ROZHOVOR: Nadšených filmařů ubývá, společnost ovládly peníze
Filmová akademie Miroslava Ondříčka patří mezi nejvýznamnější kulturní a vzdělávací instituce v Písku. Jaký je její vztah k městu? Který typ absolventů chce vychovávat? A jak dopadl poslední ročník festivalu studentských filmů? Odpovídá ředitel a majitel školy Miloň Terč.
Pro město má vysoká filmová škola nepochybně velký kulturní přínos. Jaké jsou výhody a nevýhody toho „dělat“ univerzitu právě v Písku?
Děkuji za uznání. Nevím, jak dalece lidé vnímají fakt, že do Písku přijíždí více než dvě stě studentů, kteří tu utrácejí peníze za ubytování, stravování a další služby. Asi nevýhodou je, že někteří obyvatelé Písku ze školy moc velkou radost nemají. Co chvíli na naše studenty posílají městskou policii, když zaparkují svá auta stejně špatně jako mnozí místní. Na ně však policie nevyjíždí.
A výhody? Písek je město s bohatou kulturní tradicí, s geniem loci. Má dobré spojení s Prahou, odkud k nám mnoho pedagogů rádo přijíždí. A taky tu není tolik lákadel a pracovních příležitostí pro studenty. Mohou se tak věnovat studiu víc než třeba v Praze. A já mám radost z toho, že témata pro své filmy si studenti stále častěji hledají právě v našem městě. Vždyť poslední snímek, věnovaný historii města Písku, byl mezinárodní porotou oceněn zvláštní cenou, ač do soutěže přihlášen nebyl.
Plánujete udržet rozsah výuky a počet studentů, nebo se chystáte aktivity školy rozšiřovat?
S dalším rozšiřováním nepočítáme, počet studentů nechceme zvyšovat. Nechceme vychovávat lidi pro pracovní úřady. Známe kapacitu trhu. Pokud zasahujeme do studijního programu, pak jen proto, že reagujeme na vývoj technologií, abychom vychovávali absolventy, kteří budou moci okamžitě nastoupit na místa, vyžadující příslušnou kvalifikaci.
Jak byste popsal vztah mezi vaší školou a FAMU? Je to o rivalitě, nebo spíš spolupráci?
My jsme otevřeni jakékoliv spolupráci. Poměry na FAMU byly v minulých letech takové, že z její strany vznikla zcela nepochopitelná rivalita. Postrádám v ní logiku, neboť jinak bych si musel myslet, že se jedná o „žárlivost“. Naše škola má řadu nevýhod proti FAMU: platí se u nás školné, studenti k nám musejí dojíždet, mnozí právě z Prahy. Musejí zde hledat a platit ubytování., atd. Výhodou pak asi je, že jsme nepřistoupili na model dělat umění za každou cenu. Učíme studenty řemeslu. Teprve po jeho zvládnutí se mohou pustit do experimentu. A zdá se, že je to cesta správná, neboť o naše absolventy je na trhu práce zájem. Svědčí o tom i statistika o uplatnění absolventů – tam jsme na špici. A také reference, které na naše absolventy dostávám, jsou velmi příznivé. V tom je asi naše síla. Dalším kladem je pak nepochybně kvalitní pedagogický sbor.
Nejste nuceni, jakožto soukromá škola, brát studenty spíše jako klienty, které si chcete udržet i přesto, že se moc neučí?
To tedy rezolutně odmítám. Tomu se bráníme již při přijímacích zkouškách. Dopustíme–li se při nich nějakého omylu, pak jej napravíme tím, že takové ho uchazeče ze školy záhy vyloučíme pro neplnění studijních povinností.
Vysokou školu provozujete od roku 2004. Změnil se od té doby přístup studentů k učení?
