ROZHOVOR | S Janou Hubáčkovou, masérkou a pedikérkou, o poslání pečovat o druhé

7. 4. 2023 | Zbyněk Konvička | Diskuze (0) | Rozhovory

Cítíte se stále unavení, vyčerpaní, bolí vás záda, špatně spíte? Zná to kdekdo z nás. Umíme si ale dopřát pravidelný čas jen pro sebe, své tělo i duši? Umíme být sami se sebou bez rušivých vlivů moderních technologií? Jana Hubáčková, která se vždy ráda starala o druhé, pečovala o ně a snažila se dělat lidem život příjemnějším, se již řadu let soukromě věnuje pedikůře a masážím na Písecku a Strakonicku. Jaké služby nabízí, v čem jsou jiné a co vše mohou klienti u ní najít prozrazuje v našem rozhovoru.

Kdy se začal psát příběh ženy, která se rozhodla pečovat o druhé, poskytovat jim masáže nebo pedikůru?
Sklony starat se o druhé jsem měla vždycky. Jen ta cesta mě vždy zavedla jinam. Buď to byla péče o děti, různé malé brigády anebo jsem čtyři roky pracovala v alzheimer centru. A samozřejmě to byly i výmluvy: nemám na to čas a podobně. Když už něco totiž dělám, tak to dělám pořádně. Nechtěla jsem být ta hurá rychlokvaška, hurá udělám si kurz a budu šikovná. Myslím si, že jsem k tomu potřeboval dozrát. Předcházela tomu i jistá ezoterická cesta, nalezení sama sebe, návrat k přírodě a základním hodnotám. Teprve, když to začne člověk žít, tak to podle mého může předávat. A asi posledním impulsem bylo, že sama jsem nenašla takovouto službu, která by mi vyhovovala. Nenašla jsem maséra, místo, kde bych si sama odpočinula, kde by měla tam klid. Nemám ráda, když mě někdo masíruje a do toho vezme masérka dvakrát telefon a třikrát odejde. To se mi hrozně příčí. U sebe mám zamčené dveře, je tam klid, procedury trvají více než hodinu. Je důležité, abych se na klienta napojila a mohla na něj sáhnout tak, jak on potřebuje. Zkrátka, abych mu mohla dát to nejlepší, co umím a můžu. A do toho přece nemůžu přijímat návštěvy.

Jak vypadá taková první návštěva ve vašem salonu, jak se domlouváte na zakázce klienta?
Ptám se určitě na zdravotní anamnézu, kontraindikace. Abych člověku skutečně ulevila, musí to chtít on sám. Není to o tom, aby to dostal ode mě rozkazem. Při masáži, když klient spí, tak spí. I po jejím skončení třeba deset minut. Má na to právo, prostě to k tomu patří.

Jaké služby najdeme ve vaší nabídce?
Nyní dělám většinou pedikúru. Chtěla bych ale jít více cestou relaxu a masáží. Pedikúru dělám s českou firmou a přírodními produkty.

Umíme, my Češi, pečovat o své nohy?
Ne. Muži to moc neřeší a návštěvy odborníků jsou tabu. Ale věková hranice se posouvá. Mám už také klienty kluky kolem 20 let. Ženy se objednávají hodně na léto, jaksi designově. Platí, že pokud nemám v pořádku nohy, na kterých stojím, pak nemohu mít v pořádku nic, záda, hlavu, ruce. Z mé strany nabízím vždy masáž, nikdy nenutím žádné produkty. Pokud vidím, že noha něco potřebuje, zmíním se o tom, co by jí mohlo pomoci, ale určitě do ničeho nenutím. Vracím se opět k tomu, že klient nebo klientka odchází, má zajištěné soukromí, s nikým se v čekárně nepotká. Čas, který jim věnuji, je jen pro ně. Není to jen čas za zavřenými dveřmi, ale i při příchodu a odchodu. Je důležité, aby v čekárně nikdo nečekal. Sama nemám ráda, když přijdu na pedikůru a sedíme tam dvě, přijde třetí něco vyřídit a slyším: „ Ahoj Maruško, tak jsem slyšela, že…“. K pedikúře za mě patří i masáž, a aby k něčemu byla, musí člověk vypnout hlavu. Ale samozřejmě jsou i klienti, kteří to mají jako společenskou událost, chtějí si popovídat. I to je v pořádku, je to jejich čas.

Jinak nabízím suchou pedikúru, základní ošetření trvá zhruba 40 minut. Může mít k tomu parafinový zábal. Aktuálně nábízím thajskou reflexní masáž nohou až ke kolenům, to je super zážitek. Hodně lidí u toho i usne. U této masáže odpočívají hodně i ruce, dobře se rozproudí i lymfatický systém. Zákazníci si mohou vybrat z mnoha vůní, někomu nemusí vyhovovat levandule nebo mořská sůl, tak si vybere jinou.

