Adaptační pobyt 4. třídy ZŠ Cesta na Živci
Čtvrťáci mají novou třídní učitelku. A trochu nám přes prázdniny povyrostli. To byl důvod, proč se společně vydali do přírody. Něco spolu prožít mimo třídu a školní lavice. Poznat se v terénu, zahrát si hry, spát mimo domov – alespoň jednu noc. A tak šlapali pěšky do Píseckých hor až na Živec. Ten se jim stal na dva dny domovem. Společně mohli prožít dva dobrodružné dny.
Tady jsou dojmy žáků:
Byli jsme na Živci. Moc se mi líbilo. Měli jsme čtyřlůžkový pokoj. Chodili jsme ven a hráli jsme různé hry, jako třeba slepárnu. Chodili jsme večer ven a sbírali jsme svítící kroužky. Bylo to super.
Líbilo se mi, že jsme skákali přes klády, pekli buřty a rozbíjeli jsme kameny. Štefan mě naučil trik s kartama. Chtěl jsem, abychom tam byli dýl.
Líbilo se mi všechno. Nejvíce se mi líbila paralympiáda. Hlavně jak mě Maruška s Honzou B. nesli. Spálila jsem se o kopřivu a při tom mi upadl růženín. A Maruška mi dala svůj.
Mně se líbilo, jak jsem si hrála s Agátkou (třídní pes :-), jak jsme opékali … Petruška mi dala sladkosti a i slané, Anetka mi dovolila si sednout na postel, Tim mi půjčoval soba, Kuba si se mnou hrál, Agátka k nám chodila do pokoje …
Překonal jsem bolest. Líbila se mi paralympiáda a rozbíjení kamenů. A taky že mě neodstrčili. Dík, kluci.
Líbily se mi hry, třeba na schovávanou. Honza mi pomohl vylézt na stůl.
A paní učitelka?
Byla jsem šťastná, že jste jeli všichni. Někdo byl poprvé přes noc mimo domov. To bylo statečné. Líbilo se mi, jak jste při slepárně spolupracovali. A při stavění kamenných pevností jste dávali prostor každému … A najednou si obě družstva začala pomáhat navzájem – mechovat, dotvářet velkolepost stavebních záměrů. Jsem ráda, když nemyslíte jen na sebe. Když jste spolupracující parta dětí. Děkuju trpělivému panu Keclíkovi, správci chaty na Živci, pro kterého nebylo nic problémem. Ptáte se: Kdy zase něco spolu prožijeme?
Jana Slavíková
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!