Srovnám–li procento těch opravdu nadšených filmařů ješte z doby vzniku Soukromé vyšší odborné školy filmové na konci minulého století a dnes, musím bohužel konstatovat, že klesá. Jistě je to způsobeno onou nesmyslnou horečkou, která naši spolecnost ovládla, horečkou moci peněz. Také proto se čas od času stane, že ač je uchazečů mnoho, naše kapacity nejsme ochotni za každou cenu naplnit.
Písek má krásné, zrekonstruované kino, které ovšem zeje prázdnotou, na filmy chodí průměrně tak deset lidí. Podle mého názoru by se návštevnost zvýšila, kdyby se tam – po vzoru pražských kin – udělal v předsálí pěkný bar, odkud by to měli lidé na filmy kousek…
Myslím, že jistý nesmělý pokus o zřízení něčeho, co se baru snaží podobat, již byl učiněn. Při nedávno skončeném 13. ročníku Mezinárodního festivalu studentských filmů Písek 2013, který naše školy pořádají, jsme takovou aktivitu zaznamenali. Samozřejmě k tomu, co máte na mysli, to má daleko. Vyžadovalo by to jisté stavební úpravy, které by zvukově odizolovaly promítací sál. A také zásah schopného architekta. Pak by to asi kinu mohlo prospět.
Nestálo by za to vytvořit jakousi synergii mezi vaší institucí a kinem Portyč, potažmo městem? Dokážete si něco takového představit?
Spolupráci si dokáži představit. Vždyt ona v jisté podobě již existuje. V kině Portyč se odehrává hlavní program již zmíněného mezinárodního festivalu studentských filmů. Kinu pak můžeme nabídnout programy složené z úspěšných festivalových filmů, nebo z tvorby studentů našich škol.
Zmínil jste se o Mezinárodním festivalu studentských filmů, ze kterého se postupně stala významná každoroční kulturní událost. Jak jste byl letos spokojený s jeho průběhem?
Letošnímu ročníku předcházely dosti náročné přípravy. Téměř do poslední chvíle jsme nevěděli, jaký bude finální rozpočet. Některé příspěvky byly schváleny až měsíc před začátkem festivalu. Bohužel tyto peníze už často nejde využít tak, jak bychom si to představovali, neboť ti, které bychom rádi na festival přizvali na nějakou zajímavou besedu, přednášku či představení, mají diáře plné minimálně půl roku dopředu. Dalším faktorem byl malý zájem o přípravu ze strany studentů. Nebylo jednoduché je vyburcovat k činnosti, ale nakonec se to podařilo a výsledek stál, myslím, za to. Že se festival líbil, svědčí dopisy, které jsme po jeho skončení dostávali. Například paní doktorka Zaoralová, bývalá programová ředitelka KVIFF, která je již pravidelnou účastnicí festivalu, zdůraznila výrazně rostoucí kvalitu festivalu.
Není trochu škoda, že se první dva soutěžní bloky filmů na MFSF promítají v pátek odpoledne, kdy je ještě většina lidí v práci?
Důvod je jednoduchý – měli jsme pocit, že festival bude zajímavý i pro studenty a pedagogy místních škol, proto jsme jim nabídli časy v době výuky. Stejně tak přímo koncipované vzdělávací programy jako je „Seznam se bezpečně 2“. Bohužel, přestože jsme osobně pozvali ředitele i studenty, účast byla malá. Ti, kteří přeci jen dorazili, byli nadšení.
Ze samé podstaty MFSF vyplývá, že do Písku každý rok přijede řada studentů filmové vědy ze zahraničí. Jak naše město vnímají?
Více studentů je z řad aktivních tvůrců, nikoliv vědců. Pokud vím, město Písek se jim líbí. Ti, kteří přijíždějí opakovaně, si pochvalují, jak město roste do krásy. Vnímají jeho polohu, urbanismus, historii i genia loci. Pokud mají nějaké výhrady, pak k tomu, že angličtina tu ještě zcela nezdomácněla a také služby, např. v hotelech, mají co dohánět.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!