Je rozdíl v péči o člověka, který má sedavé zaměstnání nebo se živí těžkou manuální prací?
To se asi nedá takto říct. Teprve až když si člověk u mě sedne a sáhnu mu na nohu, tak poznám, že má problém s achilovkou, což sám nemusí ani vědět. Spoustu lidí neví, že má třeba nějaký kožní nedostatek. Buď může jít do lékárny, koupit si něco, nebo upravit stravu, jiné ponožky, nebo může využít bylinky. Mohu doporučit i změnu jídelníčku. Většinou to ale každý ví. Pokud si klient o tom chce povídat, tak si povídáme. Jinak do něj ale nic nehučím.

Doporučujete i cvičení?
Určitě. Nemusí to být ani o cvičení, ale i o tom, jak správně sedět, jak stát ve frontě, jsou to často mikropohyby, které nám ovšem jinak postaví páteř. Člověk si na to bude dávat pozor třeba pět dnů, a najednou zjistí, že už to dělá automaticky. Třeba krční páteř souvisí se zuby, lýtka a stehna souvisí se žlučníkem. Spoustu lidí to ale neví.

Co byste doporučila například kancelářským profesím, kteří sedí hodiny u počítačů?
Jinak si sednout především. Mají s tím problém třeba už děti ve škole, kde mají univerzálně nastavenou lavici i židle. Výškový rozdíl mezi dětmi na prvním stupni je ale i 20 centimetrů. A ve školách ty posouvací židle a stoly mají. Musí tam přijít ale rodič, tu židli nastavit a současně mít tolerantní učitelku nebo učitele, který mu to umožní. A pak se ale bohužel někdy stane, že ho někdo po dvou měsících přesadí. Je to opravdu základ se naučit v první třídě sedět. Pro lidi v kancelářích doporučuji si dát pod pracovní stůl bedýnku s kaštany nebo pískem a kamínky. Vy se vlastně hýbete jako když chodíte po kamínkách u moře. Je to to nejpřirozenější mít nohy na přírodním materiálu. A nic to nestojí. Jinak by kolena neměla být výše než kyčle, třeba sezení na gauči není ideální. Je rozdíl i v tom, jak ležíme, jak usínáme, jak jsou položeny nohy. Je rozdíl v polohách žen, mužů a dětí. I když to kodex úplně neumožňuje, nejlépe by i ženy měly sedět s koleny od sebe, plosky nohou na zemi. Měly by sedět přirozeně, de facto jako při porodu, jako domorodci, kteří sedí u ohně. Je důležité mít roztažené to pánevní dno. Pokud budu sedět ctnostně a odmítavě a budu stažená, tak si blokuji veškerou ženskou energii v pánevním dně, a na to se nabaluje vše ostatní. Když si lidé zkouší sednout jako by rozdělával oheň domorodec a sednou si na bobek, není to jednoduché. Schválně si to zkuste. Dnes si tak lidi ani nesednou. Buď jsou na špičkách, nebo se musí podržet. Sedět takto, nohy od sebe, špičky od sebe a zadek dolů, to už zvládne málokdo.

A to spaní a různé polohy?
Každopádně by měla být vždy páteř v rovině, nejsou vhodné vysoké polštáře. Když si lehnete na zem, tak si představte vodováhu. Ukazuji lidem, kam si dát polštáře, aby měli páteř v rovině. Sice tak nespíte celou noc, to ani nejde, ale je to důležité aspoň část noci takto spát. Velké zlo jsou i přetopená místnost, modré obrazovky, wi-fi v ložnici, kouření, káva. Dámy pak mají kruhy pod očima, jsou unavené. Nebo myslet na to, jak to dělala přirozeně moje prababička. Zkusím to pár večerů a najednou to jde samo.

Jaké typy masáží u vás klienti najdou?
Myslím si, že maséra si musí každý vybrat, abyste si sedli jako lidi. Masáž má být odpočinková, po masáži nechám klienta klidně 10 až 15 minut ležet, aby si doodpočinul. Ne, aby se z masáže zvedl a utíkal do práce. Snažím se klientům říkat, aby s tím počítali a nechodili pak do práce. Když jedu k někomu na masáže, domlouvám se často až na večer. Důležitý je výběr oleje, přípravku nebo vůně.

PEČUJI O TEBE – WEB

Je vaše mobilní služba, kdy dojedete za klientem hodně využívaná?
Ano, osobně si myslím, že to je lepší o víkendu, kdy nejdete do práce. Sama bych to takto chtěla. Třeba i dámy, které masíruji i do hlavy, mívají pak i mastné vlasy. Říkám jim, pokud je to možné, aby v ten den i vydržely nejít do sprchy, aby vše mohlo dobře a dlouho působit.

