Písecký svět

Kdo je hlavním pořadatelem a garantem projektu Někomu život, někomu smrt?
Výstava je součástí vzdělávacího projektu občanského sdružení ANLET neboli Asociace nositelů legionářských tradic, která sídlí v Praze.
Sedmdesáté výročí od atentátu na Heidricha si připomeneme až koncem května. Proč se tedy výstava koná již nyní?
Důvod je prostý: termíny blízko data výročí byly již zamluvené. Nechtěli jsme však občany a návštěvníky Písku ochudit o tuto jedinečnou příležitost a tak výstava v okresním městě proběhne v rozpětí mezi 30. lednem a posledním únorem.
Výstava je tedy putovní?
Jistě. Je možné ji shlédnout i na několika dalších místech České republiky. První se uskutečnila již na podzim loňského roku v Praze. Na jihu Čech se plánuje ještě jedno zastavení, v dubnu na půdě českobudějovické vědecké knihovny. A seriál poběží po většinu letoška. V čase samotného výročí se výstava vrátí do Prahy, kde vydrží až do svého ukončení.
Zdejší výstava se začala připravovat v Den památky obětí holocaustu, vernisáž proběhne v ten samý den, kdy v Německu před devětasedmdeáti lety převzali moc nacisté v čele s Adolfem Hitlerem. Jedná se shodu pouze náhodnou?
Více méně ano. Ale i tak to dodává určitou symboliku. Tato výstava je vzpomenutím na hrdiny československého odboje, kteří neváhali položit svůj život za znovuobnovení své vlasti. Je důležité nezapomenout na tehdejší zvěrstva a současně nedopustit, aby neonacistické, respektive neofašistické tendence opět nějakým způsobem ovládli naši zem.
Vernisáži propůjčila své prostory písecká ZŠ Edvarda Beneše, přičemž nositel tohoto jména byl v době okupace naším exilovým presidentem a Operaci měl tehdy sám požehnat. Má i toto nějakou souvislost?
Na tom je vidět, jak se proplétá minulost se současností. Již delší dobu se základní škola Edvarda Beneše zajímá o aktivity projektu Město Písek - nejen pětačtyřicátý, který tuto výstavu v našem městě zastřešuje. Proto je, myslím si, na místě, aby právě škola nosící jméno našeho exilového "odbojového" prezidenta měla tu čest jako první hostit tuto výstavu.
Výstavu postupně vezme pod svá křídla hned několik dalších škol v Písku. Je účelem seznámit s osudy a činy tehdejších výsadkářů především naši mládež?
Výstava je určena pro všechny zájemce o historii naší vlasti, ale samozřejmě bychom chtěli, aby si i naše mládež z této výstavy něco odnesla. Ať už nové informace, poučení do budoucna, nebo i hrdost na činy svých předků, jež pro lásku k vlasti dokázali obětovat i to nejcennější - svůj život.
A co čeká školáky, ale i další návštěvníky během samotné vernisáže?
Návštěvníci se mohou těšit - kromě úvodních slov ředitelky školy Evy Vanžurové a řeči zástupců místních organizátorů k výstavě a činům parašutistů - i na hudební vložku v podobě živého vystoupení skotské dudácké hudby.
Jak se vy osobně stavíte k názoru, že v pražských Holešovičkách tenkrát nešlo o "běžný" atentát, nýbrž o neodkladné vykonání "ortelu nad katem českého národa"? A měl podle vás čin zásadní dopad na další průběh okupace, odboj a válku obecně?
Podle mne patřil tento čin k nejvýznamnější akci našeho zahraničního odboje za druhé světové války. Heydrichovy plány na likvidaci českého národa byly a jsou známé. Pokud by se včas nezasáhlo proti "katovi českého národa", je možné, že bychom tu dnes nebyli. A proto se mi velmi líbí věta, kterou napsal spisovatel Václav Černý ve svých pamětech: "Heydrich přišel zabít český národ a český národ ho za to zabil." Jak zásadní čin to pro nacistické okupanty byl, dokazují jejich následné akce při vypálení Lidic, Ležáků a další represálie na českém obyvatelstvu. Ale i přes tyto následky byl atentát jasným a zcela zásadním činem, který ukázal, že Češi jsou ochotni za svou vlast a národ nejen bojovat, ale i umírat.