlouholetý kantor a po osm let i krajský zastupitel (2000 – 2008) jsem nemohl nečinně tomuto přihlížet a obrátil jsem se na některé krajské zastupitele s apelem, aby si při projednávání tohoto materiálu uchovali zdravý rozum, který s ohledem na to, že již příští rok budou krajské volby, by byl zároveň pro některé z nich i politickým pudem sebezáchovy. Upozornil jsem především na naprostou nekoncepčnost slučování dvou ze tří středních škol ve Strakonicích (SPŠ a VOŠ se studijními obory s především strojařským zaměřením se SŠ řemesel a služeb, která má v nabídce především učební tzv. službové obory). „Strategie“ byla ale projednána a schválena 16. května na výjezdním zasedání Rady Jihočeského kraje v Jindřichově Hradci. Starostovi a místostarostovi Strakonic, kteří požádali o možnost se k tomuto materiálu na jednání Rady kraje vyjádřit, nebylo toto umožněno. Navíc při lednové „generálce“ nebyla o změnách v síti škol ve Strakonicích ani zmínka. Taková demonstrace moci snad předčí i předlistopadové praktiky totalitního režimu a všichni členové Rady JK by si měli přečíst přes prázdniny „Jak chutná moc“ od Ladislava Mňačka.

Jihočeský hejtman zneužil dohadovací řízení

Na jednání Zastupitelstva kraje se „Strategie“ dostala v úterý 31. května. Několika exponenty regionální politické scény jsem byl upozorněn, že není žádoucí, abych k tomuto bodu jako senátor spjatý s jednou z krajských koaličních stran vystoupil a že je v mém osobním zájmu respektovat usnesení krajského orgánu strany, který všem přikazuje tento materiál podporovat. Což jsem samozřejmě odmítl a zajistil si tak eminentní zájem některých skupin a jednotlivců o mou osobu i do budoucna. Možná jsem svým vystoupením napomohl tomu, že sloučení dvou středních škol ve Strakonicích nebylo napoprvé schváleno. Naivně jsme s úlevou přivítali výsledek hlasování, ale vzápětí jsme dostali lekci novodobé demokracie. Hejtman Jihočeského kraje zneužil institut tzv. dohadovacího řízení k tomu, aby obešel zákon o krajích a dal znovu o strakonických školách hlasovat – tentokrát ale již ne o sloučení, ale o splynutí.

Pro ty, kdo nejsou zběhlí v nástrojích optimalizace sítě škol je sloučení založeno na zrušení jedné nebo více škol a její či jejich připojení k jiné ponechané škole, která je nástupnickou organizací. Splynutí pak znamená zrušení dvou či více optimalizovaných škol a vytvoření zcela nového školského subjektu, do kterého jsou zrušené školy integrovány – nezůstane tedy v tomto případě tzv. „kámen na kameni“. Takže strakonické školy a jejich zastánci dostali pořádně za vyučenou.

Celá tato kauza ale pravděpodobně skončí u dozorového orgánu, kterým je Ministerstvo vnitra ČR, jež by mělo přezkoumat oprávněnost postupu Jihočeského kraje při projednávání tohoto bodu. Příslušné podání se připravuje. Pověřená vedoucí odboru školství Krajského úřadu Jihočeského kraje Hana Šímová si v tomto druhém pokusu o optimalizaci určitě vysloužila pohlazení od svých nadřízených. Otázkou je, jestli toto vše ustojí, nebo také na sebe vezme odpovědnost za opakované „pitomosti“ naší krajské reprezentace?

Dostanou i písecké školy za vyučenou?

Písečtí středoškolští ředitelé své školy představili na únorovém jednání studentského parlamentu. Ředitelka SZTŠ Zdeňka Hůrská (druhá zprava), která školu vedla 9 let, zemřela letos v květnu. Foto Písecký světAle teď ke školám v Písku. Z relativně nenápadného návrhu, který sestěhovává do jednoho objektu „obchodku“ a „zemědělku“ se asi vyklube Trojský kůň optimalizace, který zas dá za vyučenou pro změnu píseckým rebelům. Jednak tím přijde „zemědělka“ o jeden ze svých oborů a stane se tak jedinou střední školou zřizovanou Jihočeským krajem, která bude vyučovat pouze jeden studijní program po jedné třídě v ročníku. Jaká je budoucnost takové školy, je všem asi naprosto jasné. Nahrává tomu i fakt, že doposud nebylo na „zemědělku“ vyhlášeno výběrové řízení na ředitele školy po zesnulé Zdeňce Hůrské. Přitom na „obchodce“ již tento konkurz proběhl, přestože to nebylo oproti „zemědělce“ tak akutní. Další slabinou tohoto návrhu je pak to, že se v žádném případě obě školy do jednoho objektu nevejdou. Buď budou muset výrazně zeštíhlit (útlum jednoho z oborů „zemědělky“ nepostačí), nebo bude muset být realizována nemalá investice za účelem podstatného navýšení kapacity současné „zemědělky“. V čem je tedy potom úspora?

Vedení obou škol provedlo analýzu a zaslalo kompetentním osobám rozbor, za jakých podmínek by šlo sestěhování škol uskutečnit. Touto situací se zabývala i školská rada „zemědělky“, které v letošním červnu skončil její tříletý mandát. V dopise adresovaném Radě Jihočeského kraje upozorňuje m.j. na to, že:

  • sestěhování „obchodky“ a „zemědělky“ nebylo řádně projednáno;
  • návrh je v rozporu se záměry rozvoje školy;
  • objekt „zemědělky“ nevyhovuje kapacitně, hygienicky ani z hlediska protipožární ochrany pro koexistenci obou škol ve stávajícím areálu;
  • útlum oboru „ekologie“ je faktickou likvidací „zemědělky“;
  • existuje reálné riziko, že nebude zajištěna udržitelnost projektů, na které byly čerpány finanční prostředku EU.

Školská rada je orgán, který mj. umožňuje zřizovateli (v tomto případě tedy Jihočeskému kraji) podílet se na správě školy (§ 167 školského zákona). S kterými školskými radami „postižených“ škol jejich zřizovatel projednal záměr (a nebo je alespoň s ním seznámil), který tak výrazně zasahuje do chodu a existence školy?

Koaliční smlouvou uzavřenou dvěma vládnoucími politickými stranami v JK je rezort školství svěřen straně, která měla ve volebním programu, že se „při nutné optimalizaci SŠ vyvaruje neadekvátního slučování odlišných oborů“, a toto tvrdě vyčítala předchozí politické reprezentaci. Quo vadis střední školství v Písku, quo vadis střední školství ve Strakonicích, quo vadis střední školství v Jihočeském kraji?

Miroslav Krejča
červenec 2011
 

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.