Převažují mezi klienty spíše ženy nebo je to s muži napůl?
Řekla bych, že se to mění v různých obdobích. Třeba i chlap, který vyzkouší masáž rukou, ať už dělá manuálně nebo na počítači, už nikdy nepůjde jen na masáž zad. Ruce totiž velmi zanedbáváme. Vše děláme rukama. Masíruji proto od nehtů přes dlaň až k rameni. Nabízím i masáže i uší. Zase to souvisí s krční páteří, se stresory, migrénami, růstem vlasů. Nerada to ale nějak zobecňuji. Člověk s něčím přijde a často odchází s něčím jiným.

Tedy ta původní zakázka se může úplně proměnit?
Ano a musím říct, že velmi často.

Kde a co dalšího u vás mohou klienti najít?
V Písku působím externě v Salonu Bel Mondo nad Polívkárnou v Chelčického ulici. Bel Mondo salon má také svůj facebookový profil. Objednat se dá telefonem, mailem, přes sociální sítě nebo whats up, buď přes mě nebo přes kontakty salonu. V Písku mívám většinou středy, ale bývám tam i do osmi hodin do večera. Ostatní dny i o víkendu bývám ve Vodňanech, ale mohu přijet kamkoliv do Písku, Strakonic, Prachatic. Mohu přijet i do domova seniorů.

Jaké služby využívají domovy seniorů?
Většinou využívají suchou pedikuru, protože jsou často diabetici nebo ležící. Ono to není o poptávce od domu seniorů, ale od rodiny klienta. Když jsem třeba pracovala v alzheimer centru, bylo součástí mojí práce ty lidičky i namasírovat. I když jsou v terminálním stadiu, pohladíš je, tak vidíš, že je jim dobře.

Čím dalším jsou vaše služby jiné, odlišné. Co hlavně u vás najdou?
Klid, prostě jenom klid. A čas jenom sami pro sebe. Ve Vodňanech jsme navíc otevřely v únoru provozovnu, kde se střídáme dvě masérky, s tím, že kolegyně dělá jiné druhy masáží: provozuje maderoterapii, antistresovou masáž a je skvělá v kineziotapingu. Obě se stále vzděláváme a propojujeme naše služby. Každý druh masáže má něco, co se dá vnořit i do jiné. Jsme schopny i doporučit, co se nám osvědčilo ohledně zvýšení imunity, zlepšení zdraví. Máme zkušenost s bezlaktózovou a bezlepkovou stravou. Ve Vodňanech nabízíme i možnost, aby přišla i maminka na pedikůru a my ji zajistíme děti. Jinak obě dvě budeme ve Vodňanech fungovat na FKSP poukázky. Pokud je klientovi proplácí zaměstnavatel, může je u nás využít. Jsou to buď dexostravenky nebo platební karty. Mohou u nás platit i QR kódem a v budoucnu i kartou.

A co masáže dětí?
Malé děti na masáže reagují úplně nejlíp a jsou i nejlepší maséři. Když si za sebe posadíte díte, a bude do vás kopat nožičkama, tak se vždycky přesně trefí:) Děláme také reflexní masáže dětí, ale jen ručiček. Dítě se nebojí, je to pro něj vlastně hra. Může to pomoci v lepší jemné motorice, plochých nohou, ale i u respiračních onemocnění, žaludku, očí, zubů. Rexlefní masáží se to dá velice dobře ovlivnit.

Jaké máte nyní plány ve vaší praxi?
Dlouhodobý plán, výhledově za dva až tři roky v nabídce klientům je malé soukromé wellnes centrum, kde bude vířivka, sauna, malá odpočívárna a podobně. Zkrátka přijdete na čtyři pět hodin s partnerkou nebo partnerem, můžete si dát masáž, ovocný salát a prostě tam být a vypnout. Pokud bych chtěla v budoucnu nabízet podobné služby v soukromí i s pobytem, tak něco podobného na trhu nyní vlastně nenajdu. Především z pohledu soukromí. Jdete buď na masáž ve wellnes hotelu, kde je to rychlé, sedíte v čekárně, musíte okamžitě odejít a ofoukne vám krk. Když jdete do sauny, tak do veřejné, kde je deset lidí a pořád někdo hovoří. Dnes lidé neumí být sami se sebou potichu.

Takže se vaši klienti dočkají i malého klidného wellnes?
Ano, mělo by být v Číčenicích, už máme rozestavěno.

Co byste obecně vzkázala lidem, jak pečovat o sebe?
Stačí si v hlavě zdůraznit to O SEBE: já jdu do vany, já mám něco chuť dělat. Jedna věc je si „dopřávat“ a druhá je umět být sami se sebou. I když je to malá procházka na čtyři minuty kolem paneláku, ale bez cigarety, mobilu a dětí.